Tajemství všech tajemství autora Dana Browna rozvířilo vody čtenářů poctivě. Od nadšených užívajících si děj přes oprávněné kritiky oplývajícími znalostmi až na dno k internetovým pozérům, co sotva znali název knihy, jen málo čtenářů nechala kniha lhostejnými. Robert Langdon se svou přítelkyní Katherine Solomon prožijí Prahu i velkou záhadu. Dotknou se hranic vědomí, prožijí hry mocných a dostanou se až k podstatě fascinace spojené s hrůzou. Svazek pokrývá vcelku krátký časový úsek, kdy jsou Robert s Katherine nuceni pro vlastní přežití jít stále dále a nezastavit se. Protáhnout tak čtenáře dobrodružstvím za hranicemi nemožného. A mě to bavilo. Dan Brown opět rozjel akční jízdu a náramně se mu vydařila. Pokud jste fanoušky žánru, naskočte do knihy a nechte se fascinovat. Je to jednoduše paráda.

Ohledně Tajemství všech tajemství se toho řeklo mnoho, napsalo ještě více a kniha rozdělila čtenáře na dva nejviditelnější tábory. Nadšené čtenáře a odmítače. Ta druha skupina je naprosto legitimní, neexistuje kniha, která je vnímána sta procenty čtenářů kladně. Ovšem mnohdy jsem si kladla otázku, kolik vysoce dotčených na sociálních sítích tu knihu doopravdy četlo a opravdu našli skutečnosti k oprávněné nespokojenosti a kolik se k této skupině připojilo jen v touze vypadat chytřeji, protože je přece cool, když vám Dan Brown vadí.
Více to rozmazávat nebudu, konstruktivní kritiku jsem nakonec uvěřila jen několika lidem, které kolem knih sleduji už delší dobu a udělala jsem si později názor sama. A vyhýbala jsem se dalším názorům, protože mě nebavilo neustále filtrovat pozérství lidí, co si přečetli tak maximálně recenzi na Seznamu. Byť ta byla dobrá.
Ke knize samé.
Robert Langdon se dostává do zimní Prahy spolu se svou přítelkyní Katherine Solomon. Ta je zde pozvána k uspořádání přednášky o svém výzkumu vědomí. Prožijí s Robertem několik zajímavých i neobvyklých chvil a druhý den se zapletou do řetězce událostí. I tato kniha je charakteristická tím, že Dan Brown pokrývá jen krátký časový úsek v životě profesora Langdona a jeho přátel, zato jej napěchuje událostmi ve stylu akční jízdy. Intelektuálního Langdona staví před jednu duševní i fyzickou výzvu za druhou a metá po něm nepřátele současnosti i z dávných časů. Neustále plynoucím dějem se tak dostáváte dále a dále a pomalu odhalujete jednotlivé záhady.
Autor vám navíc jako čtenáři dává možnost některé věci uhodnout nebo si uvědomit dříve než Langdon, jindy vás zase překvapí tím, že si vodí i profesora samotného. Do toho vstupují další postavy a zůstávají delší či kratší dobu dle nutnosti. I přes větší množství postav děj příjemně plyne a není nutné tlustý svazek provázet zápisníkem jmen a vazeb. Nic tak důležitého se v knize zase neděje.
O co v knize jde, jaké jsou vazby a k čemu všichni dospějí zde neprozradím, protože právě to napětí kolem odhalování jednotlivých záhad i šance zkoušet je uhodnout v roli čtenáře je jedna z dost dobrých věcí v knize. Dan Brown vám dá možnost stát se další postavou a promýšlet přečtené souvislosti s náznaky v pokračujícím textu. Bavilo mě to a dávalo mi to pocit, že jsem součástí děje. Gamebook to v žádném případě není, ale jako v předchozích knihách dává autor volbu dobrodružství nejen prožít, ale zkusit nad ním s Langdonem uvažovat.
Ústřední zápletka spojená s vědomím, smrtí i procesy hluboko v mozku je zajímavá a propojení s reáliemi současnosti je nenásilné. Prahu mám ráda a že se tentokrát prohání Langdon tudy mě potěšilo. Na druhou stranu město už příliš detailně neznám, takže jestli autor poskládal nějaké uličky nebo reálie jinak, je mi to buřt tak stejně jako když nechal Langdona běhat po Paříži nebo Washingtonu. Příběh je akční beletrie, není to historický dokument a Praha hraje roli kulis. Děj mě pohltil natolik, že jsem neměla myšlenky něco někde hledat a porovnávat. Nedělám to ani v knihách odehrávajících se u nás v Ostravě, natož v mnohem větší a složitější Praze.
Jsem fanoušek Dana Browna od dob dospívání. Více než proslavená Šifra mistra Leonarda mě uchvátil Ztracený symbol a Tajemství všech tajemství mi jej připomnělo se vší parádou. Náznaky, symboly, spěch, rozuzlení a další pád do záhady. Je to akční jízda od začátku do konce a pokládají se zde zajímavé otázky o smrti, vědomí a dalších procesech. Uvědomuji si, že se jedná o části užité a zohýbané pro potřeby děje, po přečtení knihy opravdu nebudu expertem na děje v mozku. Ale dotknout se toho konečky prstů bylo zajímavé.
Tajemství všech tajemství je rychle ubíhající příběh dvou vědců zamotaných ve hře mocných. Nikdy o ní nechtěli vědět, nikdy jí nechtěli rozumět a najednou jsou její součástí. Čtení velmi příjemně ubíhá, autor umí čtenáře táhnout kapitolami a pokud ke knize přistupujete s cílem se pobavit (třeba jako já) čeká vás několik příjemných večerů a je to celkem sranda. Pokud budete v knize hledat, bádat a podrobovat jí přísné kritice, samozřejmě najdete klišé, nesrovnalosti, blbosti a vratké mostky. Jako v každé beletrii probíhající v konkrétním místě a čase. Já je nehledala. Přišla jsem si do příběhu užít napětí a bylo to dobré.
Určitě doporučuji si po přečtení knihy přečíst také erudované kritiky a recenze. Je zajímavé zjistit, co je založeno na realitě a co ne. V čem autor uhnul méně a v čem hodně. Takové recenze jsou důležité a je velice dobré se o ně zajímat. Ale nechat se spláchnout skupinou kecalů, kteří ke knize přistupují velice kriticky, i když většinou působí dojmem, že kolem ní tak maximálně prošli, když byla ve výloze knihkupectví, je škoda. Pokud jste fanouškem Dana Browna a necháte si jen kvůli tomuto ujít další jízdu záhadou pod vedením Roberta Langdona, jste blázni.
Tak neváhejte a nechte se strhnout na cestu Prahou po stopách neobvyklé záhady.
A to zcela vědomě.