Miliardáři platí v přepočtu menší daně než střední třída. Nobelisté volají po zdanění nejbohatších

Nejbohatší lidé planety – jako zakladatel Tesly a majitel SpaceX Elon Musk nebo francouzský magnát Bernard Arnault – koncentrují ve svých rukou bezprecedentní bohatství. Přesto v poměru ke svým příjmům odvádějí do veřejných rozpočtů méně než běžní daňoví poplatníci. A to v době, kdy se rozpočty mnoha států propadají do stále hlubších deficitů. Sedm nositelů Nobelovy ceny za ekonomii proto pro deník Le Monde vyzývá k zavedení minimální daně z majetku pro miliardáře.

ČRO PLUS | Svět ve 20 minutách | Miliardáři platí v přepočtu menší daně než střední třída. Nobelisté volají po zdanění nejbohatších

Autoři komentáře, včetně Paula Krugmana nebo Josepha Stiglitze, se opírají o výzkum provedený ve spolupráci s daňovými úřady několika zemí. Ten ukazuje, že ultrabohatí jedinci odvádějí na dani z příjmu jen zhruba nula až 0,6 procenta svého celkového bohatství.

Po započtení dalších povinných odvodů – například korporátních daní, sociálního pojištění nebo DPH – vychází efektivní daňová sazba miliardářů nižší než středostavovských daňových poplatníků.

Podle ekonomů je to dáno tím, že miliardáři dokážou své bohatství snadno strukturovat tak, aby se placení daně z příjmu vyhnuli. V evropských zemích k tomu často slouží rodinné holdingové společnosti, kde se hromadí dividendy bez zdanění.

Procenta z majetku

Ekonomové argumentují, že tato situace nevznikla v důsledku nějakého přirozeného zákona nebo dávného osudu, ale je výsledkem lidských rozhodnutí a politických voleb. Uvalit na miliardáře spravedlivější daňovou zátěž je podle ekonomů možné a nutné.

Jako nejlepší řešení navrhují zavedení minimální daně pro nejbohatší, vyjádřené jako procento z jejich celkového majetku. Tento nástroj podle nich pokrývá všechny formy daňové optimalizace, bez ohledu na jejich povahu.

Je také cílený, protože zasahuje především nejbohatší poplatníky, kteří daňové triky skutečně využívají.

Podle autorů je i spravedlivý: „Těžko můžeme po většině společnosti chtít, aby dodržovala daňová pravidla, když ti nejbohatší daně obcházejí“.

Přispět společnosti?

Celosvětově by minimální daň ve výši dvou procent uvalená na majetek miliardářů přinesla daňové příjmy kolem 250 miliard dolarů – a to od pouhých zhruba tří tisíc jednotlivců.

V rámci Evropy by bylo možné získat přibližně 50 miliard dolarů. Pokud by se minimální sazba vztahovala i na osoby s majetkem převyšujícím 100 milionů eur, byly by tyto částky ještě vyšší.

Přesně takový návrh schválili letos v únoru francouzští poslanci. Podle autorů by opatření zajistilo, že ultrabohatí lidé budou na společné výdaje přispívat ve stejném poměru jako průměrní Francouzi. Senát ale tuto iniciativu zablokoval.

Reálnější než dřív

Myšlenka minimální daně pro miliardáře ale už získává mezinárodní dynamiku. Brazílie ji loni zařadila na program předsednictví G20 a koncem letošního června země oznámila společně se Španělskem záměr spolupracovat na jejím prosazení. Brzy se k iniciativě přidaly také Chile a Jihoafrická republika.

Podle ekonomů je přijetí takového zákona reálnější než kdy dřív. Veřejné finance se propadají do deficitu, zatímco extrémní bohatství dál roste. Francie by proto podle ekonomů měla jít příkladem. Tím spíš, že právě v zemi galského kohouta se ultrabohatým daří mimořádně dobře.

Zatímco celosvětově odpovídá majetek miliardářů zhruba 14 procentům globálního hrubého domácího produktu, v případě francouzských miliardářů je to podle magazínu Forbes téměř 30 procent HDP.

Francie má znovu příležitost ukázat světu směr. Právě ona v roce 1954 jako první zavedla daň z přidané hodnoty, kterou během několika let převzaly téměř všechny země světa. Zdanění spotřeby a zároveň osvobození úspor mělo tehdy své opodstatnění.

Zásoby kapitálu i majetková nerovnost byly po druhé světové válce na historicky nízké úrovni. Pokud byla DPH daní poválečné éry, pak daň z majetku ultrabohatých je daní dnešní éry – éry extrémní koncentrace bohatství, uzavírá komentář pro francouzský list Le Monde skupina sedmi laureátů Nobelovy ceny za ekonomii.

Zdroj: Český rozhlas | Le Monde: « Avec l’impôt sur les ultrariches, la France peut montrer la voie au reste du monde » : le plaidoyer de sept Prix Nobel d’économie pour la taxe Zucman


Napsat komentář