Zážitkových průvodců, kdy někdo někam jel a pak o tom něco napsal, není úplně málo. Od nejslavnějších autorů, kteří si na tomto žánru vyrobili popularitu a široké publikum až po drobné cestovatele, kteří pocestovali i s rodinou a pak vytěžili knihu.
Category Archives: Příroda
Požár
Být botanikem je mnohem jednodušší než být zoologem, rostliny se vám neschovávají, ani před vámi neutíkají. A stejně jako neutíkají před botaniky, neutíkají ani před zvířaty, teplem, zimou nebo požárem. Drží pozice za každou cenu, brání se trny, chemickými látkami, tlustou kůrou. Když to nepomůže a jsou nad zemí zničeny, regenerují z podzemních orgánů, když nebezpečí pomine. Ale ne vždy, proti některým živlům jsou bezmocné, zvláště když se ty živly vyskytují tak vzácně, že rostliny neměly příležitost se na ně adaptovat.
Univerzitní květnaté louky jsou ostrůvky života po celý rok
Letní počasí představuje náročnou výzvu pro všechny. Nakrátko sečené městské trávníky neposkytují živočichům téměř žádný úkryt ani potravu a za dlouhého horka a sucha někdy dokonce z části usychají a odumírají. Jsou ale místa, kde to pořád žije – a mezi ně patří i květnaté louky, které od loňského jara díky Udržitelné univerzitě zpestřují okolí univerzitních kolejí či právnické fakulty. Pestrý porost se postupně proměňuje a v letošním roce postupně rozkvétají i dvouleté a víceleté druhy.
Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou např. lesy, louky či pole, však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec.
Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se zaměřili na to, jak požár a následné lesnické zásahy ovlivňují společenstva střevlíkovitých brouků v písčitých lesích nacházející se na jihu Moravy. Zjistili, že požár může vytvářet cenné biotopy, které podporují výskyt vzácných a suchomilných druhů brouků. Výsledky svého výzkumu zveřejnili v prestižním časopise Agricultural and Forest Entomology.
Do konce století může vyhynout přes 500 druhů ptáků, varují vědci
Pokud se nezmění přístup k ochraně přírody, z oblohy mohou zmizet druhy jako papuchalk, drop velký nebo hrdlička divoká. Vědci varují, že bez aktivního lidského zásahu se z hrozícího kolapsu ekosystémů stane realita.
Biologové objevili na Islandu dosud nezaznamenané druhy plžů
Tým biologů z přírodovědecké fakulty našel v rámci dlouhodobého výzkumu islandské přírody čtyři vzácné druhy suchozemských plžů, které doposud na Islandu nebyly zaznamenány.
Botanická zahrada hl. m. Prahy | FASCINACE ROSTLINAMI – Příběhy živoucích pokladů
Počátek pěstování exotických rostlin z dalekých zemí je možné dát do souvislosti s rozvojem objevitelských výprav raného novověku a značnou odvahou mnoha statečných mužů, kteří na svých cestách po souši i po moři trávili nekonečně dlouhé měsíce nebo i roky. V dosud neprozkoumaných krajinách hledali nové druhy rostlin, které by přivezli s sebou domů, a uspokojili tak stále se zvyšující poptávku jejich obdivovatelů a sběratelů z těch nejvyšších vrstev společnosti. S rozšiřujícím se sortimentem šla ruku v ruce též potřeba vytvářet co nejlepší podmínky pro dlouhodobé uchovávání teplomilných rostlin v chladném podnebí Evropy. Začal se tak psát příběh vědecké zvídavosti a rozvoje nových technologií.
Přijdeme o třepotání motýlích křídel nad rozkvetlou loukou?
Motýli žili už v době dinosaurů, dnes některé druhy zmizely úplně, jiné jsou na pokraji vyhynutí. Dokážou se přizpůsobit měnícím se podmínkám? „Chceme pochopit, proč jsou někteří běžní, zatímco jiní vzácní,“ říká Pável Matos Maraví, peruánský entomolog působící v Biologickém centru AV ČR.
Kolik stříbra je v houbách?
Některé houby dokážou hromadit velké množství kovů ze svého okolí – takovým druhům říkáme hyperakumulátory. Muchomůrka šiškovitá (Amanita strobiliformis) je jednou z těchto hub a dokáže ve svých plodnicích nashromáždit až stovky miligramů stříbra na kilogram sušiny.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 