Slovo „protiinfekční“ může znít, jako by označovalo jednu konkrétní skupinu léků. Ve skutečnosti jde o mnohem širší pojem. Protiinfekční léky jsou přípravky určené k léčbě infekcí způsobených různými mikroorganismy nebo parazity. Podle původce infekce se pak dělí na několik základních skupin – například antibiotika proti bakteriím, antivirotika proti virům, antimykotika proti houbám a antiparazitika proti parazitům.
Tag Archives: antibiotika
Gen NDM vyvolává obavy: bakterie odolné vůči antibiotikům se rychle šíří v amerických nemocnicích
Americké zdravotnické úřady upozorňují na prudký nárůst bakterií nesoucích gen NDM (New Delhi metalo-beta-laktamáza), který jim umožňuje odolávat karbapenemům – antibiotikům používaným jako poslední možnost při léčbě závažných infekcí. Podle údajů amerického CDC vzrostl výskyt bakterií rodu Enterobacterales nesoucích tento gen mezi lety 2019 až 2023 o 461 %, což představuje významnou hrozbu pro nemocniční péči.
Chmel jako zbraň proti nemocničním bakteriím?
Výzkumníci z Fakultní nemocnice Hradec Králové a Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu prokázali, že beta-kyseliny z chmele mohou pomáhat při léčbě povrchových ran infikovaných rezistentními kmeny bakterií, zejména MRSA (meticilin-rezistentní zlatý stafylokok).
Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik účinných proti odolným bakteriím
Bakterie rezistentní vůči antibiotikům představují globální hrozbu pro veřejnost. Tato rezistence ztěžuje léčbu nemocí, jako je například tuberkulóza nebo zápal plic. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR ve spolupráci s Biotechnologickým ústavem AV ČR a CEITEC Masarykovy univerzity odhalili nový mechanismus, který by mohl vydláždit cestu k budoucí léčbě bakteriálních onemocnění. Výsledky zveřejnil časopis Journal of Bacteriology.
Studie brněnských vědců varuje před riziky využívání kovů v zemědělství
Zemědělci před dvěma dekádami přestali využívat antibiotika v chovech hospodářských zvířat a nahradili je zinkem. Tehdy se předpokládalo, že tento krok bude k životnímu prostředí s ohledem na rozvoj antimikrobiální rezistence šetrnější. Výzkum odborníků z Ústavu chemie a biochemie AF Mendelovy univerzity v Brně ale prokázal, že výraznější změnu nepřinesl. Zinek sice dobře slouží například jako prevence vzniku a šíření průjmu mezi selaty v náročném období odstavení od prasnice, má ale i řadu negativních jevů. Míra, v které se tento kov do koloběhu životního prostředí dostal, přinesla podobný výsledek jako antibiotika. Také zinek totiž způsobuje rezistenci. V půdě a životním prostředí je ho od roku 2006 tolik, že zabere další dekády, než se jeho koncentrace výrazněji sníží.
Jak bakterie unikají před účinky antibiotik?
Důležitý krok v boji s antibiotickou rezistencí, která patří mezi hlavní výzvy současné medicíny, udělali vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s dalšími kolegy z Akademie věd, konkrétně z Mikrobiologického a Biotechnologického ústavu. Pomocí pokročilé kryogenní elektronové mikroskopie a biochemických přístupů se jim podařilo popsat, jakým způsobem se mykobakterie brání proti antibiotiku rifampicin. Studii zveřejnil vědecký časopis Nature Communications.
Rizikový paradox: „Nízkorizikové“ antibiotikum způsobuje rezistenci nebezpečné bakterie vůči antibiotiku „poslední záchrany“
Bakterie rezistentní na antibiotika představují vážnou hrozbu. Jednou z takových bakterií je multirezistentní Enterococcus faecium (VREfm). V takových případech se na léčbu infekce nasazují antibiotika „poslední záchrany“. Když antibiotikum daptomycin, používané jako poslední možnost, ztrácí účinnost, je to alarmující.
Atomární antibiotika vyvinutá českými vědci dokáží čelit rezistenci bakterií
Vědci vsadili na grafenový derivát obohacený atomy kyslíku a dusíku, do kterého chemicky zabudovali mangan.
Tuberkulóza již nereaguje na antibiotika
Léčba odolné varianty trvá až dva roky a často nebývá úspěšná
Tak dlouho moderní společnost považovala tuberkulózu (TBC) za „nemoc minulosti“, až se z ní stala choroba, která připraví o život víc lidí než virus HIV a stává se stále hůř léčitelnou. V minulosti přitom nákaze podléhala až polovina nakažených a jde o nemoc, kterou lidé trpí už stovky tisíc let.
Umělá inteligence vytipovala antibiotika proti rezistentním bakteriím
Odborníci MIT využili služeb umělé inteligence s hlubokým učením a objevili třídu sloučenin, které jsou účinné proti rezistentnímu zlatému stafylokoku MRSA. Ten má přitom v dnešní době jen v USA na svědomí více než 10 tisíc úmrtí ročně.
Badatelé zjistili, že vytipované sloučeniny účinně zabíjejí MRSA stafylokoky na Petriho miskách i u myších modelů s MRSA infekcí. Tyto látky současně vykazují velmi nízkou toxicitu vůči lidským buňkám, což z nich dělá ideální kandidáty na nová antibiotika. Klíčovou inovací tohoto výzkumu bylo, že vědci částečně pronikli do „black boxu“ umělé inteligence a zjistili, jaké informace inteligence použila k identifikaci účinných antibiotik. Díky tomu mohou vylepšit budoucí modely a odhalit ještě účinnější sloučeniny, než ty, k nimž teď dospěla jejich inteligence.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 