Vulgární výrazy vyvolávají měřitelné fyziologické a psychologické reakce. Nové výzkumy ukazují, že ačkoli nadávání může přinést krátkodobou úlevu od bolesti, hněvu či frustrace, příliš časté a běžné používání neslušných slov má negativní dopad na pracovní i osobní vztahy.
S vulgárními výrazy se setkáváme v různých podobách. Někdy nám uleví, když si narazíme malíček na noze nebo loket, jindy nám vyletí z úst v zápalu ostré výměny názorů. Slyšíme je v hudbě, píšeme je na internetu ve zprávách a komentářích a mnoho lidí je dokonce používá v běžné řeči jako obyčejná přídavná jména či slovesa, aniž by vůbec byli naštvaní.
Co se děje s tělem a psychikou, když se nadávky stanou běžnou a přijímanou součástí našeho okolí?
Proč mozek reaguje na nadávky jinak
Vulgární výrazy patří mezi tabuizované výrazy. Společnost je spojuje s porušením hranic slušnosti, etikety či zavedených společenských norem. Právě skutečnost, že se jedná o něco nevhodného, jim podle odborníků dodává specifickou intenzitu a schopnost šokovat.
Přehledová studie výzkumníků z Univerzity v Ulsteru, publikovaná v časopise Lingua, shrnuje poznatky z psychologie a neurovědy. Ukazuje se, že nadávky vyvolávají výraznější emoční, tělesné a kognitivní reakce než neutrální slova, a to jak u samotného člověka, který je vysloví, tak i u lidí v jeho okolí.
Mozek zpracovává vulgární výrazy odlišně, často především v těch částech, které jsou zodpovědné za zpracování hlubokých emocí a instinktů (jako je například amygdala), a nikoli v oblastech zodpovědných za běžnou řeč. Proto si lidé po poranění mozku často pamatují nadávky, i když ztratí běžnou slovní zásobu. Zajímavostí je, že tento neurobiologický efekt působí nejsilněji v mateřském jazyce.
Úleva od bolesti, povaha a zvládání emocí
Z psychologického hlediska plní vulgární výrazy různé funkce. Vědci z britské Keele University experimentálně prokázali, že opakování sprostých slov může u lidí zvýšit práh bolesti a fyzickou výdrž. Tento účinek se připisuje skutečnosti, že nadávka v člověku vyvolá silnou emoci. Ta následně spustí obrannou reakci těla podobnou té, když jsme v ohrožení, čímž se dočasně sníží vnímání fyzické bolesti.
Mnoho lidí se při častém nadávání vymlouvá na svou povahu. Tvrdí, že jsou prostě „nervózní“ a musí své pocity takto ventilovat. Psychologie se na to však dívá jinak. Lidé, kteří mají potřebu hrubě nadávat pokaždé, když jim něco spadne na zem nebo uvíznou v dopravní zácpě, mají pravděpodobně problém se sebekontrolou.
Seberegulace je schopnost zvládat a zpracovávat své emoce tak, aby nás neovládly. Dobrou zprávou je, že tuto dovednost lze osvojit i v dospělosti. Na světě žije obrovské množství lidí, kteří zvládají stresové situace bez vulgárních výrazů. Neznamená to, že neprožívají menší hněv, jen dokážou pracovat sami na sobě nebo si najdou jiný, slušnější způsob, jak se vybít.
Americký psycholog Timothy Jay ve své práci upozorňuje, že nadávání nelze vnímat pouze jako odchylku od normy. Výzkumy naznačují, že k tabuizovaným slovům častěji sahají lidé, kteří jsou velmi společenští a upovídaní, ale zároveň mají větší sklon k výbušnému a vzdorovitému chování vůči okolí.
Na druhou stranu u lidí, kteří jsou velmi svědomití, trpěliví a ohleduplní, je výskyt nadávek mnohem nižší. To neznamená, že člověk, který používá nadávky, je automaticky špatný nebo agresivní. Časté používání hrubých slov však může být doprovázeno drsnějším stylem sebeprezentace, menší citlivostí vůči společenským hranicím a celkově nižší mírou empatie vůči tomu, jak se cítí lidé v okolí.
Cena za hrubost: Stres, nepříjemné pocity a zhoršený zdravotní stav
Vulgární výrazy v sobě nesou silný náboj negativity a mají výrazný negativní emocionální podtón. Při častém používání ztrácejí svou výjimečnost a přestávají plnit funkci emocionálního ventilu. Naopak vytvářejí komunikační prostředí, v němž se hněv a pohrdání stupňují.
Pokud například během hádky použijeme nadávku, debata o konkrétním problému se rychle zvrhne ve vzájemné urážení. I když jsou lidé na nadávajícího zvyklí a neurazí se hned, neustálý příval slovní negativity je vnitřně vyčerpává a ovlivňuje jejich psychickou pohodu.
Potvrzují to i údaje z pracovního prostředí. Rozsáhlá metaanalýza, která byla publikována v odborném časopise Journal of Occupational Health Psychology, analyzovala údaje od více než 145 tisíc respondentů.
Výsledky ukázaly jasnou souvislost mezi zkušenostmi s agresivním a vulgárním vyjadřováním na pracovišti a zhoršeným zdravotním stavem, zejména v podobě dlouhodobého stresu a vyhoření. Lidé vystavení hrubému chování vykazovali vyšší míru vnímaného stresu, což vedlo k emocionálnímu vyčerpání.
Snížila se také jejich loajalita vůči zaměstnavateli. Ukázalo se, že hrubost je nakažlivá: pokud je člověk dlouhodobě vystaven nadávkám a neúctě ze strany kolegů, je vysoce pravděpodobné, že se po čase začne chovat stejně nevhodně i on sám.
Novější psychologické studie dokonce vyvrací starý mýtus, že čím více člověk nadává, tím více uleví své psychice. Ukazuje se, že pravidelné ventilování hněvu vulgárními výrazy ve skutečnosti udržuje agresivní myšlenky v paměti a hněv pouze prodlužuje.
Lidé, kteří často nadávají, nevykazují vyšší životní spokojenost ani lepší duševní zdraví. Naopak, výzkumy naznačují, že časté používání nadávek souvisí se sníženým pocitem smysluplnosti života a s menším pocitem kontroly nad vlastním osudem.
Proč na slušnosti záleží
Dlouhodobý problém vzniká tehdy, když jsou nadávky doprovázeny chronickým hněvem, pohrdáním a prostředím bez respektu. Náš mozek totiž podvědomě vnímá drsná slova jako projev ohrožení nebo konfliktu.
Dlouhodobý stres z takového napjatého prostředí udržuje tělo posluchačů, ale i samotného řečníka ve stavu pohotovosti. To prokazatelně narušuje spánek, regeneraci a celkovou duševní pohodu.
Svou roli hraje i popkultura. Psychologické experimenty s hudbou plnou násilných textů zaznamenaly u posluchačů krátkodobé zvýšení agresivních myšlenek. To znamená, že pokud jsme obklopeni texty a slovy plnými útoků, může to ovlivnit naše vnitřní naladění a náladu.
Slušnost v komunikaci není slabostí ani popíráním negativních emocí. Hněv či frustraci lze vyjádřit i jinými způsoby, které jsou méně agresivní, nepřekračují hranici a respektují okolí. Ačkoli je náročné zbavit se zlozvyku nadávání, změna je v lidských silách. Rozhodnutí pracovat na kultivovanosti svého projevu je silným znakem sebeovládání, vnitřní hodnoty a sebeúcty.
Ačkoli vulgární výrazy mohou za určitých okolností sloužit jako rychlý emocionální ventil, jejich dlouhodobá normalizace v každodenním slovníku s sebou nese zřejmé negativní důsledky. Vytvářejí prostředí plné napětí, v němž se snáze stírají hranice tolerance a v němž hrubost převládá nad respektem k ostatním. Náš slovník ovlivňuje nás, naše blízké i celkovou kvalitu života. Proč bychom si ji tedy měli dobrovolně kazit hrubostí?
Zdroje: Veda na dosah Lingua Perspectives on Psychological Science Journal of Occupational Health Psychology
Doporučený článek:
Veda na dosah: Ak odmietame prijať negatívne emócie, môžu sa iba prehĺbiť
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 