Internet se stal nedílnou součástí každodenního života dětí, ale rostoucí vliv technologií s sebou přináší i zvýšená rizika. Zatímco Evropská unie úspěšně přijala nové právní předpisy na ochranu dětí na internetu, Spojené státy se stále snaží najít rovnováhu mezi bezpečností a svobodou projevu.
V posledních letech se internet stal důležitým zdrojem informací, zábavy, komunikace a vzdělávání. Je také nedílnou součástí každodenního života mnoha lidí, včetně nezletilých.
Až 90 % dětí na Slovensku pravidelně využívá internet v různých formách – od hraní her přes sledování videí až po komunikaci s kamarády nebo vyhledávání informací pro školní účely. Zároveň až 32 % z nich má s internetem negativní zkušenost, z toho 15 % opakovaně.
Podle průzkumu Global Online Safety Survey 2023, který zveřejnila společnost Microsoft, čelí dospívající děti online hrozbám častěji, než si jejich rodiče myslí. Ti do značné míry podceňují nebezpečí, se kterými jejich děti přicházejí do styku online.
I přes používání bezpečnostních nástrojů se děti setkávají s online hrozbami stále častěji a jen málo z nich se s těmito zkušenostmi rodičům svěří. Problémem jsou také samotné algoritmy sociálních sítí, které je mohou snadno zaplavit nevhodným obsahem a dezinformacemi.
Stále více výzkumníků také poukazuje na negativní dopad sociálních sítí na psychiku a duševní zdraví nezletilých. Podle amerického generálního chirurga Dr. Viveka Murthyho výzkumy naznačují, že používání sociálních sítí může poškodit duševní zdraví mladých lidí.
„Děti jsou na sociálních sítích vystaveny škodlivému obsahu, od násilného a sexuálního obsahu až po šikanu a obtěžování,“ říká doktor Murthy. Sociální sítě jsou podle něj také důležitým faktorem současné krize duševního zdraví mládeže, a proto je nutné tyto problémy urychleně řešit.
Společnosti jako Meta, ByteDance, X, Snap nebo Discord jsou opakovaně vyzývány k lepší regulaci online obsahu. Navzdory přibývajícím důkazům o negativním dopadu sociálních sítí a jejich algoritmů na duševní zdraví a bezpečnost uživatelů dávají technologičtí giganti i nadále přednost ziskům.
Regulace online platforem je složitý proces, který není jednoduchý. Evropská unie, kde v plném rozsahu vstoupil v platnost zákon o digitálních službách (Digital Services Act, DSA), je v tomto ohledu na špici.
DSA, který začal plně platit 17. února letošního roku, nutí digitální platformy, jako jsou Facebook, Instagram, TikTok a Snapchat, dodržovat pravidla, která zahrnují například zákaz cílené reklamy na děti nebo zavedení dalších ochranných opatření, jako je varování o pozastavení a vypnutí automatického přehrávání.
EU již 19. února 2024 zahájila formální vyšetřování společnosti TikTok kvůli obavám z porušování ochrany dětí. Evropská komise (EK) vyšetřuje, zda společnost TikTok neporušila své povinnosti vůči nezletilým osobám stanovené v DSA. Důvodem jsou obavy EK z negativního dopadu aplikace na mladé lidi, zejména z algoritmů, ochrany jejich údajů a transparentnosti reklamy. V případě prokázání viny by společnosti mohly být uloženy finanční sankce nebo by mohlo dojít k zablokování platformy na evropském trhu.
Iniciativy na zmírnění negativního dopadu sociálních sítí na bezpečnost dětí na internetu se objevují i v dalších zemích. Například v Indii nebo Brazílii zákony regulují shromažďování údajů o nezletilých a zakazují reklamu zaměřenou na nezletilé.
Čína nedávno přijala nové zákony o kybernetické bezpečnosti a ochraně nezletilých, které omezují online obsah pro děti, stanovují denní limity pro hraní her a vyžadují vzdělávání nezletilých v oblasti bezpečného používání internetu. Je však důležité říci, že čínská vláda v rámci svého úsilí o monitorování a cenzuru internetu také výrazně omezuje přístup k sociálním a mediálním platformám.
Ve Spojených státech je obtížné žalovat sociální sítě kvůli starému federálnímu zákonu z roku 1996, který chrání technologické společnosti před odpovědností za obsah, který uživatelé sdílejí na jejich sociálních sítích.
V roce 2024 však možná dojde ke změnám. Členové amerického Kongresu totiž předložili několik návrhů zákonů, které mají posílit ochranu dětí a mladistvých na internetu.
Jedním z nich je zákon o bezpečnosti dětí na internetu, známý jako KOSA. Ten by vyžadoval, aby online platformy přijaly opatření, která by zabránila škodám, jako je šikana nebo sexuální zneužívání, a automaticky zapnuly nejvyšší nastavení ochrany soukromí pro uživatele mladší 18 let.
KOSA má podporu několika senátorů a lékařských asociací, včetně Americké asociace pediatrů. Společnost Snap, která vlastní SnapChat, se nedávno stala prvním technologickým gigantem, který návrh zákona podpořil.
Zdroj: INFOSECURITY.SK
Podpořit projekt Infosecurity.sk můžete zde –>
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 