Po většinu dvacátého století byli mladí Američané považováni za nejzuřivější obránce svobody projevu. Nyní jsou však mladí Američané ke svobodě projevu stále skeptičtější.
Podle zprávy The Future of Free Speech z března 2025, nestranického think tanku, podpora mezi 18 až 34letými pro povolení kontroverzního nebo urážlivého projevu v posledních letech prudce klesla.
V roce 2021 71 % mladých Američanů uvedlo, že by mělo být povoleno urážet americkou vlajku, což je klíčový ukazatel podpory svobody projevu, ať už je to jakkoli odporné. V roce 2024 toto číslo kleslo na pouhých 43 %, což je pokles o 28 procentních bodů. Podpora projevů podporujících LGBTQ+ klesla o 20 procentních bodů a tolerance projevů urážejících náboženské přesvědčení o 14 procentních bodů.
Tento pokles přispěl k tomu, že USA zaznamenaly třetí největší pokles podpory svobody projevu mezi 33 zeměmi, které byly předmětem průzkumu The Future of Free Speech, a to hned za Japonskem a Izraelem.
Proč se tato podpora tak dramaticky snížila?
Posun od minulých generací
V 60. letech 20. století vedli vysokoškolští studenti tzv. hnutí za svobodu projevu a požadovali právo svobodně hovořit o politických otázkách na univerzitní půdě, což se často střetávalo se staršími generacemi, které používali cenzuru.
Socioložka Jean Twengeová sledovala změny postojů na základě údajů z průzkumu General Social Survey, který každé dva roky provádí Národní centrum pro výzkum veřejného mínění Chicagské univerzity.
Od 70. let 20. století se tento průzkum ptá Američanů, zda by kontroverzní osobnosti – rasisté, komunisté a protinábožensky orientovaní lidé – měly mít právo promluvit. Podpora těchto práv obecně vzrostla od Největší generace, narozené v letech 1900-1924, po generaci X, narozenou v letech 1965-1979.
Generace Z, tedy lidé narození v letech 1995 až 2004, však tento trend obrátila. Přestože studená válka, která postavila komunistický Sovětský svaz a jeho spojence proti demokratickému Západu, skončila před více než třemi desetiletími, dokonce i klesla podpora svobody projevu komunistů.
Politický drift a kulturní přeskupení
Některé údaje zároveň naznačují, že mladí Američané se politicky posouvají doprava.
Průzkum Harvardského politologického institutu z konce roku 2024 ukázal, že muži ve věku 18-24 let se nyní považují za mírně konzervativnější než muži ve věku 25-29 let. Jiný průzkum společnosti Gallup ukázal, že teenageři z generace Z se dvakrát častěji než mileniálové označují za konzervativnější, než tomu bylo ve stejném věku u jejich rodičů.
Tento posun může pomoci vysvětlit změny v postojích ke svobodě projevu.
Dnešní mladí Američané možná méně instinktivně hájí projevy, které jsou v souladu s liberálními nebo progresivními cíli. Například podpora manželství osob stejného pohlaví, která je obecně považována za liberální nebo progresivní věc, mezi lidmi ve věku 18 až 29 let klesla podle Pew Research ze 79 % v roce 2018 na 71 % v roce 2022.
Postoje k nenávistným projevům
Studie Future of Free Speech zjistila, že zejména mladší Američané váhají s obhajobou projevů, které urážejí menšiny.
Pouze 47 % osob ve věku 18 až 34 let uvedlo, že by takové projevy měly být povoleny, narozdíl od 70 % osob starších 55 let.
Stejně tak tolerance k nábožensky urážlivým projevům byla mezi mladšími respondenty 57 %, což je méně než 71 % v roce 2021.
Obavy ze škodlivých nebo bigotních projevů nejsou nové. Průzkum Pew z roku 2015 ukázal, že 40 % mileniálů se domnívá, že vláda by měla mít možnost zabránit urážlivým projevům o menšinách.
Nedávná zpráva nestranické skupiny na obranu svobody projevu FIRE z roku 2024 zjistila, že 70 % amerických vysokoškolských studentů podporuje vyloučení řečníků, kteří jsou považováni za bigotní. Více než čtvrtina z nich uvedla, že v některých případech by k zastavení takových projevů na akademické půdě mohlo být přijatelné i násilí.
Širší důsledky
Proč je to důležité?
První dodatek Ústavy USA chrání nepopulární projevy. Nechrání jen urážlivé myšlenky, ale i hnutí, která se kdysi zdála okrajová. Ať už jde o občanská práva, práva LGBTQ+ nebo protiválečné protesty, historie ukazuje, že myšlenky, které byly v jedné době považovány za nebezpečné nebo radikální, se v jiné době často stanou široce přijímanými.
Dnešní mladí Američané budou brzy určovat politiku na univerzitách, v médiích, ve vládě, v technologiích a ve veřejném prostoru. Pokud se stále větší část z nich domnívá, že by se projevy měly regulovat, aby se zabránilo urážení, mohlo by to znamenat změnu v tom, jak se v amerických institucích svoboda projevu interpretuje a prosazuje.
Je jisté, že podpora svobody projevu je v zásadě stále silná. Podle zprávy Future of Free Speech (Budoucnost svobody slova) 89 % Američanů uvedlo, že by lidem mělo být umožněno kritizovat vládní politiku. Zdá se však, že tolerance k provokativnějším nebo urážlivějším projevům klesá, zejména mezi mladými lidmi.
To vyvolává otázku, zda tyto změny odrážejí vliv životního stadia – budou dnešní mladí lidé s přibývajícím věkem tolerantnější k různým projevům? Nebo jsme svědky hlubšího generačního posunu?
Údaje naznačují, že Američané všech generací si stále cení svobody projevu. Zejména u mladších Američanů se však tato podpora zdá být stále více podmíněná.
Zdroj: PHYS.org | The Conversation