Týmy prof. Tomáše Obšila z Katedry fyzikální a makromolekulární chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, doc. Václava Veverky z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Dr. Veroniky Obšilové z Fyziologického ústavu AV ČR objasnily strukturní podstatu interakce klíčových transkripčních faktorů p53 a FOXO4. Studie vyšla v prestižním časopise Nature Communications.
Category Archives: Biochemie
Kolik stříbra je v houbách?
Některé houby dokážou hromadit velké množství kovů ze svého okolí – takovým druhům říkáme hyperakumulátory. Muchomůrka šiškovitá (Amanita strobiliformis) je jednou z těchto hub a dokáže ve svých plodnicích nashromáždit až stovky miligramů stříbra na kilogram sušiny.
Vědci odhalili tajemství symbiotických vztahů mezi houbami a brouky
Výzkumný tým z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR přinesl nové poznatky o symbiotickém vztahu mezi ambróziovými houbami a kůrovci. Studie, publikovaná v časopise Fungal Ecology, odhaluje, jak metabolity produkované houbou Geosmithia eupagioceri ovlivňují růst bakterií, hub, hlístic a roztočů, a tím pomáhají broukům přežít v jejich přirozeném prostředí. Překvapivě šlo o látky využívané člověkem ke konzervaci potravin.
Vědci z ÚOCHB zdokonalili materiály pro rekonstrukční a plastickou chirurgii
Vědci z ÚOCHB ve spolupráci s univerzitou v belgickém Gentu vylepšují vlastnosti materiálů na bázi želatiny a rozšiřují možnosti jejich využití hlavně v medicíně. V článku, který otiskl vědecký časopis ACS Applied Engineering Materials, výzkumníci představili 3D tisknutelné materiály, které lze jednoduše sledovat na rentgenu nebo počítačové tomografii (CT).
Vědci z ÚOCHB vylepšují léčbu rakoviny a snaží se potlačit vedlejší účinky léků
Prostřednictvím nové chemické reakce lze totiž přidat k léčivé látce světelnou značku
Vědecký tým z ÚOCHB AV ČR pod vedením Milana Vrábela vyvinul novou chemickou reakci, která umožní líp zacílit léčiva na konkrétní místa v lidském těle nebo sledovat, zda se léčivá látka dostává i jinam, než má. Tento efekt může pomoci odstranit nežádoucí vedlejší účinky terapie.
Kaleidoskop 2023/12/28
Výběr z domácích a zahraničních médií zabývajících se oblastmi popularizace vědy, techniky, zdraví, sociálních sítí, kyberbezpečnosti a boje s dezinformacemi.
Nová zobrazovací metoda pomůže rychleji identifikovat rakovinné tkáně
Šetří čas strávený v laboratoři a zároveň zprostředkuje podrobné informace o dějích třeba v nádorech nebo zánětech. Nový software, který vyvinuli vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s kolegy z univerzity v německém Münsteru, výrazně urychluje a zjednodušuje popis chemických látek v tkáních. Nástroj umožňuje badatelům molekuly s jistotou identifikovat i zobrazovat jejich přítomnost v orgánech. Článek vyšel v prestižním vědeckém časopise Nature Communications.
Mohou mikrobi pomoci v boji s plastovým odpadem?
Vědcům z Univerzity v Edinburghu se podařilo upravit bakterii Escherichia coli tak, aby dokázala účinně přeměnit odpad z polyethylentereftalátu (PET) na kyselinu adipovou. Tato kyselina se obvykle vyrábí z fosilních paliv pomocí energeticky náročných procesů a používá se k výrobě nylonových materiálů, léků a aromat.
Obsahují žahavé trichomy kopřivy kyselinu mravenčí?
Odpovídá RNDr. Veronika Hýsková, Ph.D., katedra biochemie PřF UK
Jaký je mechanismus působení žahavých trichomů kopřivy zajímalo (nejen) vědce už po staletí, uspokojivou odpověď však přinesly až poměrně nedávné výzkumy.
Nepříjemná bolest a dermatitida je způsobena jak mechanickým poškozením, kdy trichomy fungují jako jehličky dopravující jed intra- a sub-dermálně, ale především je důsledkem biochemického účinku. Dlouhou dobu byla bolest spojována s látkami, jako jsou acetylcholin, histamin a serotonin, zánětlivými látkami nebo neurotransmitery, s kyselinou mravenčí, ale také s kyselinou šťavelovou a vinnou.
Bakterie v nanobrnění nahrazují klasická hnojiva
Bakterie jsou velmi účinným zdrojem živin v půdě. Některé mohou přeměňovat atmosférický dusík na amoniak. Přitom jsou nejen výrobcem živin, ale také napomáhají regeneraci půdy a chrání rostliny před škůdci. Problém je v tom, že takové bakterie bývají citlivé na teplo a vlhkost, což komplikuje jejich průmyslové zpracování a používání jako hnojiva na polích.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 