Sociální sítě: když méně je více

Lepší duševní zdraví i výkonnost v práci. Psychologové popsali vliv kratší doby strávené na sociálních sítích

Pokud se omezí čas strávený na sociálních sítích, zlepší se pracovní výkonnost. To je výsledek německého psychologického experimentu, který se snažil prokázat, jak se mění lidské duševní zdraví v závislosti na množství času stráveného na sítích.

Vědci testovali po dobu jednoho týdne, jaký vliv má dopad sledování nebo nesledování sociálních médií. Ukázalo se, že k výrazné změně stačilo snížit dobu jejich užívání o pouhých třicet minut denně. Vedlo to ke zlepšení duševního zdraví, spokojenosti s prací, ale i s pracovním nasazením účastníků. Výzkum vedla Julia Brailovskaia z Centra pro výzkum a léčbu duševního zdraví na univerzitě v německé Bochumi.

Další

Názory a postoje mladých

Mladí lidé v Česku jsou tolerantnější k sexuálním menšinám než Slováci, ale kritičtější vůči odlišným etnickým a náboženským skupinám.

Na hodnoty uznávané mladými lidmi v Česku a na Slovensku se zaměřilo šetření, které v roce 2020 provedla Česká rada dětí a mládeže ve spolupráci s Radou mládeže Slovenska. Zúčastnilo se ho 1 508 respondentů ve věku 15 až 29 let v Česku a 1 500 na Slovensku.

Další

Jak se měří inteligence? Dá se spočítat genialita?

Inteligence je podle definice dispozice pro myšlení, učení a adaptaci, projevuje se intelektovým výkonem. Ačkoliv by se mohlo zdát, že něco takového je obtížně měřitelné, lidstvo se o to už nějakou dobu se střídavými úspěchy pokouší.

V druhé polovině 19. století psychologové věřili, že existuje přímá souvislost mezi velikostí lebky a inteligencí. To zpopularizovalo kraniometrii, vědu zabývající se měřením lebek. Myšlenka, že „míra inteligence souvisí s velikostí lebky nebo hmotností mozku“, vedla francouzského antropologa Pierra P. Brocu (1824–1880) k tomu, že vážil mozky zemřelých velikánů.

Ovšem když náhodou nebyl mozek k dispozici, vypomohl si tím, že lebku zemřelého vyplnil olověnými broky a určil váhu podle nich.

Další

Lidé z ČR o vlastnostech a rizicích jaderné energetiky

Tisková zpráva CVVM (Centra pro výzkum veřejného mínění): V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Do šetření byly zahrnuty dvě baterie otázek, jejichž prostřednictvím byly na jedenáctibodové škále zkoumány názory občanů na určité vlastnosti a rizika spojená s výrobou elektrické energie prostřednictvím jaderného štěpení.

Další

Ultra-HD video přenesené laserem z hlubšího vesmíru

11. prosince dokázal technologický demonstrátor laserové komunikace agentury NASA přenést video v UHD rozlišení na vzdálenost 31 milionů kilometrů (cca 80× vzdálenost Měsíce od Země). Tento milník je součástí technologické demonstrace, která má streamováním objemově náročného videa z hlubšího vesmíru demonstrovat možnosti, které by laserová komunikace nabízela robotickým i pilotovaným misím, které opustí nízkou oběžnou dráhu Země.

Další

Praktické dopady dezinformací na českou společnost

Co vlastně dezinformace jsou? Ministerstvo vnitra je definuje jako systematické a úmyslné klamání. Pojem „dezinformace“ znamená “šíření záměrně nepravdivých informací, obzvláště pak státními aktéry nebo jejich odnožemi vůči cizímu státu nebo vůči médiím, s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří je přijímají. (Ministerstvo vnitra ČR)

Další

Mikrosvět kůže

Složení bakterií na zdravé kůži je u každého člověka jedinečné. Je ovlivněno řadou faktorů, které mohou snadno narušit rovnováhu mikroorganismů.

Stejně jako střeva je i zdravá kůže osídlena složitým souborem mikroorganismů, jako jsou bakterie, houby (kvasinky, plísně), viry nebo roztoči. Nejpočetnější skupinou mikroorganismů na kůži jsou bakterie (106 až 109 bakterií/cm2 u člověka). Přítomnost těchto drobných souputníků významně ovlivňuje správnou funkci kůže a celého organismu.

Další

Nanomateriály proti covidu-19

Výzkum nanomateriálů na Jihočeské Univerzitě spojil fyziky, chemiky a biology, kteří společnými silami vytvořili unikátní povrch proti bakteriím a virům, včetně SARS-CoV-2. Vyvinuté nanomateriály jsou založené na uvolňování měděných iontů pomocí galvanické koroze, čímž se antimikrobiální účinky povrchu zvyšují až 100krát.

Další

Genetická detekce původu luskounů pomůže v boji s jejich ilegálním obchodováním

V časopise Science právě vychází studie týkající se obchodu s luskouny a genetickou detekcí jejich původu. Spoluautorkami mezinárodní studie jsou vědkyně dvou fakult České zemědělské univerzity: Barbora Černá Bolfíková, Ph.D., a její doktorandka Iva Bernáthová z Fakulty tropického zemědělství a doktorandka Fakulty životního prostředí Markéta Swiacká. Vědecký časopis Science je považován za jeden z nejprestižnějších na světě.

Další