Tag Archives: ochrana přírody

Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků

V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se zaměřili na to, jak požár a následné lesnické zásahy ovlivňují společenstva střevlíkovitých brouků v písčitých lesích nacházející se na jihu Moravy. Zjistili, že požár může vytvářet cenné biotopy, které podporují výskyt vzácných a suchomilných druhů brouků. Výsledky svého výzkumu zveřejnili v prestižním časopise Agricultural and Forest Entomology.

Další

Hmyzem roku jsou samotářské včely

Česká společnost entomologická vyhlašuje v roce 2024 Hmyzem roku samotářské včely. Veřejnost chceme seznámit s jejich krásou a významem, ale také poukázat na problematiku úbytku těchto volně žijících opylovačů. V ČR žije okolo 580 druhů samotářských včel. Jejich svět je vskutku fascinující, plný barev, tvarů i vůní. Patří sem hedvábnice, pískorypky, čalounice nebo třeba ploskočelky. Některé samotářky překvapí i svou velikostí – temně černé drvodělky dosahují délky přes dva centimetry, drobná nicotěnka nejmenší naopak dorůstá jen pár milimetrů. Mnohé druhy jsou pestře zbarvené či pronikavě voní, jedny hnízdí v dutých stoncích a další zase v ulitách hlemýžďů. Pojmem „samotářské včely“ se zjednodušeně označují volně žijící druhy včel, řada z nich však žije velmi společenským životem. Některé, třeba dobře známí čmeláci, dokonce tvoří sociální společenství s dělnicemi a královnou. Jiné druhy naopak vsadily na parazitismus a chovají se jako kukačky v hnízdech jiných druhů včel.

Další

Dva světové unikáty v jediné rezervaci. Z Milovic se stala výkladní skříň české ochrany přírody

Ekologická obnova nížinné krajiny: přirozená pastva velkých kopytníků v hotspotu biodiverzity

Biologické centrum AV ČR

Hned dvěma světovými unikáty se může pochlubit milovická rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Díky využívání zkušeností ze zahraničí se stala první rezervací na světě, kde se vyskytují všechny tři klíčové skupiny velkých kopytníků Evropy, tedy zubr evropský, divoký kůň a zpětně šlechtěný pratur. Kromě toho je v současnosti jediným místem na světě, kde se prokazatelně vyskytuje vzácný korýš hrotnatka neočekávaná. Tento druh perloočky objevili překvapení vědci v loňském roce při výzkumu tůní, které svojí činností udržují právě velcí kopytníci.

Další

Návrat bobra evropského do české krajiny

Po letech, kdy se bobr od našich řek, potoků a dalších vodních ploch vytratil, se tam zase vrátil. Je to dobře nebo ne? Někteří tvrdí, že ne. Proč? Jaký je rozdíl mezi nutrií a bobrem? Jak nám bobr může pomoci v boji s klimatickou změnou?

Bobr byl u nás vyhuben někdy v 18tém století. Později ho do jižních Čech znovu přivezli Schwarzenbergové. Definitivně se k nám ale vrátil až po té, co se k nám začaly šířit kolonie vysazené na horním toku Dunaje a Innu. Dnes je to velmi dynamicky se šířící druh prakticky po celé zemi. Zejména pak na Moravě v jihozápadních Čechách a dolním toku Labe.

Další

Jak pomoci mizejícím koroptvím polním?

Klíčovou roli v ochraně koroptví mají zemědělci a způsob jejich hospodaření v krajině. Někteří z nich stále častěji obnovují meze, zakládají květnaté pásy nebo snižují množství použitých pesticidů.

Od letošního roku s nástupem nového Strategického plánu společné zemědělské politiky navíc mohou vstupovat do agro-environmentálně klimatického opatření kombinované biopásy, které má za cíl podpořit v krajině právě zmíněné koroptve i další polní ptáky. Více o tomto opatření např. na tomto odkazu Kombinovaný biopás pro koroptve.

Další

Nejohroženější ptáci v Evropě

Víte, kteří ptáci jsou nejohroženější a proč?

Jsou to ti, kteří žijí v zemědělské krajině. Jedním z důvodů je umístění hnízda někde uprostřed pole, kde nejsou při sklizni vidět a řidič si jich nevšimne. Hnízda proto hledají zkušení a proškolení dobrovolníci, a někdy se podaří mláďata zachránit. Poděkování patří všem, kteří se na tom letos podíleli a také zemědělcům, kteří ornitologům s ochranou hnízd ochotně pomohli.

Další

Návrat vlka do přírody na příkladu Yellowstonského národního parku

V roce 1995 bylo v Yellowstonském národním parku vypuštěno 14 vlků.

Nikdo nečekal, jaký zázrak vlci přinesou. Začalo to tím, že vlci lovili jeleny, což sice vedlo k rychlému poklesu populace jelenů, ale přítomnost vlků také způsobila, že se jeleni začali vyhýbat těm částem parku, kde byli snadnou kořistí a díky nepřítomnosti jelenů se tyto části začaly obnovovat. Začaly vzkvétat lesy osik a vrb.

Tehdy se začaly dít i další zajímavé věci. Se stromy a keři přibývalo bobulí a brouků. Jakmile se tak stalo, začaly se sem stěhovat různé druhy ptáků.

Další