Ječmen většina Čechů vnímá především jako základní složku piva, nicméně je pro lidskou civilizaci již více než 12 000 let klíčovou plodinou také v potravinářství či jako krmivo. Jeho schopnost růst v různých klimatických podmínkách – od mírných údolí Asie až po vysočiny Jižní Ameriky je důkazem jeho přizpůsobivosti. V důsledku sílících projevů klimatických změn se zachování odolnosti (nejen) ječmene stává velmi důležitým výzkumným tématem. Vědci se nyní zabývají genetickými příčinami odolnosti této rostliny jednak aby se její odolností inspirovali pro implementaci v jiných plodinách a také proto, aby zajistili, že se ječmenu bude i nadále dařit.
Author Archives: Pepik Hipik
Otazníky kolem očkování proti COVID-19
Ministerstvo zdravotnictví se letos rozhodlo dovézt pouze mRNA vakcínu Comirnaty od společnosti Pfizer, takže aktuálně v ČR chybí možnost výběru mezi mRNA a „klasickou“ proteinovou vakcínou. Podle dat z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) se však očkuje nejen schválenou vakcínou pro období 2024/25, která obsahuje mRNA spike proteinu varianty JN.1, ale i vakcínou z loňské sezóny 2023/24 s mRNA spike proteinu varianty XBB.1.5. U některých lidí, zejména dětí ve věkových skupinách 6 měsíců až 4 roky a 5 až 11 let, navíc nelze z dostupných dat přesně určit, jakou verzi vakcíny obdrželi – u těchto skupin totiž více než 90 % aplikovaných dávek není v datech ÚZIS blíže specifikováno.
Pro zdárný průběh těhotenství je nezbytná bílkovina virového původu
Bílkovina syncytin-1 je zásadní pro tvorbu speciální vrstvy buněk na rozhraní mezi placentou a děložní sliznicí matky, díky které si matka a plod snáze vyměňují živiny a odpadní látky. Do procesu se musí zapojit také další bílkoviny, zejména receptory pro syncytin. Výzkumní pracovníci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., (IMG) v nové studii upřesnili fungování syncytinu v placentě a revidovali dosavadní poznatky o požadavcích na receptory.
Dřevostavba založená na konstrukčních systémech vesmírných stanic a důlních staveb
Social Business Creation je globální soutěž, kterou pořádá jedna z nejrespektovanějších business škol HEC Montréal. Účastní se jí projekty, které mají kromě ziskovosti i pozitivní dopad na společnost. Společný tým vědců a studentů z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Vysoké školy báňské–Technické univerzity Ostrava se probojoval do finále v Montreálu, kde skončil v globální top 10 nejlepších projektů.
Průlom na poli vodíkové ekonomiky?
Odborníci z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity přišli s novinkou, která může v budoucnu znamenat průlom na poli vodíkové ekonomiky. V rámci základního výzkumu přinesli zcela nové poznatky v oblasti senzorů na bázi oxidů kovů. Detekce vodíku by tak v budoucnu mohla být dostupnější.
Dvě miliardy let stará hornina ukrývá nejstarší živé organismy na Zemi
Živé mikróby v prastarej hornine môžu vedcom poskytnúť pohľad na raný život na Zemi alebo pomôcť pri hľadaní potenciálneho života na Marse.
Jak bakterie unikají před účinky antibiotik?
Důležitý krok v boji s antibiotickou rezistencí, která patří mezi hlavní výzvy současné medicíny, udělali vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s dalšími kolegy z Akademie věd, konkrétně z Mikrobiologického a Biotechnologického ústavu. Pomocí pokročilé kryogenní elektronové mikroskopie a biochemických přístupů se jim podařilo popsat, jakým způsobem se mykobakterie brání proti antibiotiku rifampicin. Studii zveřejnil vědecký časopis Nature Communications.
Bylo či nebylo maximum 25. cyklu sluneční aktivity?
(Úvodní obrázek je složenina ze 159 fotografií sluneční fotosféry v roce 2022. Autorem je Patricio Leon ze Santiaga v Chile.)
Poslední rok bylo Slunce velmi aktivní, tj. výskyt složitých skupin skvrn, slunečních erupcí, výronů koronální hmoty (angl. Coronal Mass Ejections – CMEs) a v neposlední řadě polární záře viditelné i z České republiky. Toto všechno se děje, protože se Slunce nachází v období maxima své aktivity, což nám nedávno připomněly i významné instituce.
Výzkum prokázal přítomnost extrémně vysokých hladin zakázaných PBDE v dětských hračkách
S vysokým přílivem levných plastových hraček na trh rostou také obavy ohledně jejich chemického složení a bezpečnosti. Některé z těchto plastových hraček obsahují nebezpečné chemikálie, jako jsou polybromované difenylétery (PBDE), do nichž se dostávají skrze použití recyklovaných plastů při jejich výrobě.
Citlivost dívek k sociální izolaci
Jak lockdowny během pandemie covid-19 ovlivnily vývoj mozku dospívajících, studovali vědci z americké Washington University. Těm do jejich výzkumu, ve kterém sledovali vývojové změny ve struktuře šedé kůry mozkové, přišla pandemie covidu, která sice zhatila původní plány na sledování přirozeného dospívání, nicméně nabídla unikátní možnost sledovat vliv sociální izolace na mozek mladistvých během lockdownů.