Nedávná studie využívající údaje od více než 20 milionů účastníků ze tří evropských zemí (Estonsko, Španělsko, a Spojené království) ukázala, že vakcíny proti COVID-19 konzistentně zabraňují vzniku long covidu u dospělých.
Tag Archives: SARS-CoV-2
Jak dlouho je člověk s covidem infekční?
Nejvyšší nakažlivost začíná ode dne objevení prvních příznaků a trvá přibližně po dobu 7 dní, s vrcholem 1-5 dní. Někteří lidé mohou být infekční ještě 8 – 10 dní po objevení příznaků.
Mutace ve spike proteinu varianty SARS-CoV-2 pirola zvyšují možnost infekce plicních buněk
Navzdory ukončení pandemie představuje COVID-19 i nadále vážnou zdravotní hrozbu. U většiny osob se vytvořila silná imunitní ochrana a nedochází u nich k závažnému onemocnění, ale infekce může stále vést k výrazným a někdy i dlouhotrvajícím příznakům onemocnění.
Koncem léta 2023 se objevila nová varianta viru SARS-CoV-2, BA.2.86 (pirola), která se geneticky výrazně liší od všech dosud cirkulujících variant.
Kaleidoskop 2023/12/29/
Výběr z domácích a zahraničních médií: popularizace vědy, technologické novinky, nové lékařské výzkumy, astronomie a kosmonautika, psychologie, historie, kyberbezpečnost, boj s dezinformacemi, klimatická změna a další témata.
Hlavní zpráva: Hackeři ukradli data uživatelů audioportálu a mobilní aplikace mujRozhlas. Jde až o 150 000 lidí. Český rozhlas uživatele postupně informuje a doporučuje jim změnu hesla.
Kdo za vědu hoří
FRANTIŠEK KOŽÍŠEK | Státní zdravotní ústav | Diskuse
Divný název mé glosy je parafrází slovenské obrozenecké písně (Kto za pravdu horí) a průhledně odkazuje na tradici Mistra Jana Husa, který raději obětoval svůj život, než by se vzdal své pravdy.
Co s tím má ale společného věda? Inspirací se mi totiž stal chvályhodný článek autorů Kleina a Bencka (3), který připomíná osobnost jednoho ze zakladatelů moderní hygieny Maxe von Pettenkofera. A to včetně známé události z jeho života, kdy Pettenkofer – chtěje dokázat svou teorii, že samotný bacil Vibrio cholerae není schopen vyvolat choleru, dokud v organicky (fekálně) kontaminované půdě „nevyzraje“ ve skutečnou patogenní substanci – vypil během veřejné přednášky dne 7. 10. 1892 sklenici vody s čistou kulturou V. cholerae, kterou R. Koch izoloval od nemocného z tehdy aktuální hamburské cholerové epidemie. Pettenkofer tento pokus přežil (i když následující týden měl průjem a plynatost) prý díky Kochovi, který věděl, na co má být kultura použita, a proto ji připravil oslabenou.
Bohatá země chudých duchem
Za poslední měsíc zemřelo v Česku na covid 230 lidí, tedy v průměru k 8 denně. Kolem tisíce lidí je v nemocnici, z toho stovka lidí na JIP nebo ÚPV/ECMO. Přičemž stát zaplatí za týden hospitalizace na JIP statisíce korun, nepočítaje náklady na léčbu postcovidu u těch, kteří jím budou trpět (5-10 % infikovaných).
Nanomateriály proti covidu-19
Výzkum nanomateriálů na Jihočeské Univerzitě spojil fyziky, chemiky a biology, kteří společnými silami vytvořili unikátní povrch proti bakteriím a virům, včetně SARS-CoV-2. Vyvinuté nanomateriály jsou založené na uvolňování měděných iontů pomocí galvanické koroze, čímž se antimikrobiální účinky povrchu zvyšují až 100krát.
Jaké jsou současné možnosti ambulantní protivirové terapie covidu-19?
Infekce vyvolaná koronavirem SARS-CoV-2 se v naší populaci nadále běžně vyskytuje. Nicméně oproti předchozím pandemickým rokům se její obraz významně změnil, což je dáno řadou faktorů. Významnou roli tak hraje, vedle snížení agresivity, dnes převažující virové varianty omikron, promoření i proočkování většiny naší populace. Tato fakta zásadním způsobem ovlivňují rozhodnutí o zahájení i výběru protivirové terapie, což se odráží ve výsledcích studií publikovaných v posledním roce. V této souvislosti jde především o dvě ambulantně používaná perorální antivirotika: ritonavir/nirmatrelvir a molnupiravir. Další možností ambulantně podávané protivirové terapie je intravenózní remdesivir, jehož aplikace je však možná pouze v lůžkových zdravotnických zařízeních, což ale v současnosti nabízí jen menší počet našich nemocnic.
Long covid: Detailní analýza shrnující dosavadní vědění
Tento článek popisuje detailní analýzu příznaků a následků long covidu, zkoumá mechanismy, dává doporučení a fyziologické poznatky.
Pečlivá detailní analýza všech dostupných studií týkajících se takzvaného long covidu, tedy následků proděláni infekce covid-191, vydaná v časopise Nature, shrnuje nejvýznamnější fyziologické nálezy, možné mechanismy vzniku příznaků, léčebné strategie a doporučení pro efektivnější výzkum. Má ambici přinést lepší pochopení long covidu u medicínské i laické veřejnosti. Protože většina studií se zaměřuje na následky těžkého průběhu, tato studie se věnovala opomíjeným následkům mírného průběhu infekce covid-19, který nevyžadoval u pacientů hospitalizaci.
Vědci objevili v lidských plicích receptor, který blokuje nákazu covidem
Vědci z univerzity v Sydney objevili v lidských plicích protein, který blokuje nákazu virem SARS-CoV-2 a vytváří v těle přirozenou ochrannou bariéru proti nemoci covid-19. Podle autorů otevírá práce zcela novou oblast imunologického výzkumu obrany proti covidu. Současně nabízí farmaceutickému průmyslu slibnou cestu k vývoji nových léků, které by zabránily virovým infekcím způsobeným koronaviry nebo se vypořádaly s fibrózou plic.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 