Výzkumníci z olomouckého centra CATRIN Univerzity Palackého a CEET VŠB–TUO vyvinuli filtrační membránu, která dokáže ze znečištěné vody odstranit nebezpečné bakterie i toxické těžké kovy. A zvládne to v jediném kroku, bez potřeby elektrické energie nebo chemikálií.
Tag Archives: voda
Jak evropská jezera čelí klimatické změně?
Na zdroji vody záleží. Jezera napájená převážně podzemní vodou odolávají suchu a extrémním teplotám lépe než ta, která závisejí pouze na srážkách. Ukázal to výzkum vědců z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří mezi lety 2022 a 2024 analyzovali složení vody v 350 jezerech napříč 18 evropskými zeměmi. Své výsledky dnes (9. 7.) představí na mezinárodní geochemické konferenci Goldschmidt v Praze.
Zvířata ve městech: I my chceme pít, vedra nás ničí!
Tropické počasí působí nejen na lidi, ale také na živočichy, které ve městech najdete ve vnitroblocích, zahrádkách, parcích apod. Trpí přehřátím a nedostatkem vody! Apelujeme tedy na všechny příznivce, aby mysleli na své zvířecí spoluobyvatele a umožnili jim přístup k vodě. Ježci, zajíci, kosové, čmeláci, včely a další vám to zcela jistě vrátí zpět.
Neviditelné znečištění vody ovlivňuje zdraví ryb
I neviditelné znečištění vody může zanechat výraznou stopu v přírodě. Výsledky studie publikované v časopise Journal of Hazardous Materials ukázaly, že zdánlivě čistá voda vypouštěná z čistíren odpadních vod může stále představovat riziko pro volně žijící organismy v našich řekách a potocích.
Vodním světem byl i asteroid Ceres
Planetka Ceres má silně otlučený a promačkaný povrch pokrytý impaktními krátery. Astronomové pokládali existenci těchto kráterů za důkaz, že Ceres nemůže být ledovým/vodním světem.
Proč česká pole vysychají, i když prší? Nové poznatky o deficitním hospodaření s vodou
Jak se vyvíjí vodní bilance našich polí? Proč i přes pravidelné srážky trpí půda nedostatkem vody? V letech 2019–2021 provedl tým vědců z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze průzkum deseti nejvíce zastoupených plodin v české rostlinné produkci.
Vědci zjistili, že monitorování odpadních vod může odhalit onemocnění z potravin
Dohled nad odpadními vodami, který byl poprvé použit ve 40. letech 20. století k monitorování dětské obrny, se ukázal jako natolik účinný nástroj pro sledování onemocnění, že americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v září 2020 zřídilo Národní systém dohledu nad odpadními vodami, který podporuje sledování SARS-CoV-2. Nyní tým vědců z Penn State a pensylvánského ministerstva zdravotnictví prokázal, že monitorování domácích odpadních vod je užitečné i pro patogeny přenášený potravinami.
Jak nakládají s půdní vodou buky a smrky

Bukové lesy v porovnání se smrkovými během horkých letních měsíců více vysušují půdu. Strategie hospodaření s vodou v obou typech lesů porovnávali vědci z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. České lesy se začaly postupně druhově obměňovat po kůrovcových kalamitách, které zasáhly významnou část smrkových lesů. Jejich hlavním náhradníkem se staly právě buky.
Bukové lesy přitom nakládají s půdní vodou méně hospodárně než lesy smrkové. Vědci srovnali režim a bilanci půdní vody v bukovém a smrkovém lese a zjistili, že buky i během suchého léta nepřestávají vodu využívat. Vzhledem k častějším výskytům sucha a lesnickým zásahům do skladby lesa je otázka, jak budoucí lesy ovlivní stav půdní vody a její dostupnost.
Prodavač deště, který to poněkud přehnal
V roce 1915 si město San Diego najalo výrobce deště jménem Charles Hatfield.

Kalifornie se tehdy potýkala s nejhorším suchem za posledních 1 200 let. Sluncem vyprahlí farmáři si najímají „vodní čaroděje“, kteří věští podzemní zdroje vody pomocí virgulí, zatímco společnost Rain on Request se zavázala ukončit sucho výstavbou elektrických věží, které by ionizací atmosféry vyvolaly dešťové srážky.
Když se tehdy Kalifornie ocitla v této situaci, město San Diego přišlo s něčím, co se zdá být ještě bizarnější – najalo si vyvolávače deště. Pro město začal pracovat Charles Mallory Hatfield, který tvrdil, že je schopen z oblohy vyždímat vodu.