Švédští vědci zjistili, že téměř každý třetí dospělý s těžkou formou postcovidového syndromu (long COVID) má posturální ortostatický tachykardický syndrom (POTS), vzácnou poruchu srdečního rytmu. Studie byla zveřejněna v časopise Circulation: Arrhythmia and Electrophysiology. Před pandemií se tento syndrom vyskytoval u méně než jednoho procenta švédské populace. POTS se projevuje zrychlenou srdeční frekvencí při přechodu z lehu do stoje a někdy i v klidu či při cvičení. Typickým příznakem je závrať při vstávání, která vede k tomu, že pacienti raději sedí nebo leží. Tento stav se označuje jako ortostatická intolerance.
Tag Archives: Long-Covid
Long covid a menstruace: nová studie odhaluje souvislosti
Vědci z University of Edinburgh a spolupracujících institucí zkoumali, zda longcovid ovlivňuje menstruační cyklus a zda naopak hormonální cykličnost může zhoršovat příznaky dlouhého covidu. Výsledky publikované v časopise Nature Communications přinášejí první komplexní pohled na toto obousměrné propojení.
Děti s postcovidovým syndromem vykazují slibné zotavení: Výsledky multicentrické studie
Podle nové analýzy 39 lékařských institucí většina dětí a dospívajících, u kterých byl diagnostikován multisystémový zánětlivý syndrom u dětí (MIS-C) po prodělání COVID-19, dosahuje do šesti měsíců návratu k téměř plnému zdraví. Studie, kterou realizoval tým MUSIC (Multisystem Inflammatory Syndrome in Children), přináší povzbudivé výsledky, zejména co se týče obnovy srdeční funkce a celkového zdravotního stavu.
Long covid: Akumulace spike proteinu SARS-CoV-2 spojená s dlouhotrvajícími účinky na mozek
Vědci z Helmholtzova centra v Mnichově a Ludwig-Maximilians-Universität (LMU) odhalili mechanismus, který může vysvětlit neurologické příznaky long covidu. Studie ukazuje, že spike protein viru SARS-CoV-2 zůstává v ochranných vrstvách mozku (meningy) a kostní dřeni lebky až čtyři roky po infekci. Tato přetrvávající přítomnost může vyvolávat chronický zánět a zvyšovat riziko neurodegenerativních onemocnění.
Účinnost vakcín proti COVID-19 v prevenci long covidu, údaje z Norska
Nedávná studie využívající údaje od více než 20 milionů účastníků ze tří evropských zemí (Estonsko, Španělsko, a Spojené království) ukázala, že vakcíny proti COVID-19 konzistentně zabraňují vzniku long covidu u dospělých.
Dlouhý covid působí v těle změny, které brání lidem cvičit
Řada lidí s dlouhotrvajícími zdravotními komplikacemi v návaznosti na onemocnění covidem-19 se po cvičení cítí unavená a trpí bolestmi. Vědci tvrdí, že znají příčinu; na vině jsou podle něj biologické změny, jako je vážné poškození svalů, mitochondriální problémy a přítomnost mikrotrombů v těle, které takzvaný dlouhý covid provázejí.
Kaleidoskop 2023/12/29/
Výběr z domácích a zahraničních médií: popularizace vědy, technologické novinky, nové lékařské výzkumy, astronomie a kosmonautika, psychologie, historie, kyberbezpečnost, boj s dezinformacemi, klimatická změna a další témata.
Hlavní zpráva: Hackeři ukradli data uživatelů audioportálu a mobilní aplikace mujRozhlas. Jde až o 150 000 lidí. Český rozhlas uživatele postupně informuje a doporučuje jim změnu hesla.
Očkování proti COVID-19 před infekcí silně souvisí se sníženým rizikem rozvoje long covidu
Obdržení alespoň jedné dávky vakcíny COVID-19 před první infekcí je silně spojeno se sníženým rizikem rozvoje stavu po prodělání onemocnění covid19, běžně známého jako long covid, uvádí studie zveřejněná v The BMJ.
Zjištění založená na údajích více než půl milionu dospělých ve Švédsku ukazují, že neočkovaní jedinci měli téměř čtyřikrát vyšší pravděpodobnost onemocnění long covidem, než ti, kteří byli očkovaní před první infekcí. Vědci zdůrazňují, že z těchto důkazů nelze přímo odvodit kauzalitu, ale tvrdí, že jejich výsledky „zdůrazňují důležitost primárního očkování proti COVID-19 pro snížení zátěže long covidem v populaci“.
Long covid: Detailní analýza shrnující dosavadní vědění
Tento článek popisuje detailní analýzu příznaků a následků long covidu, zkoumá mechanismy, dává doporučení a fyziologické poznatky.
Pečlivá detailní analýza všech dostupných studií týkajících se takzvaného long covidu, tedy následků proděláni infekce covid-191, vydaná v časopise Nature, shrnuje nejvýznamnější fyziologické nálezy, možné mechanismy vzniku příznaků, léčebné strategie a doporučení pro efektivnější výzkum. Má ambici přinést lepší pochopení long covidu u medicínské i laické veřejnosti. Protože většina studií se zaměřuje na následky těžkého průběhu, tato studie se věnovala opomíjeným následkům mírného průběhu infekce covid-19, který nevyžadoval u pacientů hospitalizaci.
Příznaky „dlouhého covidu“? Problémy s pamětí i přemýšlením má čím dál více Američanů
Pouze korelace, nebo i kauzalita? V údajích Úřadu pro sčítání lidu, na které upozornil americký deník The New York Times, se objevuje znepokojivý nárůst počtu Američanů hlásících vážné kognitivní problémy, což představuje nejvyšší čísla za posledních 15 let. Růst, který je zvlášť patrný u dospělých ve věku od 20 do 50 let, přiměl výzkumníky pátrat po příčinách tohoto znepokojivého trendu. Čísla, patrně ovlivněná nástupem pandemie covidu-19, odhalují, že zhruba jeden milion pracujících dospělých nyní přiznává „závažné obtíže“ s myšlením, soustředěním nebo rozhodováním.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 