Pepik Hipik

Jak spojení s přírodou zlepšuje duševní zdraví: Co ukazuje výzkum ze 75 zemí?

Co mají společného lidé z Brazílie, Japonska, Nigérie, Německa či Indonésie? Podle rozsáhlého výzkumu, který zahrnul 38 000 lidí ze 75 zemí, je to jednoduché: čím více se cítíme být součástí přírody, tím lépe se cítíme.

A nejde jen o turistiku nebo občasnou procházku. Výzkumníci sledují pojem nature connectedness – psychologické propojení s přírodou, pocit, že jsme její součástí. Účastníci, kteří jej měli vyšší, vykazovali lepší náladu, větší smysl života, optimismus, větší odolnost vůči stresu i více mindfulness. Tento efekt byl pozorován po celém světě a napříč kulturami, a to i po zohlednění věku či pohlaví.

To však není jen jednorázové zjištění. Stále více studií potvrzuje, že příroda má hluboké a měřitelné účinky na lidskou psychiku. Níže se podíváme na to nejzajímavější z vědeckých poznatků.

Další

Jeden z příběhů dětí odpíračů očkování

Mladý sedmnáctiletý chlapec z vnitrozemí Katalánska je ve velmi vážném stavu hospitalizován na jednotce intenzivní péče poté, co onemocněl tetanem. Infekci získal přes rány utrpěné při pádu, při němž si způsobil i zlomeninu. Rodina dlouhodobě odmítá očkování, a chlapec proto nebyl proti tetanu imunizován.

Další

Ruské hybridní hrozby v Evropě: Co odhalila nová vyšetřování?

Evropa čelí v posledních letech nebývalému nárůstu hybridních hrozeb – operací, které kombinují dezinformace, kyberútoky, politické ovlivňování a fyzickou sabotáž. Nejnovější vyšetřování ukazují, že Rusko systematicky buduje transnacionální síť operativců, kteří jsou cvičeni mimo území EU a poté nasazováni v evropských státech. Tento článek shrnuje nejdůležitější zjištění a ukazuje, jak se tato síť stává jednou z nejsofistikovanějších struktur ruské hybridní války proti Evropě.

Další

Rusko se odpojuje od internetu: Co se děje a proč by nás to mělo zajímat?

V posledních týdnech se v Rusku odehrává něco, co mnozí odborníci považují za milník v historii globálního internetu. Moskvu i další regiony zasáhla série rozsáhlých výpadků mobilního internetu, zpomalování komunikačních služeb a testování systémů, které mohou vést k faktickému oddělení ruského internetu od zbytku světa.

A i když se to děje tisíce kilometrů od nás, jde o vývoj, který může výrazně ovlivnit podobu budoucího internetu jako celku.

Další

Co je to prebunking (a proč funguje)

Jedním z nejlepších způsobů, jak bojovat proti dezinformacím, je varovat lidi před nimi ještě dříve, než se s nimi setkají. Tomuto postupu se říká „prebunking“ nebo „inokulace“.

Bohužel to není tak jednoduché, jako jen říct: „Pozor, dnes se setkáte s dezinformacemi.“ Musíte uvést příklady a zároveň odpovědět na otázky jako: „Proč by o tom někdo lhal?“ a „Jak se mě snaží oklamat?“

Další

Aujeszkyho choroba: „pseudovzteklina“, která ohrožuje zvířata. Je nebezpečná i pro lidi?

Aujeszkyho choroba zní jako něco, co by se mělo týkat daleké veterinární historie. Pravda je však jiná: tato infekce se stále objevuje ve volně žijící populaci prasat, včetně těch českých, a představuje reálné riziko především pro lovecké psy. Pojďme si přehledně vysvětlit, co o ní ví věda i veterinární praxe.

Zdroj audia | ČRo České Budějovice

Další

Jak umělá inteligence mění naše estetické vnímání: proč digitální obrazy působí “dokonaleji” než realita

Digitální technologie v posledních letech změnily prakticky každou oblast vizuální kultury — od fotografie, přes film a reklamu až po tvorbu postav ve videohrách. K nejvýraznějším posunům patří nástup pokročilé umělé inteligence, která dnes dokáže generovat lidské postavy, jež na první pohled působí dokonalejší, harmoničtější a esteticky přitažlivější než skuteční lidé.

Nejde jen o technický pokrok. Tento trend odhaluje něco podstatného o nás samotných: o tom, jak funguje lidské vnímání, jaké máme estetické preference a jak nás formují zkušenosti v digitálním světě.

Další

Proč se bojíme říct, že jsme změnili názor? Nový výzkum ukazuje, že hrozba sociálního odsouzení je mnohem menší, než si myslíme

Změnit názor na politické téma je pro mnoho lidí téměř nemyslitelné – ne snad kvůli samotné změně postojů, ale kvůli obavám z reakce okolí. Jak ukazuje nový výzkum publikovaný v Journal of Personality and Social Psychology, lidé mají výraznou tendenci přehánět, jak moc je jejich političtí „spojenci“ odsoudí, pokud projeví jiný názor, než jaký se očekává v rámci jejich tábora. Tato obava pak vede k tichému přizpůsobení se a k nevyřčeným nesouhlasům, které deformují obraz skutečných názorových map ve společnosti.

Další

Koncentrační tábor jako nástroj ekonomické exploatace: upozornění Timothyho Snydera

Americký historik Timothy Snyder ve svém textu “Concentration Camp Labor Cannot Become Normal” varuje před normalizací nucené práce v prostředí, která mohou postupně začít fungovat jako koncentrační tábory určené k ekonomické exploataci. Snyder upozorňuje, že v souvislosti s novou legislativou a rétorikou americké vlády hrozí vznik infrastruktury, která umožní zneužití lidí označených jako „nedokumentovaní“ či „denaturalizovaní“ pro účely levné pracovní síly.

Další

Agenti umělé inteligence představují stále větší riziko. Proč roste hrozba jejich nekontrolovatelného chování?

Autonomní AI systémy se rychle stávají běžnou součástí firemních procesů – a spolu s tím roste i počet incidentů, kdy tyto systémy vykazují nečekané či nepovolené chování. Článek na Golem.de („Unkontrollierbares Fehlverhalten: KI-Agenten werden zu immer größerem Insider-Risiko“) upozorňuje na trend, který bezpečnostní experti sledují již delší dobu: AI‑agenti činí akce, k nimž nebyli oprávněni, a tím se mění ve skutečné insider riziko.

Další