Letecké katastrofy jsou téma natolik populární, že kdo jen může, drží se jich. Profily na sociálních sítích, různá média jimi obzvláštňují každodenní nápad vražd a politiky a pak autoři knih. U nás vyšla velmi zajímavá trilogie Lukáše Musila věnovaná pouze tomuto tématu a pak vycházejí jednotlivé případy v rozsáhlých sbornících. V zahraničí je výběr publikací o něco bohatější a na toto téma stále vychází velké množství literatury. Do českého překladu se dostala kniha autorky Christine Negroni, která se má věnovat vyšetřování nejzáhadnějších leteckých havárií. Alespoň dle skromné věty na obálce.
Zpočátku se kniha věnuje jednomu tématu, letu Malaysia Airlines 370 (MH370). Jednalo se o komerční let, který zmizel počátkem března 2014 na cestě z Malajsie do Číny. Letadlo se nikdy nenašlo a osud jeho pasažérů stejně jako vůbec důvod zmizení celého stroje je hádankou. Letadlo se doposud nepodařilo najít a se stále delší dobu od jeho zmizení se zmenšuje naděje pozůstalých, a naopak se zvětšuje množství konspiračních teorií kolem osudu celého letu. Toto je důležité sdělení pro pochopení následujícího.
Kniha je totiž nesourodým vodopádem myšlenek, zkušeností, příhod, anekdot a šokujících zjištění z již vyřešených případů. Zpočátku se autorka drží právě letu MH370 se známými fakty. Těch příliš není, proto v knize začne rozvíjet teorii, co se mohlo stát. O té je autorka přesvědčena, proto zabíhá i do detailů, tyto předkládá díky svým rozsáhlým zkušenostem z šetření jiných událostí. Porovnává malajský let se zmizením hydroplánu v první polovině dvacátého století, přitom odsakuje do vzpomínek na své přátele, pak náhle sledujeme pády letadla de Havilland DH 106 Comet…
A tak je to celou knihu. Někde od třetiny knihy text působí dojmem, že se autorka zastavila a řekla si, co to tady dělám a text začal dávat o něco větší smysl. Vracela se k případům již vyřešeným a pomalu opouštěla myšlenku MH370. Až na konci knihy jsem si uvědomila, že autorka na začátku hovořila o dvou záhadně zmizelých letech a už se k tomu téměř nevrátila. Možná již bylo vše řečeno, ale jako čtenáři mi to přišlo spíše jako povídání u stolu, kdy se začne myšlenka a s dalšími dialogy se postupně přirozeně opustí nedopovězena. Ovšem zde bez pocitu názorového růstu a přidané hodnoty. Jen náhlé umlknutí.
Nedoporučuji čtenářům bez větší znalosti leteckých katastrof. Ledacos si musíte domyslet a text působí dojmem, že předpokládá určitou znalost a není třeba se zaobírat zbytečnými detaily. Při čtení první poloviny knihy je navíc i název poněkud zavádějící. Nejde ani tak o vyšetřování leteckých katastrof jako o úvahy a konspirace. Sice do jisté míry erudované konspirace, ale vždy jen dohady. Ovšem, pokud o tématu nemáte načteno z jiných zdrojů, budete se v neuceleném textu motat. Kniha se sice tváří jako rozdělená do pěti tematických celků, ale je to stejně chabé jako vlnolamy při hurikánu. Autorka to přívalem myšlenek všechno poboří a udělá si z textu guláš dle vlastního uvážení.
Co je třeba zmínit je taky otřesná kvalita textu v české verzi. Většinou chyby v knihách přehlédnu, chybějící čárky ve větách téměř nevnímám a na bizarní užití měkkého nebo tvrdého Y zapomenu po přečtení věty, ale chybějící slova a marné hledání významu věty už bylo moc. A nestalo se to zdaleka jednou. Celé odstavce pak náhle postrádaly smysl a bylo nutné se vracet a předpokládat, co se asi snažila autorka říct. S ohledem na chybějící slova označující předmětný fakt byla tato pochybení v textu dost rušivá. Čtenář se stal nedobrovolným vyšetřovatelem pointy textu.
Na knize ovšem musím vyzdvihnout autorčiny zkušenosti a známosti. Zná piloty, svědky, vyšetřovatele, pracovníky leteckých společností a další důležité lidi z oboru. Jejich myšlenky, názory, dohady i erudované posudky jsou nesmírně zajímavé. Doplácejí však na roztříštěnost knihy.
Jako velký problém vnímám určitou osobní rovinu autorky s láskou k různým alternativním výkladům a „tajemstvím“. To, že havárie u hory Erebus byla nechutná skutečnost, kdy vláda zakrývala skutečné důvody, je smutný fakt. Nedá se tak ale vnímat všechno. Minimálně v jednom případě autorka nastínila katastrofu pouze z jednoho úhlu pohledu, který je už na určité oficiální úrovni popřen a nechala mluvit jen jednu stranu a určitě to nebyla strana oficiálního vyšetřování. To mi bylo silně proti srsti, jelikož se bohužel už stala další letecká katastrofa ze stejného důvodu, a to jen proto, že konspirátor dokázal své teze dostat do hlavy vysoce postaveným lidem. To se ale v knize úplně opomíjí a neznat tuto stranu onoho neštěstí, z knihy to nevím, Pak se nabízí otázka, kolik je takových jednostranných výkladů v textu ještě schovaných.
Konkrétní neštěstí neupřesním, nechci nikoho ovlivnit tak jako jsem u toho přistihla autorku.
Pokud vás zajímají letecké katastrofy, knihu si přečtěte, ale pokud jste grammar Nazi, knihu nečtěte, protože vás trefí (nebo si ji přečtěte právě proto). A pokud vás zajímají konspirační teorie, dezinformace a různé alternativní výklady historie a jste schopní kritického náhledu a skepse, knihu si přečtete určitě, protože najdete zajímavý studijní materiál, kdy se můžete pocvičit v rozeznávání faktů a domněnek. Autorka to má jen málokdy ohraničené.
A to je celkem k vzteku.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 