Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se se změnami podmínek, konstatuje lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, zároveň ale zpochybnil budoucnost buku.
Vysoké teploty, sucho, nedostatek živin… Klimatické změny ovlivňují také rostliny. Jak se mohou adaptovat, aby přežily v nových podmínkách? Mezinárodní tým pod vedením vědců z Botanického ústavu AV ČR prokázal, že se klonální rostliny mohou přizpůsobit změně klimatu, aniž by změnily svoji DNA. Umožňuje jim to epigenetická paměť. Výsledky studie publikoval časopis New Phytologist.
V populárně-naučné publikaci najdete řadu zajímavých a možná nečekaných informací o počasí, klimatu, vodě a ovzduší. Poutavou knížku plnou zajímavostí pro veřejnost pro vás zpracovali vědci z ČHMÚ formou internetové stránky a najdete ji na informačních stránkách ústavu v sekci „Online publikace“.
Oproti tištěné publikaci zde naleznete více obrázků, grafů, textů nebo taky animace.
Mezinárodní tým dvou stovek vědců zveřejnil novou zprávu o klimatu, ve které varuje, že lidstvu hrozí překročení pěti důležitých přírodních limitů a u dalších tří limitů bude dosaženo hranice. To všechno se stane do roku 2030, pokud se Země oteplí o více než 1,5 stupně.
Zpráva Global Tipping Points, jejíž vznik financoval Bezos Earth Fund, vychází z různých variant klimatických scénářů a sleduje, jak by se chovaly důležité hranice, kterým se odborně říká „tipping points“. Autoři varují před zjednodušeným výkladem těchto výsledků: překročení hranic neznamená, že by se pak teploty vymkly z kloubů a začaly nekontrolovaně růst. Došlo by ale k vážnému poškození životního prostředí, což způsobí nejen utrpení lidí, ale i ekonomické škody.
Nálož oxidu uhličitého, která visí v ovzduší Země, se od vynálezu parního stroje výrazně zvýšila. Naši potomci proto budou žít v klimatických podmínkách, jaké na Zemi nepanovaly za celou dobu existence rodu homo.
Temnou budoucnost předpovídá budoucím generacím nová studie, ve které vědci předkládají predikci vývoje klimatu. Vyplývá z ní, že pokud budou globální emise oxidu uhličitého (CO2) dál stoupat, může se ještě v tomto století koncentrace tohoto skleníkového plynu v ovzduší proti předprůmyslové éře zdvojnásobit.
Takto začíná nejen mnoho vousatých vtipů inspirovaných komedií o tatíncích a jejich dětech z dob normalizace, ale také nemalá část příběhů v knize Geostorky. Ta je nenápadná a může se zdát, že úzce profilovaná pro malý okruh čtenářů.
V roce 1915 si město San Diego najalo výrobce deště jménem Charles Hatfield.
Kalifornie se tehdy potýkala s nejhorším suchem za posledních 1 200 let. Sluncem vyprahlí farmáři si najímají „vodní čaroděje“, kteří věští podzemní zdroje vody pomocí virgulí, zatímco společnost Rain on Request se zavázala ukončit sucho výstavbou elektrických věží, které by ionizací atmosféry vyvolaly dešťové srážky.
Když se tehdy Kalifornie ocitla v této situaci, město San Diego přišlo s něčím, co se zdá být ještě bizarnější – najalo si vyvolávače deště. Pro město začal pracovat Charles Mallory Hatfield, který tvrdil, že je schopen z oblohy vyždímat vodu.
Zelený svět, jaký známe dnes, by nevznikl bez změn v uspořádání vodivých pletiv, které umožnily rostlinám vyšší vzrůst a rozšíření i mimo ta nejvlhčí prostředí. Jak při kolonizaci pevniny rostlinám pomohly klíčový problém sucha překonat různé varianty tohoto uspořádání, ukázala mezinárodní studie vedená Martinem Boudou z Botanického ústavu AV ČR, která byla publikována v časopise Science. Výsledky studie nejen odpovídají na sto let starou botanickou záhadu, ale mohou mít také praktický dopad na šlechtění rostlin.
Vodivá pletiva zajišťují mimo jiné zásobování nadzemních částí rostlin vodou. Pokud je rostlina vystavena suchu, šíří se vodivým pletivem embolie: vzduchové bubliny, které tok vody nevratně přeruší a navozují smrtící vysychání.
Kyselinu sírovou si asi většina z vás pamatuje ze školy. Jedná se o silnou anorganickou kyselinu se vzorcem H₂SO₄. Tato kyselina se průmyslově vyrábí ve velkém množství. Proč?
Jedním z úskalí řešení globálních problémů, jako je například snaha o dekarbonizaci, je komplexnost a vazby, které je třeba vzít v potaz. Řešení tedy musí být podobně komplexní. Pojďme se na jednu podívat.
Letošní Fórum se zaměřilo na otázku společenské rezistence vůči vládním strategiím v oblasti udržitelnosti a ptalo se, jak lze tento stav změnit.
📌 Nový formát oxfordské debaty, v níž diváci debaty posílali jednomu ze dvou týmů své hlasy.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka