Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Představa idylických vánočních svátků pro řadu z nás vzala za své. Prožíváme mnoho rozdílných emocí, potřebujeme různě dlouhou dobu na zhojení a také vědomí, že si můžeme říct o pomoc a nejsme na všechno sami. Platí to i během Vánoc, kdy jsou posílené krizové linky a nabízí podporu všem, kteří byli ať přímo či nepřímo zasaženi událostmi posledních dní. To se týká samozřejmě dětí a mladistvých. Ti potřebují pomoc třeba i proto, že se jejich rodina nachází v náročné situaci.
Která poušť je na světě největší? Antarktida – to je správná odpověď na tenhle chyták. Tento nehostinný, a také nejméně obydlený kontinent, ale býval zeleným rájem pro život. Dříve bychom na něm našli obratlovce i rostliny, což je doloženo velkým počtem jejich fosilií. Jak to ale bylo s hmyzem je otázka, protože jejich fosilií je na tomto kontinentě opravdu poskrovnu. To ale neznamená, že se na Antarktidě nemohli vyskytovat. Jak to tedy bylo, zkoumal Vít Sýkora z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
dovolujeme si reagovat na tragickou čtvrteční událost střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a zejména pak na způsob, jakým většina českých masmédií o situaci informovala. Jako studenti žurnalistiky a budoucí generace novinářů jsme zděšeni přístupem některých redakcí. Domníváme se, že v řadě z nich došlo k porušení etického kodexu a k prokázání, že média jsou pouhým zdrojem příjmů, nikoliv informační službou.
Ztrátu protivirového genu zvaného tetherin se u několika ptačích druhů podařilo popsat týmu z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Včetně krocana divokého, který je hojně chován v hospodářství. Nález je překvapivý, protože se jedná o první popis evoluční ztráty tohoto důležitého protivirového mechanismu u obratlovců.
John Douglas Pettigrew, donedávna emeritní profesor fyziologie na Queenslandské univerzitě v Austrálii (zemřel v květnu 2019), byl rodákem z města s rozkošným jménem Wagga Wagga. Pettigrew prožil skvělou kariéru neurovědce a nejvíce se proslavil aktualizací hypotézy létajících primátů, podle níž jsou netopýři našimi vzdálenými bratranci. Zatímco pracoval na této myšlence, jako první objasnil, jak mozek vytváří trojrozměrnou mapu světa. Možná to zní jako něco, co je podstatě vášnivého vztahu hodně vzdálené, ale ukázalo se, že jde o klíčový koncept pro objasnění dopaminu a lásky.
Co dělat, když se střílí? Oficiální postup v situaci, kdy se střílí, je „uteč, schovej se, bojuj“. Obecně je to velmi dobrý návod, kterého doporučuji se držet.
Pojďme si jednotlivé body blíže rozebrat.
📌Pokud uslyšíte na veřejném místě střelbu, na nejbližším vhodném místě se schovejte a zabarikádujte (zablokujte dveře nábytkem, pokud se dveře otevírají dovnitř; pokud se otevírají ven, dejte před ně také těžký nábytek a k němu přivažte páskem od kalhot, elektrickou šňůrou, popruhem od tašky nebo batohu atd. kliku tak, aby dveře nešly vůbec otevřít. Kliku lze samozřejmě přivázat i k jinému vhodnému objektu).
Navzdory slibným výsledkům imunoterapie se mnoho druhů rakoviny nedaří léčit, včetně více než 80 % nejpokročilejších druhů rakoviny prsu. A u mnoha pacientek, které na léčbu reagují, se nakonec stejně objeví metastázy. Nový výzkum Stanfordovy univerzity a Arc Institute odhalil lepší způsob, jak předvídat a zlepšit reakce pacientů.
Tým vedený Lingyin Li, docentkou biochemie na Stanfordu a hlavní výzkumnicí ústavu Arc, zjistil, že protein zvaný ENPP1 funguje jako vypínač, který řídí schopnost rakoviny prsu odolávat imunoterapii i metastazovat.
Biologické centrum AV ČR se důrazně ohrazuje proti podvodnému videu zmanipulovanému pomocí umělé inteligence (deepfake), které se šíří na sociální síti Facebook. V tomto deepfake videu byla zneužita identita našeho kolegy prof. Julia Lukeše z Parazitologického ústavu BC AV ČR pro šíření dezinformací o parazitech. Technickou úpravou s použitím umělé inteligence mu byla vložena do úst nesmyslná tvrzení o tom, že existuje 99% šance, že máte nebezpečné parazity v těle. K podvodu bylo zneužito originální video s přednáškou Julia Lukeše, vytvořeného Biologickým centrem AV ČR. Toto zneužití je zcela nepřípustné a míří proti vědeckému poslání Biologického centra Akademie věd ČR, jehož cílem je získávat a rozšiřovat nové poznatky a poskytovat věrohodné, odborné a ověřené informace veřejnosti.
Divný název mé glosy je parafrází slovenské obrozenecké písně (Kto za pravdu horí) a průhledně odkazuje na tradici Mistra Jana Husa, který raději obětoval svůj život, než by se vzdal své pravdy.
Co s tím má ale společného věda? Inspirací se mi totiž stal chvályhodný článek autorů Kleina a Bencka (3), který připomíná osobnost jednoho ze zakladatelů moderní hygieny Maxe von Pettenkofera. A to včetně známé události z jeho života, kdy Pettenkofer – chtěje dokázat svou teorii, že samotný bacil Vibrio cholerae není schopen vyvolat choleru, dokud v organicky (fekálně) kontaminované půdě „nevyzraje“ ve skutečnou patogenní substanci – vypil během veřejné přednášky dne 7. 10. 1892 sklenici vody s čistou kulturou V. cholerae, kterou R. Koch izoloval od nemocného z tehdy aktuální hamburské cholerové epidemie. Pettenkofer tento pokus přežil (i když následující týden měl průjem a plynatost) prý díky Kochovi, který věděl, na co má být kultura použita, a proto ji připravil oslabenou.
Za poslední měsíc zemřelo v Česku na covid 230 lidí, tedy v průměru k 8 denně. Kolem tisíce lidí je v nemocnici, z toho stovka lidí na JIP nebo ÚPV/ECMO. Přičemž stát zaplatí za týden hospitalizace na JIP statisíce korun, nepočítaje náklady na léčbu postcovidu u těch, kteří jím budou trpět (5-10 % infikovaných).
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka