
„Hned na první hodině jsem oznámila, že povedu také kroužek německého jazyka. Ve škole byla i angličtina a většina dětí se hlásila na angličtinu. Na můj kroužek přišlo deset či dvanáct žáků. Tamara Pavlovna se mě potom zeptala, kdo se dostavil. Řekla jsem: Nataša Soldatova, Voloďa Putin… „Voloďa? To se mi nezdá,“ vykulila oči. „Ano, a proč ne?“ zajímala jsem se. „Je to zákeřný a nepořádný kluk.“ – „Mně přišel docela milý.“ – „Však on ti ještě ukáže.“ – „Třeba jen potřebuje něco jiného, než ostatní děti.“ – „Ano. Pár facek.“







