Jaká je konečná fáze alkoholismu?

Konečné stádium alkoholismu je nejničivější fází alkoholismu. Typicky jedinec dosáhne konečného stádia alkoholismu po letech zneužívání alkoholu. V tomto okamžiku se u lidí, kteří strávili roky pitím, rozvinou četné zdravotní i závažné duševní stavy. Jedinec se obvykle izoluje, ztratí práci, hlavní orgány mohou vykazovat poškození i závažné poruchy funkce. Konečné stádium alkoholismu může končit i smrtí.

Obvykle jsou nejprve poškozena játra, jejichž poškození může být i trvalé. Poškozená játra mohou způsobit další komplikace v těle, protože jsou životně důležitým orgánem. Játra jsou zodpovědná za více než 500 úkolů, aby bylo zajištěno, že tělo funguje co nejzdravěji.

Dalšími zdravotními komplikacemi pramenícími z chronického zneužívání alkoholu jsou srdeční problémy a mrtvice, zvyšuje se riziko demence a rakoviny. U alkoholiků v konečném stádiu může dojít i k poškození mozku a hepatitidě. Těžká akutní alkoholová hepatitida je zatížena až 50% mortalitou.

Wernicke-Korsakoffův syndrom (WKS), nazývaný alkoholová demence, se také vyskytuje nejčastěji v konečném stádiu alkoholismu. Základním projevem jsou postupné změny osobnosti, demence, poruchy paměti a narušení soběstačnosti. Člověk jen těžko přijímá nové informace, vadí mu nová prostředí, přestává být schopen řešení problémů. Někdy bývá přítomna porucha paměti, člověk si špatně pamatuje nedávné události a chybějící informace si vymýšlí (typické pro Korsakovův syndrom). Mohou se vyskytovat i poruchy emocí, apatie, abulie (ztráta vůle) nebo záchvaty agresivity.

Zdroje:

Iniciativa Sníh

Multidisciplinární apolitický think–tank analyzující a šířící vědecké poznatky na základě EBM

Addiction Center: End-Stage Alcoholism

End-stage alcoholism is the final stage of alcoholism, when serious mental health and medical issues are beginning to appear. It can end in death.

Medicína pro praxi: Alkoholové poškození jater

Chronická konzumace nadměrného množství alkoholu vede k poškození mnoha orgánů; jedním z nejčastěji postižených orgánů jsou játra. Mortalita na jaterní choroby je ve vyspělých zemích přímo spjata se spotřebou alkoholu. Za „bezpečné“ množství alkoholu se považuje spotřeba 30 g čistého alkoholu/den. Alkoholové poškození jater se může projevit chronickým onemocněním (steatózou, stetohepatitidou, fibrózou a jaterní cirhózou) nebo akutním poškozením (akutní alkoholová hepatitida). Zatímco steatóza je relativně benigní onemocnění, přítomnost jaterní cirhózy znamená výrazné zkrácení života. Pokročilost jaterní cirhózy je dána přítomností komplikací – portální hypertenzí s krvácením z jícnových varixů, ascitem či jaterní encefalopatií. Medián přežití pacienta s pokročilou jaterní cirhózou je 1–2 roky. Těžká akutní alkoholová hepatitida je zatížena až 50% mortalitou. Zásadní podmínkou léčby alkoholového poškození jater je absolutní abstinence, ostatní léčebné postupy mají pouze podpůrný a sporný význam. V léčbě těžké akutní alkoholové hepatitidy lze použít kortikoidy. Léčba ve stadiu jaterní cirhózy se neliší od léčby cirhózy jiného původu. U pacientů s pokročilou cirhózou, kteří prokazatelně abstinují, lze zvážit transplantaci jater, která vede k výraznému prodloužení života.

MUDr. Jiří Štefánek: Alkoholová demence

Alkoholová demence je jednou z komplikací chronického alkoholizmu. Je to stav nepříjemný jak pro postiženého, kterého omezuje v běžném životě, tak pro jeho blízké okolí.

Napsat komentář