U zdi teplického hřbitova leží rozlámaný anděl – hlava zmizela, křídla jsou složená za torzem těla, zbyly jen nohy. Stejně jako on jsou polámané hroby bývalých německých obyvatel. Hřbitovy desetiletí chátrají. Hřbitovy jsou přitom jako kamenné kroniky obcí, zaslouží si naši péči, jsou to místa paměti. Podaří se v příštích čtyřech letech díky nové vládní dotaci alespoň některé z nich zachránit?