Podle Lisy Rankinové
Lisa Rankinová je americká lékařka, autorka knihy Mysl je mocný lékař. Její text platí o jakýchkoli vztazích s manipulátory, ať už jsou to vaši partneři, nadřízení, kolegové či duchovní učitelé.
Psychologická manipulace a naše duševní zdraví
Protože se dva moji blízcí zrovna zotavují z toxických vztahů a zneužívání v prostředí duchovního kultu, studovala jsem horu dokumentů, knih a podcastů o manipulátorech a jejich chování. Shrnula jsem to nejdůležitější, co potřebujeme vědět, abychom sebe a své blízké ochránili před duchovním zneužíváním.
Dovolte mi, abych se s vámi podělila o několik klíčových bodů.
1. Nejjednodušší způsob, jak vás někdo může ovládat, je dělat vše pro to, abyste se cítili výjimeční – a pak vás ponížit, abyste si uvědomili, že se mu/jí nemůžete rovnat
Téměř každý toxický vztah založený na ovládání začíná tím, že manipulátor zacílí na vaše duševní zranění, které se projevuje jako nedostatek sebedůvěry a sebepodceňování tím, že vám dá pocítit, že jste výjimeční, když si vás vybral.
Nebo když vás přijme do vybraného okruhu “vyvolených” lidí.
Tato dynamika ovšem vyžaduje, aby jste si uvědomili, že vy osobně rozhodně nevynikáte nad manipulátora – ten je za všech okolností “lepší”.
Takže sice získáte pocit výjimečnosti (a vaše zraněné dětské já se bude dočasně cítit lépe) tím, že budete součástí kruhu „vybraných lidí“ nebo tím, že si vás vyvolí tato svůdná, mocná, krásná inteligentní, talentovaná, „osvícená“ či jinak jedinečná osoba, která má narcistické nebo sociopatické rysy.
Samozřejmě to skončí přesně naopak, když si nakonec uvědomíte, že jste byli podvedeni, a pocítíte tu největší bolest z “nevyjímečnosti”.
Je téměř nemožné někoho ovládat, pokud neexistuje tato hierarchie, kdy někteří lidé jsou “vyjímeční” a jiní jsou “méně vyjímeční”.
Ve chvíli, kdy tuto dialektiku rozbijete, ve chvíli, kdy vytvoříte vztahy a skupiny, ve kterých je moc sdílená na principu rovnosti, a ne na základě hierarchického rozdělení a mocenské struktury založené na tom, že někteří lidé jsou významnější, celý podvod se rozpadne.
2. Bombardování láskou je zásadní varovné znamení
Když nás někdo zahrnuje přehnanou láskou a pozorností a dělá vše pro to, abychom se cítili vyjímečně, je třeba se zastavit a zpozornět.
Samozřejmě, když jsme zamilovaní, nebo jsme oddaní svému poslání, cítíme se výjimečně, a to je v pořádku. Všichni máme části, které potřebují a zaslouží si, abychom se cítili výjimečně.
Ale pokud tato vyjímečnost začne deformovat vaše myšlení a přiměje vás, abyste si mysleli, že jste výjimečnější než ostatní a zároveň méně výjimeční než osoba, která se vás snaží ovládat, je to velký výstražný signál.
Skutečná láska a zahrnování láskou vyvolává úplně jiné pocity.
Ale museli byste mít zapnutou svoji mazanost na plný výkon, museli byste aktivovat své instinkty a emoce a zesílit své kritické myšlení, abyste bezpečně poznali ten rozdíl.
Pokud je někdo ve vašem životě nový a najednou vám začne říkat, jak jste výjimeční, svádí vás, lichotí vám, kupuje vám drahé dárky, hned od začátku vás zahrnuje láskyplnými a obdivnými slovy, ještě dřív, než měl šanci vás doopravdy poznat, nebo se vás pokouší donutit, abyste mu projeviil svou nehynoucí loajalitu (nebo mu poskytli obdiv, peníze nebo práci zadarmo) ještě předtím, než jste vůbec měli možnost poznat, jestli jsou důvěryhodní, pravděpodobně máte co do činění s nebezpečnou osobou .
Skutečná láska, skutečná náklonnost, skutečná intimita se budují postupně, spolu s tím, jak roste důvěra – pomalu, jemně, autenticky.
Bez ohledu na to, jak prázdně se můžete bez těchto obdivných slov cítit, a bez ohledu na to, jak dobře se můžete dočasně cítit když jste objektem “bombardování láskou”, bolest, kterou pocítíte až milostné bombardování nevyhnutelně pomine, nebude stát za to. Musíte skousnout nepříjemnou „odvykací“ fázi a dostatečně brzy vycouvat.
Odvyknout chvilkové láskyplné toxické náplasti je snazší, než se nechat léta ničit predátorským manipulátorem.
3. NIKDY není morální bezpodmínečná poslušnost vůči jinému člověku, za žádných okolností
Jistě, je dobré řídit se zákony a pravidly, za předpokladu, že zákony a pravidla jsou tu k ochraně všeobecných lidských práv. Ale pokud vám zákon/pravidlo říká, abyste shromáždili Židy a poslali je do koncentračních táborů nebo pokud zákon utlačuje ženy či lidi jiné barvy kůže/vyznání/orientace, nebo pokud pravidla vašeho guru vyžadují, abyste bili své děti nebo cokoli jiného, co podle vás není ok, pak není morální taková pravidla a zákony dodržovat.
Skutečná morálka je o následování svého svědomí. Morálka nevyžaduje poslušnost k autoritě, nebo bezvýhradné vyhovění požadavkům narcistického partnera nebo člena rodiny.
Neexistuje žádná jiná osoba, která by mohla vědět lépe, co pro vás Bůh/existence/Vesmír mají v plánu, než vy sami, takže se nenechte oklamat, abyste si mysleli, že musíte poslouchat někoho, kdo tvrdí, že má přímé spojení na “vyšší vedení” (ať už tím myslí cokoli).
To, k čemu se vás skutečně snaží přimět, je poskytnout jim úplnou moc, dominanci a kontrolu. Řekněte ne. Odejděte. Rebelujte proti nemorální poslušnosti.
4. Pokud někdo nedokáže vyjádřit lítost, když vám ublíží, pokud nedokáže poprosit o odpuštění, nikdy se neomlouvá a nevyhledá pomoc, aby vám přestal ubližovat, nemusíte mu odpouštět, vůbec
Pokud budete léčit své traumatizované části v terapii a v určitém okamžiku pocítíte, že jste opravdu připraveni pustit zášť, zlobu a hněv – kvůli sobě – pak jděte do toho a osvoboďte se. Možná dokonce pocítíte soucit s manipulátorem, protože pochopíte, že nikdo neubližuje někomu jinému, pokud sám nebyl traumatizován. Ale to neznamená, že toho člověka, který postrádá jakékoli výčitky svědomí, musíte ještě někdy vidět.
Toxické chování má své následky a jedním z těchto následků je, že se od vás někdo může trvale odříznout, což je moudrý a soucitný akt sebeobrany a péče o sebe.
Důvod, proč toxickým narcistům a sociopatům prochází jejich vykořisťovatelské, zneužívající chování, je ten, že je jejich oběti znovu a znovu zbavují odpovědnosti a viny.
Na to se spoléhají. Zabudují to do svého učení – že vy jste zodpovědní za vše, co se vám stane, i když vás někdo jiný zneužívá. Přesvědčují vás, že odpuštění je nejvyšší duchovní hodnotou, a tlačí na vás, abyste jim odpouštěli, když nelitují, nenapravují a nezastavují své zraňující a poškozující chování. A takhle jim to prochází znovu a znovu, po celé lidské dějiny.
Nemusíte však svému násilníkovi odpouštět ani ho omlouvat, zvláště pokud mu to není líto a zneužívání popírá, zpochybňuje vaše vidění situace nebo se snaží na vás házet vinu.
Je v pořádku lidi, kteří se takto chovají, trvale vyškrtnout ze svého života.
5. Whistleblowing je odvážné, etické chování, které brání pachatelům v ubližování druhým
Whistleblower
Whistleblower je v doslovném překladu ten, který zapíská na píšťalku. A to ne při fotbalovém zápase, ale v situaci, kdy je svědkem nekalého jednání v reálném životě.
Jedním ze způsobů, jak manipulátoři umlčují své oběti, je jejich přesvědčování, že není „duchovní“ někoho napomínat a vyčítat mu neetické a zraňující chování. Démonizují vás za to, že „nejste dostatečně neduální“, „dostatečně duchovně neodpouštíte“ nebo „posuzujete“, a zatím dál pokračují ve svém toxickém a zraňujícím chování, aniž by je někdo konfrontoval.
Jediný způsob, jak zabránit zneužívajícím manipulátorům, aby ublížili více lidem, je zapískat na píšťalku a pohnat je k odpovědnosti. Investigativní novináři jsou často první linií obrany, pokud se jedná o zneužívání v rámci nějakého systému, nebo duševního/duchovního kultu. Pokud dostatek lidí sdílí své příběhy, ať už veřejně nebo mimo záznam, veřejné pobouření někdy donutí instituce, aby dále vyšetřovaly. „Pískání na píšťalku“ je statečný, hluboce morální čin. Pokud si to necháte pro sebe, i když je to pochopitelné, umožňujete, aby zneužívání pokračovalo na někom jiném, i když jste se sami osvobodili.
6. Mlčení umožňuje další násilí
Když tváří v tvář zneužívání mlčíme, dáváme násilníkovi svolení pokračovat ve zneužívání. Ano, je děsivé o tom mluvit, zvláště když manipulátoři vyhrožují násilím, soudními procesy, nebo jinými formami pomsty, které někdy můžou být skutečně život ohrožující.
Je tedy pochopitelné, proč se lidé nechají zastrašit manipulátory, kteří nemají žádné svědomí ani výčitky a mlčí. Ano, obětem (přeživším/survivors) může být trapné přiznat, že naletěli podvodníkům, že se nechali ovládat predátory, takže je přirozené chtít předstírat, že se to nestalo, a dělat jakoby nic. Ano, může být hrozné říkat nahlas, že osoba, o které jste si mysleli, že vás miluje/obdivuje, osoba, které jste věnovali tolik svého života, vás ve skutečnosti využívala. Je naprosto pochopitelné, že někdo chce prostě jen odejít a už se nikdy neohlédnout.
Dokud však lidé budou dělat, jako že se to nestalo, podvodníci, manipulátoři a ti, kdo duchovně zneužívají jiné v tom budou pokračovat, protože jim to projde a budou ubližovat dalším lidem. Promluvit o své zkušenosti je akt odvahy a lásky, který chrání lidi, které možná nikdy nepoznáte, aby se nestali další obětí. Je to také akt lásky k sobě samému, postavit se za svou vlastní hodnotu, vlastní spravedlnost, svůj vlastní příběh.
7. Manipulátoři zneužívají a “krmí se“ nejlepšími částmi svých obětí
Je důležité si uvědomit, že lidé se dostávají do pasti manipulátorských a násilnických vztahů, skupin a kultů, díky nejlepším, nejideálističtějším a nejdobrosrdečnějším částem sebe sama. Nikdo se nepřipojí k nějakému kultu/člověku, aby se dobrovolně nechal manipulovat, zneužívat a ovládat. Lidé se přidají k člověku, skupině, hnutí, na kterém jim opravdu záleží. Rozdávají příliš mnoho ze svého štědrého srdce někomu, kdo si bezostyšně nárokuje naplnění svých potřeb a požadavků a nestydí se po nich žádat, aby obětovali všechen svůj čas, energii, celý svůj život službě lásce, poslání nebo utopii a ideálu.
Po vyléčení a uzdravení se z těchto zneužívajících vztahů, oběti/přeživší znovu získají nazpět své nejlepší části – své dobrosrdečné, empatické, velkorysé, idealistické já. A najdou pro ně bezpečnější a důvěryhodnější odbytiště. Oběti nejsou naivní blázni ani hlupáci.
Často mají hlubokou starost o druhé a jsou zranitelní kvůli tomu, jak moc jim na druhých záleží a chtějí je potěšit, podporovat a pomáhat jim, až do té míry, že obětují sami sebe a své potřeby.
8. Vyléčení vyžaduje znovuvybudování své autentické identity
Když si uvědomíte, že jste byli zrazeni a zneužiti osobou, které jste věnovali tolik svého času a energie, když si uvědomíte, že jste byli vlákáni do lži, že manipulativní osoba, kterou jste uctívali a následovali, je ve skutečnosti predátor, ne svatý nebo spřízněná duše nebo Mesiáš, celý váš svět se zhroutí.
Součástí procesu je přeprogramování se – zbavení se zvnitřněných systémů víry a praktik, které zvýhodňují pachatele a poškozují oběti.
Ale přeprogramování vytváří jakousi krizi identity, kolaps falešné identity, kterou je třeba přebudovat.
Někdy úplně od nuly, pokud se někdo do zneužívajícího prostředí už narodí.
Znovu vybudování pravdivější identity založené na jádru toho, co je na člověku skutečné, pravdivé a dobré, vyžaduje čas, ale je to také krásný proces.
To je místo, kde může skutečná spiritualita pomoci tím nejlepším způsobem, protože všichni máme své duchovní jádro, které nemůže být nikdy poškozeno, které není nikdy traumatizováno a není třeba ho budovat, protože už tam je. Co se opravdu musí vybudovat, je fungující ego, to dobré ego – vnitřní síla. Přeživší se konečně může sám rozhodnout, co miluje, kým chce ve světě být, co má a co nemá rád, a jak se rozhodovat sám za sebe, na základě vlastních pocitů, ne na základě spokojenosti druhých, či schválení od druhých.
9. Lidé, kteří opouštějí vztahy založené na ovládání a manipulaci (ať už vztahy mezi dvěma lidmi, či vtahy v rámci skupiny), potřebují, aby jejich blízcí respektovali a podpořili jejich autonomii a samostatnost
Člověk, který se právě osvobodil z ovládajícího vztahu je velmi zranitelný vůči druhým a jejich schopnosti, jak ho podřídit své kontrole.
Potřebuje bezpečnou kuklu podpory od lidí, kterým důvěřuje a kteří nezneužijí jeho/její zranitelnosti. Toto je velmi důležité.
Ti, kteří jsou v blízkém, láskyplném vztahu s někým, kdo se právě uzdravuje z manipulativní kontroly si musí dát pozor, aby respektovali jeho rozhodnutí, svobodnou volbu a jednání.
Je třeba, aby ti, kdo je milují, podporovali jejich suverenitu při jednání a rozhodování, aby je podporovali, až budou podnikat kroky, které jsou pro ně dobré a správné a zároveň aby odolávali jakýmkoli tendencím vzdát se své moci nebo nechat ostatní, aby za ně rozhodovali, které přeživší (survivor) může mít.
Abyste dokázali podpořit oběti manipulativního zneužívání je třeba, abyste jednali vysoce eticky. V opačném případě, i když můžete mít dobré úmysly, se z podporovatele může stát další ovládající – a cyklus se znovu opakuje, což oběti retraumatizuje.
10. Může trvat dlouho, než se narcistické kouzlo zlomí
V Jungiánské psychologii je narcista archetypem čaroděje/čarodějky a ti jsou opravdu dobří v sesílání kouzel. Dokonce i poté, co od nich někdo odejde, můžou dál zůstávat pod vlivem jejich kouzla a být tak vůči nim dál zranitelní a náchylní k návratu.
Jejich kouzlo působí prostřednictvím svádění, zastrašování, idealizování, uctívání hrdiny, nebo projekcí dokonalého rodiče. Taková kouzla mohou být velmi mocná a neměli bychom je brát na lehkou váhu. Může trvat opravdu dlouho, než narcistické kouzlo prolomíme/prohlédneme.
Ti, kteří se snaží pomáhat svým blízkým osvobodit se z těchto kouzel by měli být trpěliví a neříkat věci jako: “Prostě z toho vystup/odejdi!” – není to tak jednoduché. Pochopitelně nést emoční břímě pravdy o zradě může být příliš těžké, aby se dalo zvládnout najednou. Někdy může být snazší a bezpečnější nechat traumatické pouto rozpouštět pomalu a postupně, zatímco si člověk znovu buduje svoji identitu a duše se vzpamatovává z toho, co se to vlastně stalo.
11. Mělo by být vždycky v pořádku se s respektem kriticky vyjádřit k autoritě
Pokud jste ve vztahu, nebo jste součástí nějaké skupiny, kde není bezpečné vyjádřit kritiku, nacházíte se v toxickém prostředí. Samozřejmě není v pořádku agresivně útočit na osobu v pozici autority, pak se jen stáváte dalším predátorem. Ale vždy by mělo být možné se ozvat, kritizovat jeho činy, nebo přesvědčení, myslet za sebe, vyjádřit se, pokud cítím pochybnosti vůči něčemu, co bych měla podle autority dělat, čemu bych měla věřit. Měli bychom cítit, že je bezpečné vyjádřit nesouhlas a být vyslyšeni. Pokud cítíte tlak na to, abyste se nevyjadřovalikriticky k autoritě, pokud cítíte hrozbu odvety, ztráty práce, osobního útoku, nebo nepřátelství, či odebrání přízně, odejděte! Okamžitě.
Pokud znáte někoho, kdo se uzdravuje ze zneužívajícího/narcistického/manipulativního vztahu, nebo kultu, prosím, předejte jim tyto informace.
Pokud si dost lidí uvědomí, jaká jsou jejich lidská práva a pokud dostatečně jasně posvítíme na ty, kteří tato práva pošlapávají, pak možná dosáhneme určité “stádní/skupinové imunity”, a pro predátory bude méně snadné hledat si oběti.
Možná se pak dokážeme viditelně posunout v oblasti péče o duševní (mentální, emoční, fyzické, duchovní) zdraví.
Chybí tu něco? Pokud vás napadá, co ještě do seznamu přidat, na co jste sami přišli, ráda ho rozšířím.
Zdroj, úpravy a překlad:
Katka Kramolišová
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 