Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Viry ovlivňují naše životy od nepaměti, každý jsme se s nimi setkali. Viry většinou vidíme jen jako nepřátele, kteří ohrožují naše zdraví. Virologie je ale plná neskutečných příběhů, a proto se Karolína Štaflová z Ústavu organické chemia a biochemie rozhodla vytvořit Podcast o virech.
Poslanci Evropského parlamentu v únoru schválili návrh Evropské komise, který je prvním krokem ke zmírnění přísných pravidel pro takzvanou genetickou modifikaci organismů na území EU. V analýze popisujeme důležité souvislosti i samotnou techniku genetické modifikace.
Kašperské Hory – město plné zlata a skvělých příležitostí… Muzeum seismometrie provozované Geofyzikálním ústavem AV ČR v.v.i. je vzdáleno jen pár kilometrů od centra města. Nachází se v nově zrekonstruované budově seismické observatoře, kde jsou k vidění historické seismometry a registrační aparatury. Součástí prohlídky je rovněž dobrodružná procházka štolou Kristýna, kde se dříve těžilo zlato.
Klíšťata se bojí mravenců, ukázal nový výzkum. Vědce také rovnou napadlo, jak toho využít – otestovali mravenčí feromony jako repelent proti nebezpečným parazitům.
Klíšťata jsou všude, podle nových výzkumů dokonce více v parcích než ve volné přírodě. Přenášejí spoustu nebezpečných nemocí a ochrana před nimi je složitá. Vědci proto neustále pracují na nových typech repelentů, které by člověka i zvířata před roztoči ochránily. Stále více se inspirují v přírodě a jejích mechanismech – ty totiž na rozdíl od lidských laboratoří měly díky evoluci na vývoj vlastních triků desítky milionů let.
Téměř tři tisíce nasbíraných klíšťat, z toho 44 % infikovaných. Navíc odborníci zjistili, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná více než ta v přírodě. Projekt nazvaný Klíšťata ve městě odstartoval v roce 2023 a potrvá další tři roky. Parazitologové z Biologického centra AV ČR na něm spolupracují s odborníky ze Státního zdravotního ústavu v Praze a VŠB – Technické univerzity Ostrava. Vzhledem ke zjištěním odborníků a příchodu teplejších dnů by se lidé už měli začít zamýšlet nad možnostmi prevence a ochrany sebe i svých čtyřnohých mazlíčků.
Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se se změnami podmínek, konstatuje lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, zároveň ale zpochybnil budoucnost buku.
Pentózové sacharidy život jsou součástí dnešních nukleových kyselin, takže je život zřejmě potřeboval od samého počátku. Jejich dostupnost na rané Zemi je však nejasná, protože tyto molekuly jsou chemicky celkem nestabilní.
Nová studie provedená vědci z Tokyo Institute of Technology došla k závěru, že aldonáty C6 mohly fungovat jako zdroj pentóz i bez potřeby enzymů. Tyto reakce by navíc měly probíhat i na rané Zemi (být „kompatibilní“ s tehdejšími podmínkami). Aldonáty jsou soli karboxylových kyselin s více hydroxylovými skupinami. Aldonáty můžeme brát jako deriváty sacharidů. Nové vysvětlení tedy počítá s tím, že jednodušší (tj. s méně uhlíky) molekuly vznikaly ze složitějších. Jde ovšem o to, že aldonáty jsou oproti pentózám chemicky mnohem stálejší.
Nepřeposílat, k blízkým projevit empatii, k původcům dezinformací být naopak nekompromisní. To jsou vybrané rady z příručky, která radí, jak se zachovat v případě, že vám přijde řetězový e-mail.
Řetězové e-maily jsou jedním ze známých způsobů šíření dezinformací, které nelze brát na lehkou váhu. Dotýkají se překvapivě velké části populace, stačí mít e-mailovou adresu a někoho, kdo vám takovou zprávu pošle. Jak s nimi naložit, jak se proti nim chránit a hlavně jak komunikovat s těmi odesílateli, na kterých nám záleží?
V Česku by měla vzniknout nová kategorie psychomodulačních látek, díky níž by měla zmizet šedá zóna, ve které se nacházejí látky jako kratom či deriváty HHC. Prodej nových látek bude po dva roky, kdy bude probíhat zkoumání, zakázán. K novele zákona o návykových látkách, která by měla příští týden jít do druhého čtení, přitom vznikl komplexní pozměňovací návrh, jenž byl představen na zasedání sněmovního zdravotnického výboru 9. února 2024. Úprava má v tuto chvíli podporu napříč politickým spektrem.
Bílkoviny komplexu exocyst regulují přepravu látek ven z buňky. Podle nové studie rovněž spolupracují s proteiny zvanými MLO, čímž ovlivňují odolnost rostlin proti patogenům.
Odborníci z České republiky a Německa publikovali tento objev v prestižním časopise The Plant Cell. Jedním ze dvou sdílených hlavních autorů práce je George Caldarescu, doktorský student z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, a na počátku tohoto výzkumu stál během práce na doktorátu Ivan Kulich, také bývalý zaměstnanec našeho ústavu.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka