Rostliny uvažují jako architekti, aby si zajistily dostatek vody, zjistil tým vědců z institutu CEITEC brněnské Masarykovy univerzity a odborníků z dalších pracovišť. Hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud stěna předčasně ztuhne, cévy mají menší průměr a vedou méně vody. Objev může mít význam nejen pro porozumění růstu rostlin, ale i pro jejich šlechtění a adaptaci na sucho.
Category Archives: Globální oteplování
Jak evropská jezera čelí klimatické změně?
Na zdroji vody záleží. Jezera napájená převážně podzemní vodou odolávají suchu a extrémním teplotám lépe než ta, která závisejí pouze na srážkách. Ukázal to výzkum vědců z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří mezi lety 2022 a 2024 analyzovali složení vody v 350 jezerech napříč 18 evropskými zeměmi. Své výsledky dnes (9. 7.) představí na mezinárodní geochemické konferenci Goldschmidt v Praze.
Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou např. lesy, louky či pole, však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec.
Zvířata ve městech: I my chceme pít, vedra nás ničí!
Tropické počasí působí nejen na lidi, ale také na živočichy, které ve městech najdete ve vnitroblocích, zahrádkách, parcích apod. Trpí přehřátím a nedostatkem vody! Apelujeme tedy na všechny příznivce, aby mysleli na své zvířecí spoluobyvatele a umožnili jim přístup k vodě. Ježci, zajíci, kosové, čmeláci, včely a další vám to zcela jistě vrátí zpět.
Vlny veder představují vážné zdravotní riziko, zejména pro lidi bez domova
V Evropě vzrostl podle nové zprávy Feantsa – Working Together to End Homelessness in Europe počet úmrtí spojených s extrémním horkem za posledních 20 let o 30 %. Lidé žijící na ulici čelí horku často bez přístupu k vodě, stínu nebo bezpečnému přístřeší. Lze navíc předpokládat, že se situace bude kvůli klimatické krizi v následujících letech zásadním způsobem zhoršovat.
Riziko horkých vln se zvyšuje; nový monitorovací a předpovědní web
Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.
Proč česká pole vysychají, i když prší? Nové poznatky o deficitním hospodaření s vodou
Jak se vyvíjí vodní bilance našich polí? Proč i přes pravidelné srážky trpí půda nedostatkem vody? V letech 2019–2021 provedl tým vědců z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze průzkum deseti nejvíce zastoupených plodin v české rostlinné produkci.
Geneticky upravené brambory odolnější vůči vlnám horka
Tým odborníků z Illinoiské univerzity v USA zveřejnil ve vědeckém časopise Global Change Biology výsledky výzkumu, který přináší průlom v pěstování brambor v podmínkách klimatických změn. Pomocí genetické modifikace se jim podařilo vytvořit odrůdu brambor schopnou ve vlnách veder produkovat až o 30 % větší hlízy, aniž by tím utrpěla jejich nutriční hodnota.
Přijdeme o třepotání motýlích křídel nad rozkvetlou loukou?
Motýli žili už v době dinosaurů, dnes některé druhy zmizely úplně, jiné jsou na pokraji vyhynutí. Dokážou se přizpůsobit měnícím se podmínkám? „Chceme pochopit, proč jsou někteří běžní, zatímco jiní vzácní,“ říká Pável Matos Maraví, peruánský entomolog působící v Biologickém centru AV ČR.
Podle vědců mají nejbohatší lidé zásadní vliv na změny klimatu
Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.