Author Archives: Pepik Hipik

Dobrodružství poznávání

Nové vakcíny proti rakovině by mohly léčit některé typy pankreatických, kolorektálních a jiných smrtelných forem onemocnění

Nová vakcína dodává molekuly zacílené na nádor přímo do lymfatických uzlin. Tam aktivuje T buňky, imunitní buňky, které hrají kritickou roli v reakci těla v boji s nemocí.

84 procent všech účastníků studie mělo pozitivní odpovědi T buněk

Myšlenka nové vakcíny proti rakovině spočívala v aktivaci imunitního systému pacienta k boji proti nádorovým buňkám, což by mohlo vést k efektivnějšímu zásahu a prevenci onemocnění. Avšak navzdory rozsáhlému výzkumu a experimentům zůstávaly tyto vakcíny historicky za očekáváním, neboť nedokázaly vyvolat dostatečně silnou imunitní odpověď v klinickém prostředí. Tento nedostatek účinnosti vyvolal potřebu hledat nové strategie a inovativní přístupy k vývoji terapeutických vakcín, které by mohly překonat tyto překážky a přinést naději pacientům trpícím rakovinou.

Další

Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby

V Poodří žijí jen samečci skokana zeleného a žádné samičky. Přesto se tyto žabky dále rozmnožují, a to za pomoci partnerek jiného druhu. Pozoruhodnou reprodukci bez míchání genetické informace od obou rodičů aktuálně potvrdili vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR také u dalšího druhu skokana, který se vyskytuje ve Francii a Španělsku. Fenomén popsali v časopise Genome Biology and Evolution.

Další

V USA přibývá případů lepry – co je to za starobylou nemoc a proč se šíří právě teď?

Slovo „malomocenství“ vyvolává představu biblických morových ran, ale tato nemoc je tu s námi i dnes. Způsobuje ji infekční bakterie a podle Světové zdravotnické organizace je každoročně hlášeno přibližně 200 000 nových případů. Ve Spojených státech je malomocenství zakořeněno již více než sto let v jižních regionech, kde lidé přicházeli do styku s pásovci, což je zásadní prokázaná vazba přenosu ze zvířete na člověka. Nedávná ohniska na jihovýchodě země, zejména na Floridě, však nebyla spojena s kontaktem se zvířaty.

Další

Hmyzem roku jsou samotářské včely

Česká společnost entomologická vyhlašuje v roce 2024 Hmyzem roku samotářské včely. Veřejnost chceme seznámit s jejich krásou a významem, ale také poukázat na problematiku úbytku těchto volně žijících opylovačů. V ČR žije okolo 580 druhů samotářských včel. Jejich svět je vskutku fascinující, plný barev, tvarů i vůní. Patří sem hedvábnice, pískorypky, čalounice nebo třeba ploskočelky. Některé samotářky překvapí i svou velikostí – temně černé drvodělky dosahují délky přes dva centimetry, drobná nicotěnka nejmenší naopak dorůstá jen pár milimetrů. Mnohé druhy jsou pestře zbarvené či pronikavě voní, jedny hnízdí v dutých stoncích a další zase v ulitách hlemýžďů. Pojmem „samotářské včely“ se zjednodušeně označují volně žijící druhy včel, řada z nich však žije velmi společenským životem. Některé, třeba dobře známí čmeláci, dokonce tvoří sociální společenství s dělnicemi a královnou. Jiné druhy naopak vsadily na parazitismus a chovají se jako kukačky v hnízdech jiných druhů včel.

Další