Rostliny uvažují jako architekti, aby si zajistily dostatek vody, zjistil tým vědců z institutu CEITEC brněnské Masarykovy univerzity a odborníků z dalších pracovišť. Hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud stěna předčasně ztuhne, cévy mají menší průměr a vedou méně vody. Objev může mít význam nejen pro porozumění růstu rostlin, ale i pro jejich šlechtění a adaptaci na sucho.
Category Archives: Genetika
Geneticky vylepšené kvasinky těží cenné suroviny z moči
Vědci Lawrence Berkeley National Laboratory (Berkeley Lab), UC Irvine a University of Illinois Urbana-Champaign (UIUC) použili biologii a s její pomocí zařídili přeměnu lidské moči na hodnotné suroviny.
Octomilka ve službách vědy: Malý hmyz s velkým vlivem
Je to zase tady! Sezóna malých mušek, které sedají na přezrálé ovoce nebo padají do vína. Octomilky, kterým se přezdívá ovocné, banánové nebo vinné mušky, jsou sice otravné, ale také velmi užitečné. Slouží jako oblíbený modelový organismus v řadě biologických výzkumů. Co jsme se díky nim dozvěděli?
Vědci přečetli dosud největší genom v čeledi brukvovitých
Martin Lysák z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) společně s kolegy z čínské Huazhong Agricultural University koordinoval sekvenování dosud největšího genomu z čeledi brukvovitých, kam patří i známý laboratorní model huseníček rolní, řepka olejka nebo brokolice. Jedná se o genom fialy šedivé (Matthiola incana), okrasné příjemně vonící rostliny, která se pěstuje k řezu i jako letnička. Genom fialy (2 Giga párů bází) je dvanáctkrát větší než genom huseníčku, ačkoliv oba druhy mají podobný počet chromozomů.
Technika toxického samce: slibný pokrok v boji proti nemocem přenášeným komáry
Průlomová inovace výzkumníků z ARC Center of Excellence in Synthetic Biology a Applied BioSciences na Macquarie University by mohla změnit způsob, kterým bojujeme proti komářím přenašečům velmi nebezpečných nemocí. Technika toxického samce (TMT – z angl. Toxic Male Technique) využívá genetické modifikace komářích samců, kteří při páření předávají samicím spolu se semenem proteiny, které jsou pro ně jedovaté. Tato metoda je rychlejší a účinnější než současné biologické alternativy a představuje významný milník v aplikaci syntetické biologie v ochraně veřejného zdraví.
Amerika je inovační laboratoří medicíny
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
Genetická revoluce v laboratoři?
Vědci z Japonska poprvé úspěšně odstranili třetí chromozom 21 u buněk s Downovým syndromem pomocí technologie CRISPR-Cas9. Upravené buňky následně vykazovaly normalizovanou genovou expresi, zlepšený růst i metabolickou aktivitu.
Různé genetické příčiny autismu mohou vést ke společným vzorcům mozkové aktivity a chování
Nový výzkum z Lékařské fakulty University of Minnesota naznačuje, že i když mají různé formy autismu odlišný genetický základ, mohou vést k podobným vzorcům mozkové aktivity a chování. Studie byla nedávno zveřejněna v časopise Nature Neuroscience.
Myší buňky pomáhají vědcům porozumět autismu
Autismus je složitá porucha, o které víme, že souvisí s genetikou – ale proč přesně vzniká, zatím vědci nedokážou zodpovědět. Vědecký tým z japonské Kobe University teď udělal důležitý krok: vytvořil unikátní banku kmenových buněk s genetickými změnami, které jsou s autismem nejčastěji spojovány.
Inovativní plodiny pro udržitelnější hospodaření s vodou
Stres způsobený suchem je jedním z nejvýznamnějších limitujících faktorů rostlinné produkce na celém světě, přičemž se tento problém stále zhoršuje v důsledku klimatických změn. Z tohoto důvodu se vědci dlouhodobě zaměřují na klíčovou vlastnost rostlin, známou jako efektivní využití vody (Water Use Efficiency, WUE). Tato vlastnost umožňuje rostlinám růst i při omezeném množství dostupné vody, čímž jim pomáhá snížit negativní dopady sucha. Zvýšení WUE však u většiny plodin bývá spojeno s poklesem produktivity za podmínek přítomnosti dostatečného množství vody.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 