Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Vědci vyvinuli revoluční biosenzor využívající terahertzové (THz) vlny, který dokáže detekovat rakovinu kůže s výjimečnou citlivostí a potenciálně tak otevírá cestu k časnější a snadnější diagnostice. Studie publikovaná v časopise IEEE Transactions on Biomedical Engineering představuje významný pokrok v oblasti včasné detekce rakoviny, a to díky spolupráci multidisciplinárních týmů z Queen Mary University of London a University of Glasgow.
Na rozdíl od obvyklých cest uvolňování energie v normálních buňkách se rakovinné buňky přizpůsobují tak, aby získávaly více energie z příjmu glukózy, po němž následuje fermentace kyseliny mléčné – takzvaný Warburgův efekt.
Tým z The University of Texas MD Anderson Cancer Center nyní učinil objev, který mění pravidla hry. V článku publikovaném v časopise Cancer Cell popisují, jak kyselina mléčná produkovaná bakteriemi v nádorovém mikrobiomu a jeho okolí může rovněž podporovat růst nádorů. 
Přítomnost bakterie Lactobacillus iners (L. iners) způsobuje v nádorových buňkách změny v mnoha metabolických drahách, což vede k odolnosti vůči radioterapii.
Rakovina močového měchýře je dnes jednou z nejčastějších rakovin. Obzvláště se to týká mužů, u nichž jde o čtvrtý nejčastější nádor vůbec.
Navzdory relativně nízké úmrtnosti je tento nádor považován za problematický. U téměř poloviny případů se nádor do 5 let znovu objeví. To vyžaduje neustálé monitorování pacientů. Časté návštěvy nemocnice a nutnost opakované léčby přispívají k tomu, že léčba rakoviny močového měchýře patří k těm nejdražším.
Vědecký tým z ÚOCHB AV ČR pod vedením Milana Vrábela vyvinul novou chemickou reakci, která umožní líp zacílit léčiva na konkrétní místa v lidském těle nebo sledovat, zda se léčivá látka dostává i jinam, než má. Tento efekt může pomoci odstranit nežádoucí vedlejší účinky terapie.
Navzdory slibným výsledkům imunoterapie se mnoho druhů rakoviny nedaří léčit, včetně více než 80 % nejpokročilejších druhů rakoviny prsu. A u mnoha pacientek, které na léčbu reagují, se nakonec stejně objeví metastázy. Nový výzkum Stanfordovy univerzity a Arc Institute odhalil lepší způsob, jak předvídat a zlepšit reakce pacientů.
Tým vedený Lingyin Li, docentkou biochemie na Stanfordu a hlavní výzkumnicí ústavu Arc, zjistil, že protein zvaný ENPP1 funguje jako vypínač, který řídí schopnost rakoviny prsu odolávat imunoterapii i metastazovat.
Šetří čas strávený v laboratoři a zároveň zprostředkuje podrobné informace o dějích třeba v nádorech nebo zánětech. Nový software, který vyvinuli vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s kolegy z univerzity v německém Münsteru, výrazně urychluje a zjednodušuje popis chemických látek v tkáních. Nástroj umožňuje badatelům molekuly s jistotou identifikovat i zobrazovat jejich přítomnost v orgánech. Článek vyšel v prestižním vědeckém časopise Nature Communications.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka