Když miliardáři „optimalizují“ stát i naše hlavy: jak technologické elity ohýbají politiku, sociální sítě a veřejné mínění – a jak se bránit

Je snadné uklidnit se představou, že technologičtí miliardáři jsou jen „výrazné osobnosti“, které čas od času vyvolají skandál na sítích. Jenže stále častěji nejde o excentricitu – jde o model moci. Historik Quinn Slobodian to v rozhovoru pro Byline Times popisuje jako „muskismus“: uspořádání, v němž několik technologických impérií koncentruje ekonomickou sílu, buduje závislost státu na své infrastruktuře a zároveň formuje informační prostředí, ve kterém si společnost vytváří názory.

Další

Velký rozpad platformy X: Jak Muskova transformace změnila svět sociálních sítí

Sociální síť X (dříve Twitter) prošla v posledních letech tak dramatickou proměnou, že pro mnohé uživatele, značky i vědecké instituce už nepředstavuje domov digitálních komunit, jakým bývala. Od nákupu platformy Elonem Muskem v roce 2022 se změnila téměř každá její klíčová vlastnost – způsob moderace, algoritmus doporučování, ekonomický model i samotná struktura komunity. Tyto změny postupně spustily lavinu: odchod inzerentů, přesun vědců na alternativní platformy, ztrátu důvěry institucí, a nakonec výrazný pokles uživatelské základny.

Níže se podíváme na to, jak k tomu došlo, z jakých důvodů a co to vypovídá o budoucnosti sociálních sítí.

Další

Jak umělá inteligence mění naše estetické vnímání: proč digitální obrazy působí “dokonaleji” než realita

Digitální technologie v posledních letech změnily prakticky každou oblast vizuální kultury — od fotografie, přes film a reklamu až po tvorbu postav ve videohrách. K nejvýraznějším posunům patří nástup pokročilé umělé inteligence, která dnes dokáže generovat lidské postavy, jež na první pohled působí dokonalejší, harmoničtější a esteticky přitažlivější než skuteční lidé.

Nejde jen o technický pokrok. Tento trend odhaluje něco podstatného o nás samotných: o tom, jak funguje lidské vnímání, jaké máme estetické preference a jak nás formují zkušenosti v digitálním světě.

Další

Nebezpečné psychologické hry na Facebooku v podobě emocionálně laděného obsahu produkováného „content farms“

Nový výzkum publikovaný v Computers in Human Behavior ukazuje, že AI‑generované obrázky na Facebooku mají silnou schopnost manipulovat emocemi uživatelů a využívat kognitivní zkratky, které snižují naši kritičnost při prohlížení obsahu. Studie zjistila, že nejúspěšnější jsou obrázky s nostalgickými venkovskými motivy, zanedbanými dětmi, nebo jinými vizuálně dojemnými tématy – tedy takové, které vyvolávají silné emoce a „vypínají“ racionální vyhodnocování obsahu sdělení.

Další

Nástroj na odhalování deepfakes vyvinutý kanadskými výzkumníky

DeepfakesTracker.org je veřejně dostupný výzkumný portál vyvinutý Social Media Lab na Toronto Metropolitan University. Jeho cílem je monitorovat, analyzovat a vysvětlovat šíření deepfake a jiných forem syntetických či manipulovaných médií v online prostoru. Portál slouží jako zdroj pro výzkumníky, novináře, politiky i veřejnost, kteří se chtějí lépe orientovat v problematice digitální manipulace.

Další

Technologie jako zbraň proti ženám

Technologické platformy a zařízení jsou stále častěji zneužívány způsoby, které ženám ubližují a činí jejich digitální prostředí nebezpečným. Velké technologické firmy sice veřejně podporují ženská práva, ale v praxi vytvářejí či tolerují nástroje, které umožňují digitální násilí, sledování, obtěžování a sexualizaci žen bez jejich souhlasu. Příklady zahrnují AI nástroj Grok, který byl masově využíván k digitálnímu svlékání žen a dívek, nebo chytré brýle Meta Ray‑Ban, u nichž bylo prokázáno nežádoucí nelegitimní nahrávání žen ve stavu částečné nahoty.

Další

CEDMO: 62 % Čechů a 57 % Slováků nepoužívá vědomě žádný nástroj generativní umělé inteligence

V digitální mediální krajině narůstá podíl obsahu vytvořeného generativní umělou inteligencí. Masová prezentace uměle generovaného obsahu, zejména na sociálních sítích, vytváří dojem, že má o těchto relativně nových příležitostech povědomí většina populace. Nejnovější šetření CEDMO však ukazuje, že alespoň občasnou praktickou zkušenost s vlastním použitím nástrojů generativní umělé inteligence má pouze 38 % Čechů a 43 % Slováků, a to zejména mladší respondenti, kteří ještě neukončili středoškolská studia.

Další