Příběh čistý jako křišťál, ale ne průhledný. Osudy několika rodin přervané válkou, jejíž členové se scházejí v pokoji se stěnami čistějšími než sklo a přitom má každý z nich zde své tajemství.
Kolik jich však pokoj dokáže ukrýt? Neobvyklé čtení, které není pro běžného čtenáře.
Tak trochu jiné rozhovory o dopadech druhé světové války na životy lékařů, umělců, lidí politicky aktivních.
Každý z nich měl své sny, touhy a přání a to vše bylo přerušeno uprostřed snah tvrdou pěstí konfliktu a zvůle. Potřeba přežít a ochránit sebe a svou svobodu přerostla nade vše. Cesty k přežití byly různé. Exil. Ilegalita. Železná vůle v koncentračním táboře. O tom všem vypovídají lidé z různých společenských vrstev, s odlišnými názory, rozmanitými osudy. Spojuje je jediné. Zpětná touha vypovědět o svém životě, obhájit svá rozhodnutí a předat dále své vzpomínky, aby už nikdo nemusel prožít, co museli oni. Otevřeli svá srdce kameře, mikrofonu a diktafonu a stojí za to si je vyslechnout. A nezapomenout.
Příběh čistý jako křišťál, ale ne průhledný. Osudy několika rodin přervané válkou, jejíž členové se scházejí v pokoji se stěnami čistějšími než sklo a přitom má každý z nich zde své tajemství. Kolik jich však pokoj dokáže ukrýt? Neobvyklé čtení, které není pro běžného čtenáře. Ale ke kterému se jistě vrátíte.
Má první kniha k tomuto tématu, kterou hodnotím jako velmi slabou. Vzpomínky na válku samotnou jsou opravdu malé, autorka byla tou dobou opravdu malé dítě a mnoho si pamatovat nemůže, ale stavět na tomto knihu a prokládat to pubertálními mindráky a nesmyslným opakováním již řečeného stále dokola sráží i ty části knihy, které tak zle nejsou. Nechci devalvovat ničí vzpomínky, ale kniha mi přijde jako pokus svézt se na vlně memoárů z období okupace, i když z toho vypravěč vzhledem ke svému věku nemohl mít mnoho. Nehledě na to, že některé části knihy jsou vyloženě nevkusné.