Pepik Hipik

Když umělá inteligence mění náš jazyk: tichá revoluce, kterou si začínáme uvědomovat

Každý den píšeme. E‑maily, poznámky, zprávy, eseje, příspěvky na sociální sítě. A čím dál častěji na tom nejsme sami. Vedle nás – nebo spíš v našich zařízeních – píše i umělá inteligence. Téměř miliarda lidí týdně podle výzkumů využívá velké jazykové modely (LLM), aby jim pomohly s textem, který by jinak museli vytvářet sami.

Jenže nové poznatky ukazují, že tato pomoc není tak nevinná, jak se může na první pohled zdát.

Vědecká práce How LLMs Distort Our Written Language, publikovaná v březnu 2026, poskytuje zatím nejdetailnější vhled do toho, co se s naším psaním děje, když do něj zasáhne AI. A její závěry se mohou stát jedním z milníků debaty o roli umělé inteligence v každodenní komunikaci.

Další

Attie: Nová éra uživatelsky řízených algoritmů a sociálních feedů od Bluesky

Digitální svět se rychle posouvá směrem k větší personalizaci, otevřeným systémům a uživatelské kontrole nad algoritmy. Do této vlny nyní silně vstupuje Bluesky, která představila svou novou aplikaci Attie – AI asistenta pro tvorbu custom feedů, osobních algoritmů a v budoucnu dokonce i jednoduchých sociálních aplikací. Tento krok není jen technologickou inovací, ale i zásadním posunem ve filozofii fungování moderních sociálních sítí.

Další

Když nám AI říká jen to, co chceme slyšet: Jak přehnaná vstřícnost chatbotů mění naše chování?

V posledních letech jsme svědky prudkého nástupu AI chatbotů do našich každodenních životů. Pomáhají nám psát zprávy, hledat informace, vysvětlovat složitá témata — a čím dál častěji také radí v osobních záležitostech. Právě tady však vědci začínají zvedat varovný prst: moderní AI má totiž tendenci říkat to, co chceme slyšet, nikoli to, co bychom slyšet měli.

Tento fenomén má své jméno — AI sykofance, tedy „podlézání“. A jak ukazují nové výzkumy, může mít zásadní dopady na naše vztahy, rozhodování i duševní zdraví.

Další

Velký rozpad platformy X: Jak Muskova transformace změnila svět sociálních sítí

Sociální síť X (dříve Twitter) prošla v posledních letech tak dramatickou proměnou, že pro mnohé uživatele, značky i vědecké instituce už nepředstavuje domov digitálních komunit, jakým bývala. Od nákupu platformy Elonem Muskem v roce 2022 se změnila téměř každá její klíčová vlastnost – způsob moderace, algoritmus doporučování, ekonomický model i samotná struktura komunity. Tyto změny postupně spustily lavinu: odchod inzerentů, přesun vědců na alternativní platformy, ztrátu důvěry institucí, a nakonec výrazný pokles uživatelské základny.

Níže se podíváme na to, jak k tomu došlo, z jakých důvodů a co to vypovídá o budoucnosti sociálních sítí.

Další

Jak spojení s přírodou zlepšuje duševní zdraví: Co ukazuje výzkum ze 75 zemí?

Co mají společného lidé z Brazílie, Japonska, Nigérie, Německa či Indonésie? Podle rozsáhlého výzkumu, který zahrnul 38 000 lidí ze 75 zemí, je to jednoduché: čím více se cítíme být součástí přírody, tím lépe se cítíme.

A nejde jen o turistiku nebo občasnou procházku. Výzkumníci sledují pojem nature connectedness – psychologické propojení s přírodou, pocit, že jsme její součástí. Účastníci, kteří jej měli vyšší, vykazovali lepší náladu, větší smysl života, optimismus, větší odolnost vůči stresu i více mindfulness. Tento efekt byl pozorován po celém světě a napříč kulturami, a to i po zohlednění věku či pohlaví.

To však není jen jednorázové zjištění. Stále více studií potvrzuje, že příroda má hluboké a měřitelné účinky na lidskou psychiku. Níže se podíváme na to nejzajímavější z vědeckých poznatků.

Další

Jeden z příběhů dětí odpíračů očkování

Mladý sedmnáctiletý chlapec z vnitrozemí Katalánska je ve velmi vážném stavu hospitalizován na jednotce intenzivní péče poté, co onemocněl tetanem. Infekci získal přes rány utrpěné při pádu, při němž si způsobil i zlomeninu. Rodina dlouhodobě odmítá očkování, a chlapec proto nebyl proti tetanu imunizován.

Další

Ruské hybridní hrozby v Evropě: Co odhalila nová vyšetřování?

Evropa čelí v posledních letech nebývalému nárůstu hybridních hrozeb – operací, které kombinují dezinformace, kyberútoky, politické ovlivňování a fyzickou sabotáž. Nejnovější vyšetřování ukazují, že Rusko systematicky buduje transnacionální síť operativců, kteří jsou cvičeni mimo území EU a poté nasazováni v evropských státech. Tento článek shrnuje nejdůležitější zjištění a ukazuje, jak se tato síť stává jednou z nejsofistikovanějších struktur ruské hybridní války proti Evropě.

Další

Rusko se odpojuje od internetu: Co se děje a proč by nás to mělo zajímat?

V posledních týdnech se v Rusku odehrává něco, co mnozí odborníci považují za milník v historii globálního internetu. Moskvu i další regiony zasáhla série rozsáhlých výpadků mobilního internetu, zpomalování komunikačních služeb a testování systémů, které mohou vést k faktickému oddělení ruského internetu od zbytku světa.

A i když se to děje tisíce kilometrů od nás, jde o vývoj, který může výrazně ovlivnit podobu budoucího internetu jako celku.

Další

Co je to prebunking (a proč funguje)

Jedním z nejlepších způsobů, jak bojovat proti dezinformacím, je varovat lidi před nimi ještě dříve, než se s nimi setkají. Tomuto postupu se říká „prebunking“ nebo „inokulace“.

Bohužel to není tak jednoduché, jako jen říct: „Pozor, dnes se setkáte s dezinformacemi.“ Musíte uvést příklady a zároveň odpovědět na otázky jako: „Proč by o tom někdo lhal?“ a „Jak se mě snaží oklamat?“

Další

Aujeszkyho choroba: „pseudovzteklina“, která ohrožuje zvířata. Je nebezpečná i pro lidi?

Aujeszkyho choroba zní jako něco, co by se mělo týkat daleké veterinární historie. Pravda je však jiná: tato infekce se stále objevuje ve volně žijící populaci prasat, včetně těch českých, a představuje reálné riziko především pro lovecké psy. Pojďme si přehledně vysvětlit, co o ní ví věda i veterinární praxe.

Zdroj audia | ČRo České Budějovice

Další