Úvodní slovo Kamila Fily
Dal jsem si tu práci a znovu si projel hromadu videí s Charlie Kirkem a textů od něj i o něm. Dohledal jsem přesné a dostatečně dlouhé záznamy a přepisy, aby bylo jasné, co skutečně řekl, i s dostatečným kontextem. Pomalá poctivá žurnalistika je bohužel dřina, která se téměř nevyplácí.
Nepřekvapivě jsem zjistil toto:
1) Kirk cíleně rozeštvával společnost dezinformacemi a nepodloženými domněnkami (a bylo to horší, než se dozvíte ve většině mainstreamových médií, a nedozvíte se to nikdy od jeho obhájců)
2) Velice rád vytrhával tvrzení ostatních z kontextu (a je dost legrační, pokud je toto vyčítáno jeho oponentům)
3) Velice často lidi napadal a urážel a mýtus kultivovaného diskutéra zcela padá
Vzal jsem si desítky bodů a všechny je ozdrojoval (s viditelnými 147 prokliky). Rozřadil jsem tematicky a typově ty věci od nejhorších (a nejpodloženějších), po ty diskutabilní a problematické, kdy je jeho postoj nejasný.
Zároveň jsem se pokusil načrtnout základy Kirkova ideologického světonázoru a představit metody, jakými si představoval provést “nápravu společnosti”. Nepřekvapivě jsou všechny jeho nápady nefunkční až nebezpečné.
Momentálně nejspíš nikde na internetu nenajdete podrobnější materiál na téma Charlie Kirk a v lecčems to přesahuje i jeho heslo na Wikipedii (která pro mě nebyla hlavní zdroj), kde se mnohým věcem nevěnují dostatečně do hloubky. Prakticky nejde jen o portrét jednoho člověka, ale pohled do myšlení současné krajní pravice v USA.
Snažil jsem vyhnout jednoduchému nálepkování (fašista, rasista, homofob) a nechat ho promlouvat vlastními slovy a činy. Výsledek se od původního statusu neliší výrazně, je to posun tak o 10-20 %, s tím, že co předtím nemuselo být řečeno přesně, je teď detailní a nejde moc spekulovat, jak jsem to myslel.
Zatímco za původním zkratkovitým statusem si nestojím nijak vážně, za článkem si stojím naprosto a prošel taky dvojí editorskou kontrolou.
Upozorňuju, že to má rozsah cca jako bakalářka a přečtení zabere asi hodinu až dvě (podle toho, jak rychle čtete a jestli klikáte na odkazy). Doporučuju číst si to klidným tónem, je to i psané velmi neutrálním tónem. Přípomínám taky, že toto je jenom první díl ze dvou, ten druhý bude podobně dlouhý, detailně vyzdrojovaný a možná ještě drsnější.
Doufám ale, že po přečtení bude asi každému jasné, že falešnějšího mučedníka jsme tu dlouho neměli.
Kirkovým pozůstalým patří soustrast; kult osobnosti kolem něj ale zůstává jen jednou z mnoha absurdit naši doby.
ROMEA.cz | Kamil Fila: Charlie Kirk jako apoštol kultivovaně servírované nenávisti. Atentát z něj činí falešného mučedníka a nový typ zbraně
Jedenatřicetiletý americký aktivista, diskutér a podcaster Charlie Kirk byl zastřelen atentátníkem 10. září na univerzitě v Utahu, kde startovalo jeho debatní turné „Prove Me Wrong‟ (Dokažte mi, že se mýlím). Tento článek se ex post pokusí dokázat, v čem všem se Charlie Kirk mýlil, nebo v čem zastával postoje, které, uvedou-li se v praxi, mohou ve svém důsledku znamenat výrazně méně svobodný svět.
Kirkovu vraždu odsoudilo prakticky veškeré členstvo Demokratické strany, se soucitnými modlitbami za jeho duši se ozval i bývalý prezident Joe Biden, jehož přitom Kirk v roce 2023 nazval „dementním zkorumpovaným tyranem‟ a žádal pro něj trest smrti za činy, které se dodnes jakožto neopodstatněné nedostaly vůbec k soudu. Socialistický senátor Bernie Sanders natočil video, v němž pojmenoval nepřijatelnost politického násilí a vyzval Ameriku ke smíru. Jedná se o jeden z nejlepších politických projevů za poslední roky, v němž není nic stranického.
To vše působilo jako velký kontrast k tomu, jak běžně přehlíživě reagují členové Republikánské strany a především prezident Donald Trump (nebo vyloženě posměšně jeho syn Donald Jr.) na vraždy nebo násilí páchaném na Demokratech. Sám Kirk zesměšňoval atentát na předsedkyni Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi a jejího manžela Paula, když spekuloval, že útočník byl Pelosiho gay milenec a prosil své sledující, aby útočníkovi zaplatili kauci, aby mohl být vyzpovídán soukromě (nejspíš pro účely podcastu).
Jiný atentát, kdy byla v červnu letošního roku v Minnesotě zavražděna demokratická političkaMelissa Horton se svým manželem Markem, Kirk podle dostupných zdrojů ignoroval. U proslulé, soudně prokázané policejní vraždy George Floyda se Kirk vyjadřoval opakovaně hrubě a lživě. Tvrdil, že příčinou úmrtí bylo předávkování drogami, přestože pitevní zpráva jasně hovoří o smrti, resp. vraždě udušením. Kirk však čin nikdy nenazval vraždou, neřekl, že by policista Derek Chauvin měl být odsouzen, Floydovi připisoval neprokázané trestné činy a označil ho za „lidský odpad‟ (scumbag), jemuž by neměla být projevena žádná lítost. Jistěže mohl mít osobní odsuzující názor na Floydovu osobu, ale policejní násilí je stejně odsouzeníhodné a navíc mnohem rozšířenější než politické atentáty.
Nyní se po nás chce, abychom vůči Kirkovi i přes veškeré jeho pohrdlivé chování projevovali lítost a úctu. A je samozřejmě nutné to udělat kvůli tomu, že každý život si zasluhuje úctu a každá smrt si zasluhuje lítost. Nikoli jen formální, ale vážně míněná soustrast patří hlavně jeho manželce Erice Kirk, jejich dvěma malým dětem, rodině a blízkým, protože v těchto dnech musí prožívat nesmírnou bolest. Nejen, že nikomu nelze vzít život, pokud se nejedná o nutnou sebeobranu nebo válečný konflikt. Především se ale pak v případech politicky vlivných osobností roztáčí spirála násilí a nekonečných odplat, jež dále prohlubují rozdělení společnosti. Atentáty nejsou řešením ale zvětšením krize.
Erika Kirk na memorialu za svého manžela řekla, že atentátníkovi Tyleru Robinsonovi odpouští a že odpovědí na násilí není násilí. Na tryzně ovšem rovněž vystoupil Donald Trump se zcela protichůdným výrokem: „Charlie Kirk ke svým protivníkům necítil nenávist. Chtěl pro ně to nejlepší. V tom jsem s ním nesouhlasil. Já své protivníky nenávidím a to nejlepší pro ně nechci. Je mi líto.‟ Aplaus zazněl u obou projevů.
Omezená svoboda slova kvůli bojovníkovi za svobodu slova
Kirkova smrt se bohužel nyní stává záminkou k represím a náhle svoboda slova, za niž tak bojoval a jejímž byl reprezentantem, neplatí. Lidé jsou vyhazování z práce, pokud se podle něčího mínění dopustili znevažování atentátu a kritéria tohoto znevažování se mnohdy jeví velmi nahodilá.
Ministr zahraničí Marco Rubio má v plánu zamítat víza do USA lidem, pokud na sociálních sítích sdíleli žertovné memy o Kirkově smrti, které ani nemusejí být přímo schvalováním jeho smrti. Stejně tak mohou být deportováni i ti, co už víza mají, ale dopustili se týchž činů.
Televizní stanice ABC ze strachu před republikánským předsedou Federal Communications Commission, Brendanem Carrem, který jí vyhrožoval možným odebráním licence, dočasně přerušila dlouholetý komediální pořad Jimmy Kimmel Live!. Mimořádně pokrytecky k nahlašování vyzývá především viceprezident JD Vance, který letos přijel poučovat Němce, že v Evropě nemáme svobodu slova, avšak nynější režim v USA zavádí něco, co v poválečné západní Evropě ani USA nikdy předtím nebylo.
Zdá se, jako by samozvaným konzervativcům cancel culture vadila jenom tehdy, dotýká-li se jich, ale jakmile mají moc, aplikují ji sami s násobně větší silou. Navíc v éře vlády Demokratů šlo hlavně o projevy občanské společnosti zdola, nyní jde i o státní aktivity v umlčování.
Ulicemi amerických měst pochodovali ozbrojení supremacisté a vyvolávali Kirkovo jméno, na sociálních sítích stovky mužů vyzývaly k „válce s liberály‟. Viceprezident vyhrožuje i běžným liberálním organizacím typu Open Society Foundations, Ford Foundation nebo časopisu The Nation, jako by byly teroristické, a je uplatňována kolektivní vina.
Dlouhodobé výzkumy přitom ukazují, že 84 % teroristických útoků v USA páchají lidé spojení s krajní pravicí. (Chování levicových extremistů je navíc výrazně méně násilné, zatímco pravice a džihádisté vykazují v USA podobné úrovně násilí. Na dovršení vší absurdity, americká vláda stáhla danou studii z webu ministerstva spravedlnosti, aby zakryla pravý stav věcí a mohla zveličovat nebezpečí levicového extremismu.)
Není bohužel ani pravda, že by toto vše bylo v rozporu s Kirkovým přesvědčením o svobodě slova. On sám byl v největším rozporu sám se sebou, když poskládal tzv. Professor Watchlist, tedy seznam levicových akademiků a akademiček a vystavil tyto lidi bez další diskuse několikaleté kyberšikaně, nenávistným mailům a výhrůžným telefonátům od svých příznivců. Sám si nemusel špinit ruce, na tuto práci měl tisíce oddaných a namotivovaných followerů.
Stejně tak Kirkova organizace sestavila tzv. School Board Watchlist, veřejnou databázi amerických školních rad, které na lokální úrovni rozhodují o osnovách. Web se záměrem zastrašování a nátlaku shromažďuje případy, kdy členové školních rad údajně prosazují „levicovou„ nebo „progresivní„ agendu. Vést seriózní diskuse najednou není potřeba. Kirkovi fanoušci nyní vytvářejí nový seznam desítek tisíc lidí, kteří se kriticky vyjádřili o jejich idolu, a pokračuje se ve stále stejných praktikách.
Pokračování článku Kamila Fily naleznete na webu ROMEA.cz: Kamil Fila: Charlie Kirk jako apoštol kultivovaně servírované nenávisti. Atentát z něj činí falešného mučedníka a nový typ zbraně
Kamil Fila je český filmový recenzent, kritik a pedagog.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 