PRAVIDLA ZÁKLADNÍ HYGIENY PO ZÁPLAVÁCH
👉 Myjte si pečlivě a často ruce!
Ruce si myjte pitnou vodou a mýdlem a utírejte do papírových ubrousků vždy zejména po styku s povrchy, které byly v kontaktu se záplavovou vodou nebo kaly, vždy před jídlem, pitím. Dále vždy než se dotýkáte obličeje, ale i před a samozřejmě po použití WC.
Máte-li rýmu, používejte papírové kapesníky pro jedno použití.
Při styku s infekčním materiálem suché ruce dezinfikujte, nejlépe přípravky s obsahem alkoholu.
👉 DŮLEŽITÁ UPOZORNĚNÍ:
K pití používejte pouze vodu, jejíž zdravotní nezávadnost je ověřena!
Při všech pracích užívejte ochranné pomůcky, především gumové rukavice a pevnou nepromokavou gumovou obuv!
Nejezte žádné zaplavené potraviny s výjimkou potravin hermeticky balených ve skle a plechu (konzervy). Tyto konzervy je však nutno před použitím očistit a dezinfikovat.
Zaplavené potraviny s výjimkou hermeticky balených zlikvidujte.
Zlikvidujte chlazené nebo mražené potraviny, jestliže chlazené potraviny byly ponechány nad teplotou 6° C déle než 4 hodiny a jestliže mražené potraviny roztály a byly tak ponechány déle než 2 hodiny.
Nekonzumujte zaplavené zemědělské plodiny, je nutno považovat je za zdravotně závadné!
Zemědělské plodiny, které nebyly zcela zatopeny a dále rostou, doporučujeme využívat až po hygienické kontrole, nejdříve po třech týdnech po skončení záplav.
Ovoce na stromech a keřích, které nebylo zaplaveno, je možno jíst po důkladném umytí pitnou vodou.
Máte-li jakékoli pochybnosti o nezávadnosti potraviny, zlikvidujte ji!
V případě prvních příznaků onemocnění (bolení břicha a křeče v břichu, průjem, zvracení, teplotu, vyrážku) raději kontaktujte svého lékaře. Nepodceňujte počáteční lehké příznaky!
👉 PO NÁVRATU JE NUTNO ZAPLAVENÝ OBJEKT VYSUŠIT, UKLIDIT A DEZINFIKOVAT!
Větrat objekt průvanem.
Odborně zkontrolovat statiku objektu a stanovit rozsah poškození a návrh postupu asanačních prací.
Zprovoznit inženýrské sítě: elektřinu, plyn, telefon, vodu (před zapojením kontrolu provedou odborníci)
Musí se odklidit všechny nečistoty, nánosy bahna, zeminy, zničené předměty a zařízení.
Vysoušet zdivo pomocí přístrojů, ale vždy za přístupu čerstvého vzduchu.
Z místnosti vyklidit veškerý poškozený nábytek, koberce, předměty apod., postupovat od horních pater směrem dolů.
Vždy při práci používat osobní ochranné pomůcky včetně gumových rukavic a nepromokavých bot.
Nepoškozený nábytek a předměty dezinfikovat, dopravní prostředky nechat asanovat v servisu.
Zabezpečit odvoz poškozených výrobků a jejich likvidaci.
V okolí objektů zajistit trvalé a důsledné odvodňování (vyčištění kalů, odpadů, dešťovodů, kontrola komínů).
Je nutno zlikvidovat všechny výrobky z nasákavých a porézních materiálů, které byly zasaženy záplavovou vodou nebo bahnem (papír, filtrační materiály, dřevo, folie z plastů).
Elektrická a strojní zařízení, kde je demontáž problematická a neodborný zásah či opětovné neodborné smontování výrobku by mohlo ohrozit uživatele či obsluhu, je nutné, aby po mechanické očistě tyto úkony provedla servisní služba nebo výrobce. Čistit a dezinfikovat je nutné všechny části výrobku včetně skrytých prostor a otvorů z vnější i vnitřní strany. Pokud tato zařízení či výrobky přicházejí do přímého styku s potravinami a po provedené sanitaci ČR vykazují viditelné změny (popraskání, poškrábání, odloupání povrchových vrstev, zrezivění apod.), nebo zapáchají, mění barvu a chuť, nelze je pro styk s potravinami použít.
Totéž platí i pro keramické výrobky, plastové tenkostěnné obaly a plastové kanystry.
Výrobky, které jsou nasákavé a odolávají působení dezinfekčních a čistících prostředků se očistí nejlépe tlakovou vodou, omyjí se roztoky detergentů, opláchnou pitnou vodou a dezinfikují (např. chlorovými přípravky – Savo, Chlaramin T v koncentracích a době působení doporučených výrobcem), opět se opláchnou pitnou vodou a osuší. Lze použít i fyzikální postup dezinfekce (var po dobu 10 minut, horký suchý vzduch v troubě při teplotě 160 º C po dobu 60 min., myčky nádobí s dezinfekčním roztokem atd.).
❗POKUD NEJSTE NAPOJENI NA VEŘEJNÝ VODOVOD, NEODEBÍREJTE VODU Z VLASTNÍHO ZDROJE, NENÍ-LI SANOVÁN A NENÍ-LI PROVEDEN ROZBOR KVALITY VODY S USPOKOJIVÝM VÝSLEDKEM!
👉 POSTUP PŘI SANACI ZATOPENÝCH STUDNÍ
Očista a dezinfekce studní se provádí za přítomnosti nejméně 3 osob, pro případ poskytnutí první pomoci osobě, která sestupuje do studny.
Základní postup:
Mechanicky očistit vnější stěny studny a čerpací zařízení od nánosů bahna a nečistot a opravit poškozené části vnějšího krytu studny. Důkladně opláchnout čistou vodou, nejlépe tlakovou.
Otevřít studnu a úplně vyčerpat vodu.
Zjistit, zda se ve studni nevyskytují jedovaté plyny a zda je u dna dostatek kyslíku – nejjednodušší způsob kontroly je spuštění zapálené svíčky na dno studny. V případě bezkyslíkatého prostředí svíčka zhasne, v případě výskytu metanu dojde ke vzplanutí.
Důkladně mechanicky (např. kartáčem nebo tlakovou vodou) očistit vnitřní stěny studny, čerpací zařízení a dno studny. Důkladně opláchnout čistou vodou a vodu opět úplně vyčerpat. Omýt vnitřní stěny studny 0,05% roztokem chlornanu sodného (pokud používáte přípravek Savo, získáte tento roztok nadávkováním 100 ml Sava do 10 litrů vody).
Opláchnout stěny studny čistou vodou a vodu znovu vyčerpat.
Odstranit stávající pokryv dna (štěrk, hrubozrnný písek) a vyměnit za nový, případně za důkladně propraný starý.
Nechat studnu naplnit vodou a v případě, že je voda dále kalná, pokračovat v čerpání až do vymizení zákalu.
Provést konečnou dezinfekci vody. Při provádění dezinfekce respektujte návod k použití daného výrobku. K tomu je vždy potřeba znát aspoň přibližně objem vody ve studni. V případě použití chlorového přípravku, použijete dávku odpovídající 1 mg aktivního chloru na litr vody (pokud používáte přípravek Savo, znamená to dávku 100 ml Sava na 1 m³ vody). Přípravek nalijte opatrně do studny a krátkým zapnutím čerpadla či jiným způsobem promíchejte. Nechte působit alespoň 8 hodin, je vhodné po 2 až 3 hodinách nasát dezinfikovanou vodou také do potrubí, kterým se voda ze studny čerpá do domu nebo na zahradu.
Teprve po provedené dezinfekci a obměně vody za čerstvou je možno odebrat vzorek vody k provedení laboratorní kontroly.
U vrtaných studní se doporučuje, aby vyčerpání a dezinfekci provedla odborná firma.
Do doby, než lze vodou použít jako pitnou, je nutné k pití, výplachu úst či vaření pokrmů používat výhradně vodu balenou. Vodu lze použít jako užitkovou k mytí, výjimečně ji lze pít pouze po převaření (ve varné konvici stačí dosáhnout bodu varu).
👉 DEZINFEKCE ODPADNÍCH SIFONŮ A ŽUMP
Provádět dezinfekci obsahu žump má smysl pouze před povodní, kdy se očekává její vyplavení (1 kg chlorového vápna na 1 m³ obsahu žumpy); k dezinfekci odpadních sifonů před povodní použijte 5% roztok Chloraminu T (20 vrchovatých polévkových lžic na 10 litrů vody) nebo zalijte odpad neředěným přípravkem Savo.
👉 NEZAPOMEŇTE OČISTIT A DEZINFIKOVAT ODĚVY A PRÁDLO!
Silně znečištěné prádlo namočte na 4 hodiny do 3 % roztoku Chloraminu T (připravíte rozpuštěním 12 vrchovatých polévkových lžic prášku v 10 litrech studené vody) nebo na 8 hodin do roztoku Sava (připravíte nalitím 1 litru Sava do 9 litrů vody). Méně znečištěné prádlo namočte po dobu 1 hodiny do 1% roztoku Chloraminu T (připravíte rozpouštění 4 vrchovatých polévkových lžic v 10 litrech vody) nebo do SAVA (1 litr SAVA nalijte do 9 litrů vody). Prádlo po dezinfekci vyperte obvyklým způsobem za použití pracího prášku. Pozor! Chloramin T a SAVO mají bělící účinky! Cennější šatstvo, které nelze dezinfikovat, vysušte a nechte vyčistit v profesionální čistírně. Prádlo, které snese vyvářku, perte při teplotě nejméně 90° C nebo vyvařte po dobu 10 minut a následně vyperte. Prádlo vyžehlete. Je nutné zabránit kartáčování a prášení. Totéž platí pro polštáře a přikrývky.
👉 PÉČE O POKOŽKU OSOB PO SKONČENÍ ÚKLIDOVÝCH PRACÍ
Po skončení úklidových prací ruce dezinfikujte přípravkem s virucidní (protivirovou) účinností, postupujte podle doporučení výrobce. Alkoholové přípravky nanášejte na suchou pokožku! Po dezinfekci ruce umyjte pitnou vodou a mýdlem, osušte jednorázovým ubrouskem a ošetřete regeneračním krémem. Pokožku celého těla a vlasy umyjte vodou a šamponem případně s dezinfekčním účinkem, utřete a ošetřete regeneračním krémem. Veškerá poranění pokožky, hnisání, vyrážky apod. konzultujte s lékařem.
V případě zvýšeného výskytu bodavého hmyzu používejte repelenty.
👉 RIZIKO INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ
Při práci v zatopených prostorách a při jejich čištění jsou osoby vystaveny riziku infekce. Jedná se jednak o infekce přenášené vodu kontaminovanou lidskými výkaly pocházejícími z žump a čističek odpadních vod a vodou kontaminovanou výkaly zvířat v případě některých infekcí přenosných na člověka. Jejich původci mohou vniknout do organismu člověka i nepatrně poškozenou kůží (např. oděrkami a záděrami). Snažte se tedy omezit styk vody a bláta s tělem pokud možno co nejvíce (použit ochranné pracovní pomůcky).
Hnisající oděrky, boláky, bodnutí hmyzem, vyrážka, teplota, dýchací či zažívací potíže je nutné lékařsky vyšetřit a ošetřit. Ošetřujícího lékaře je nutné upozornit na skutečnost, že nemocný byl v kontaktu se záplavovou vodou.
Lidé se mohou v záplavových oblastech nakazit zejména salmonelózou, úplavicí, břišním tyfem a paratyfem, leptospirózou, listeriózou, tularémií, žloutenkou typu A a B apod. Při přemnožení komárů hrozí záplavové horečky. Zkontrolujte si platnost očkování proti tetanu (přeočkování po 10-ti až 15-ti letech).
Pokud zjistíte jakoukoliv odchylku od normálního zdravotního stavu (např. zvýšenou teplotu), ihned navštivte lékaře a informujte ho, že jste pracovali v zatopeném prostředí. V některých případech se podle místní epidemiologické situace doporučuje i další očkování (např. proti hepatitidě typu A, břišnímu tyfu apod.)
Onemocnět infekčními nemocemi mohou i domácí mazlíčci a užitková zvířata. Některá onemocnění zvířat se mohou přenášet na lidi.
👉 LIKVIDACE PLÍSNÍ
Výskyt plísní velmi úzce souvisí s vlhkostí. Pokud je likvidace plísní dle níže uvedených pravidel neúspěšná, doporučuje Ministerstvo zdravotnictví obrátit se na místně a věcně příslušnou krajskou hygienickou stanici nebo specializovanou firmu.
Pravidla při likvidaci plísní v budovách v zaplavených oblastech:
Na narostlou plíseň na stěnách je vhodné použít k prvnímu dezinfekčnímu zásahu přípravky s fungicidními / protiplísňovými) účinky.
Podle rozsahu plísně je nutné volit vhodný aplikační postup – postřik, omytí, otření včetně různých kombinací těchto postupů, a dezinfekci provádět i opakovaně.
Mechanicky odstranit po dezinfekci zbytky plísně (dle individuální situace volit nejvhodnější způsob – škrábání, otlučení na omítku).
Plíseň nikdy neodstraňovat za sucha před aplikací přípravku, aby nedošlo k rozptýlení zdraví škodlivých výtrusů. Při likvidaci plísně používat ochranné pracovní pomůcky a ochranu dýchacích cest.
Odstranit primární příčiny (stavební či teplotně vlhkostní poměry), které zajišťují vhodné podmínky pro rozvoj plísní.
Po dezinfekci a na zaschlé stěny je vhodné aplikovat přípravky k preventivní ochraně proti plísním ve formě nátěrů před malbou i přímo na omítku.
Neprovádět jiné práce, dokud stěny nezaschnou.
Zdroj: Státní zdravotní ústav
Chování při povodni
- Vyvezte vozidlo z garáže, doplňte pohonné hmoty a zaparkujte ho mimo záplavové území, nebudete-li jej využívat při evakuaci.
- Připravte si evakuační zavazadlo pro celou rodinu a vozidlo, budete-li ho využívat při evakuaci.
- Přestěhujte potraviny, oblečení nábytek, stroje a zařízení, suroviny a další materiály a cenné věci, které by mohla zaplavit nebo odnést voda, do výše položených míst, nebo do vyšších pater budovy.
- Odvezte nebo nezávadně zlikvidujte nebezpečné látky.
- Zajistěte ochranu domácímu a hospodářskému zvířectvu vyvedením nebo umožněním opuštění míst ustájení v případě nedostatku času. Domácí mazlíčky vezměte s sebou nebo je přestěhujte do vyšších pater a zásobte je vodou a jídlem.
- Při zaplavování budovy nebo i po přerušení dodávky uzavřete hlavní přívod plynu a vody, vypněte přívod elektrického proudu. Ale POZOR ! – Nedotýkejte se elektrických spotřebičů pod proudem máte-li mokré ruce nebo stojíte-li ve vodě.
- V případě zaplavování domu a nezvládání ochrany vlastní silou a prostředky včas požádejte o pomoc povodňový orgán obce.
- Nezůstávejte v místě, kde byste mohli ohrozit život svůj a svých blízkých, zbytečně neriskujte, jednejte v klidu a s rozvahou.
- Máte-li možnost, přesuňte se k příbuzným nebo známým mimo zaplavená území.
- Jsou-li vytvořena evakuační zařízení, bude vám zde lépe než v zatopeném území a jeho bezprostředním okolí.
- Prostřednictvím samosprávy a státní správy je organizována účinná humanitární pomoc.
- Dodržujte zásady pro opuštění bytu.
Tipy pro pohyb v zaplaveném území:
- neparkujte při nebezpečí vzniku povodně vaše vozidlo na březích potoků, řek či kanálů.
- nepřecházejte tekoucí vodu; stačí hloubka cca 15 cm, aby vám proudící voda podrazila nohy. Musíte-li do vody vkročit, vybírejte si místa, kde je vody klidnější a kontrolujte si hloubku vody před vámi, např. tyčí.
- nevjíždějte do zatopených míst. Uváznete-li s vaším vozem v zaplaveném místě, snažte se co nejrychleji dostat z vozu na vyvýšené místo je-li to pro vás bezpečné. Vozidlo může být vodou velmi snadno odneseno do větší hloubky.
Zdroj: Záchranný kruh | Krizové situace | Povodně
MPSV prostřednictvím Úřadu práce ČR nabízí pomocnou ruku osobám, které zasáhly aktuální povodně. Lidé ve složité životní situaci mohou čerpat dávku mimořádné okamžité pomoci. Její celková výše může dosáhnout až 72 900 Kč, tedy patnáctinásobku životního minima. MPSV i ÚP ČR zůstává v intenzivním kontaktu se všemi dotčenými samosprávami a operativně vyhodnocuje situaci.
Česká televize: Znečištěná voda může obsahovat nebezpečné bakterie, varuje hygienik
Voda z povodní neznamená riziko jen tím, že se vylije z břehů a poškodí majetek a ohrozí lidi. Mnohdy s sebou nese i spoustu znečištění, které může poškodit lidské zdraví. Podle hygienika Františka Kožíška ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je tak namístě opatrnost.
ČTK: Bez proudu bylo ráno v Česku kvůli počasí 260.000 domácností
Bez proudu bylo k 7:00 ráno dne 15. 9. 2024 kvůli nepříznivému počasí v Česku okolo 260.000 domácností. Nejhorší je situace v Moravskoslezském kraji, kde nemá elektřinu 114.000 odběratelů, v Olomouckém je 34.000 domácností bez proudu, na jižní Moravě 30.000, v Královéhradeckém 25.000 odběratelů a v Libereckém kraji 16.000 odběrných míst. ČTK to řekli mluvčí ČEZ a E.ON.
František Kožíšek pro ČT24: Pozor na infekce z povodňové vody
Vyvarujte se přímého styku kůže se záplavovou vodou, je zde riziko infekcí. To platí i při požití zasažených potravin a vody z kontaminovaných zdrojů. Do bahna ani vody nesahejte holýma rukama, používejte ochranné pomůcky, rukavice, holínky. Ruce si často dezinfikujte či důkladně myjte, pokud máte k dispozici nezávadnou vodu. Nepijte vodu ze zaplavených studen, je nutné je nejprve sanovat. Pokud máte pochybnosti o čistotě pitné vody, vidíte zákal či zapáchá, raději využijte vodu balenou. O rizicích a důležitosti hygieny při záplavách hovořil pro ČT24 MUDr. František Kožíšek, CSc., vedoucí Národního referenčního centra pro pitnou vodu a vedoucí Oddělení hygieny vody.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 