Facebook změnil formu předávání informací

Nejstarší světově rozšířená sociální síť Facebook slaví dvacet let své existence. V Česku ji používá více než polovina populace. Podle antropoložky Marie Heřmanové ze SYRI Facebook změnil zejména formu toho, jak přijímáme a předáváme si informace. Zatímco před jeho spuštěním jsme měli média jako producenty a na druhé straně konzumenty mediálních sdělení, tak teď jsme vlastně všichni konzumenty i producenty těchto sdělení. A to je ten největší posun, říká Heřmanová.

„Díky sociálním sítím mnohem větší množství lidí může promlouvat do veřejného dění, existuje více typů autorit a větší množství informačních zdrojů. To má na veřejnou debatu pozitivní dopady ve formě demokratizace a zahrnutí většího množství hlasů na jedné straně a negativní dopady, jako je informační zahlcení, na straně druhé,“ uvedla Heřmanová.

Facebook výrazně změnil svět zejména tím, jak propojil celou planetu. Přinesl ale stejně jako jiné sociální sítě řadu negativních jevů. „Výzkumy na toto téma nemají sice úplně jednoznačné závěry, ale ukazuje se, že používání sociálních sítí může posilovat například tendenci srovnávat se s ostatními lidmi a následné pocity nedostatečnosti,“ řekla Heřmanová.

Přestože polovina populace stále Facebook používá, jeho důležitost pro získávání zpravodajských informací klesá. Podle Aleny Mackové ze SYRI to nesouvisí primárně s uživateli, ale s proměnou této sociální sítě a logikou, s jakou zobrazuje různé typy obsahů. Ty zpravodajské totiž své prominentní místo na Facebooku ztratily. „Ruku v ruce s tím jde i utlumení debaty a jistá rezignace na roli Facebooku (a dalších sítí) v boji proti dezinformacím nebo odklon zpravodajských médií od online sociálních sítí jako klíčového místa, kde se lidé dostávají k jejich zprávám,“ uvedla Macková.

Facebook navíc čelí silné konkurenci jiných sítí, které cílí více na videoobsahy a mladé lidi. Jeho uživatelé pomalu stárnou a místo kanálu zpravodajských příspěvků se často uzavírají do různých zájmových skupin. Pro zprávy pak jdou lidé raději na síť X (dříve Twitter), kterou ale u nás užívá jen malý zlomek dospělé populace. 

Zdroj: SYRI | Tisková zpráva

Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – krátce SYRI je postaven na posílení vzájemných vazeb a vědeckých spoluprací Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a ústavů Akademie věd ČR. Pod jednou střechou sdružuje 150 vědců z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Institut bude získávat data o sociálních procesech, které provázejí krizové a rizikové situace typu pandemií. Na základě nich pak formuluje doporučení, jak problémy řešit.