Která poušť je na světě největší? Antarktida – to je správná odpověď na tenhle chyták. Tento nehostinný, a také nejméně obydlený kontinent, ale býval zeleným rájem pro život. Dříve bychom na něm našli obratlovce i rostliny, což je doloženo velkým počtem jejich fosilií. Jak to ale bylo s hmyzem je otázka, protože jejich fosilií je na tomto kontinentě opravdu poskrovnu. To ale neznamená, že se na Antarktidě nemohli vyskytovat. Jak to tedy bylo, zkoumal Vít Sýkora z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Mezinárodní tým paleobiologů s českou účastí zkoumal zbytky ca 327 mil. let (spodní karbon, serpukhov) starých nálezů coleoidních hlavonožců z Montany.
Článek publikovaný v Nature Communications se zabývá hlavonožci, kteří mají unikátně zachovalé zbytky schránek i měkkých tkání. Na základě analýzy klíčových znaků byla přehodnocena fylogeneze dvoužábrých hlavonožců a potvrzena fylogenetická hypotéza (podpořená také molekulárními daty) o čase divergence osmi a deseti ramenných hlavonožců v intervalu mezi středním permem (ca 275 mil. tet) a spodním triasem (ca 250 mil. let). Zkoumané zbytky z karbonu USA představují evoluční experimenty raných coleoidů s řadou variabilních znaků, které se objevují v řadě fylogenetických linií pozdějších taxonů. Článek poukazuje na unikátní tafonomii, ale také neúplnost fosilního záznamu a limitované zachování jak původně měkkých, tak i pevných částí (např. omezené přetrvání biominerálu aragonitu v čase). Mezinárodní tým vedl prof. Christian Klug z Univerzity v Zurichu, českou paleontologii zastupoval prof. Martin Košťák, PřF UK.
Kolikrát jste již slyšeli, že za dřívějších dob bývaly řeky plné raků? A ať se díváte, jak se díváte, nikdy jste žádného raka neviděli? I dnes jsou místa v ČR, kde je raků spoustu, nejde ale bohužel jen o ty samé druhy, jako dříve. Původní rak říční (Astacus astacus) je dnes již kriticky ohroženým druhem. Mohou za to mimo jiné zavlečené druhy raků, které jsou odolné na jimi přenášený račí mor a zároveň mají vysoký rozmnožovací a odolnostní potenciál. Problematikou infekce raků račím morem se zabývala recentní studie, na které pracoval i Adam Petrusek a jeho kolegové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.