Tajemství všech tajemství autora Dana Browna rozvířilo vody čtenářů poctivě. Od nadšených užívajících si děj přes oprávněné kritiky oplývajícími znalostmi až na dno k internetovým pozérům, co sotva znali název knihy, jen málo čtenářů nechala kniha lhostejnými. Robert Langdon se svou přítelkyní Katherine Solomon prožijí Prahu i velkou záhadu. Dotknou se hranic vědomí, prožijí hry mocných a dostanou se až k podstatě fascinace spojené s hrůzou. Svazek pokrývá vcelku krátký časový úsek, kdy jsou Robert s Katherine nuceni pro vlastní přežití jít stále dále a nezastavit se. Protáhnout tak čtenáře dobrodružstvím za hranicemi nemožného. A mě to bavilo. Dan Brown opět rozjel akční jízdu a náramně se mu vydařila. Pokud jste fanoušky žánru, naskočte do knihy a nechte se fascinovat. Je to jednoduše paráda.
Tag Archives: Knižní recenze
Kdyby se do Prahy instalovala Ostrava
Všechny tváře smrti autora Adama Pýchy patří mezi mystery thrillery. Zájemce o příběh vstoupí do ulic fiktivního Severního Pfalzu, části Prahy s vlastními pravidly. V knize je navíc vystavěna alternativní historie dvacátého století, která naprosto mění pravidla hry. Spolu s pomyslným Pfalzem tak vstoupíte do světa, kde nic nefunguje tak, jak jsme zvyklí a kde za každým rohem může číhat jiná zrůda. Zároveň však máte šanci potkat ty nejlepší z nejlepších a kráčet jejich příběhem. Hrdí lidé Pfalzu si vás získají a dva hlavní hrdinové, Vincent a Samuel, ochrání před hrůzami znamení, nezapomenuté historie a příliš hmatatelného děsu. I když autor mohl dát daleko více péče vysvětlení historie svého světa a návaznosti na jeho reálie, duchařská část příběhu je skvělá. Spolu se zachycením atmosféry periferie, zmaru a stále planoucích nadějí vznikl příběh, který má šanci oslovit každého. I toho, kdo už třeba zapomněl.
Spiklenci ve smrti
Kniha Dva na vraždu autorů Milana Říského a Jana Thomayera mapuje činy, a hlavně zločiny, tří vraždících dvojic. Srozumitelně ukazuje jejich životy, osudy vedoucí do spirály smrti, nešetří detaily dopadení a pak cestu k soudu. Pokud je to možné, dozvíte se také osudy vrahů v dnešních dnech. Zároveň se jedná o práci velmi citlivou k obětem. Kniha nehledá senzace, čtenáře seznamuje s mravenčí prací policie a podává střízlivé svědectví o několika neprominutelných zločinech. Knihu doporučuji nejen fanouškům čtení o skutečných zločinech, ale také každému, kdo rád ocení tvrdou práci proti zlu.
Nevím, dál.
Odhalujeme Putinovy lži autora Josefa Provazníka je souborem glos na dnes už většinou vyčpělá témata. V roce 2019, kdy byla kniha vydána, rezonovaly prostorem problémy, které po pandemii a dalších geopolitických událostech dnes už můžeme brát jako slehlou pěnu dní. U některých glos člověk těžce lovil z paměti, že to někdo vůbec považoval za téma. Jinde však musím upozornit, že se autor trefil a po několika letech od vydání knihy téma stále žije a je to horší, než se zdálo. Autor je konzervativec a euroskeptik a tento postoj předává s příliš velkým důrazem.
Neničte dějiny!
Pokud otevřeme libovolnou sociální síť, dříve nebo později se dostaneme k řadě profilů propagujících dějiny a s tím spojené poznání. Ať už se jedná o větší instituci, menší neziskovou organizaci (někdy je to to samé, uznávám), nebo nadšeného jednotlivce, cíl mají stejný. Vysvětlit, ukázat a dovést k pochopení neznalého kolemjdoucího uživatele.
Jsem to já?
Valgir autorky Milady Střítezské se řadí mezi fantasy, nejedná se však o typického zástupce tohoto žánru. Kulisy fantaskních světů i vyskytující se magii autorka využívá k popisům problémů překračujících rámec příběhu. Život chlapce a později muže Valgira je ilustrací života každého z nás. I když Valgir sám se může zdát jako nedostižný hrdina, celou dobu je uvnitř také člověkem bojujícím s osudem, o jaký nežádal. Události i lidé kolem něj vytvářejí podobenství se současným děním a nenásilně připomínají odvěký souboj dobra i zla. Autorka však také neopomene připomenout, že černobílý není žádný svět a vše má svůj vývoj. Valgir je úžasné čtení, je to příběh překračující hranice stránek knihy. Rozhodně jej doporučuji každému, kdo se nebojí vkročit do reálií světa, který je tomu našemu velmi blízký ve všem dobrém, ale i zlém.
Přes slzy vidím
Křehké věci autorky píšící pod pseudonymem AliBean jsou sbírkou intimní poezie oslovující každého z nás. Obavy i střípky naděje vetkané do veršů s nádhernými ilustracemi autorky jsou otevřenou bránou do duše. Při jejich čtení náhle ucítíte pocity známého. Podobnost se slovy na papíře začne potichu promlouvat ze stránek, pokud se zaposloucháte, uslyšíte příběh podobný tomu vašemu a zároveň úplně jiný. Každá z básní je na jednotlivé stránce, některé jsou podtištěny obrázkem květiny a dodávají tak jinotajný pocit obsahu. Kniha každého zasáhne jinak, mně se to stalo u obrázku kočičky, střípek vzpomínek však nalezne každý. V tom je kniha originální. I když do ní autorka vepsala své zkušenosti, má šanci oslovit každého zájemce o listování. Protože co se může zdát tak jiné, se ve skutečnosti dotýká nás všech.
Bylo… A pak už nebylo.
Kniha Osudové okamžiky Miroslava Kačora je rozšířením dvaceti dílů známého seriálu České televize. Rozsáhlý dokumentární cyklus mapuje neštěstí napříč dvacátým stoletím i republikou a dává prostor přeživším a svědkům, aby přiblížili svou úlohu v dramatu. Titul je rozdělen do dvaceti kapitol, každá je věnována jedné katastrofě. Můžete tak sledovat potápějící se vor v mizerném technickému stavu, bohužel plný dětí. Pak se postavíte na chodník a budete sledovat, jak zmatený zraněný student po vykolení tramvaje hledá ve své tašce rozbitou kalkulačku. Po pádu rozestavěného kulturního domu můžete sledovat marné záchranné práce. Vyslechnout vyprávění přeživších výbuchu plynu pod mostem, jak jim bylo vyhrožováno, aby nikde příliš neříkali, co se stalo. Kniha je plná emocí, ale také důležité historie a jedná se tak o jedinečný soubor událostí v dobovém kontextu. Vzácné svědecké výpovědi dělají z knihy důležitý dílek ve skládačce jiných historických událostí. Knihu doporučuji každému historickému i technickému nadšenci, nebo jen milovníkům důležitých příběhů. Nedoporučuji jej však slabším povahám, tak jako v seriálu ani v knize se necouvá před scénami smrti a utrpení.
Řemeslo
Když jsem před lety začala psát krátké úvahy o přečtených knihách, ani jsem se to neodvažovala nazývat recenzemi, bylo to celé ještě trochu jiné. Tehdy frčely vlastní weby plné třpytek a točila se velmi dlouhá domácí videa rozbalování knih, říkalo se tomu unboxing.
„Co budeš dělat?“ „Nevím.“
Kniha Hejno bílých vran je souborem rozhovorů s mladými dospělými, kteří z různých důvodů vyrůstali v ústavní péči. Vyprávějí nejenom příběhy o odebrání z nefunkčních rodin, ale také o svých prvních krocích mimo zdi dětských domovů. Mnozí nejistými dny prošli bez úhony, jiní si museli každý den tvrdě vydřít. Popisují osamělost, střet s realitou a bohužel i následky podvodů různých chytráků. Ty je uvrhly do další nejistoty. Všechny příběhy však spojuje naděje i touha jít dál. Mnozí se z nedostatku jiných možností vracejí zpět ke svým rodinám, jiní udělali tlustou čáru a odmítají jakékoliv spojení s rodinou. Rozhodně doporučuji k přečtení, svět viděný jejich optikou je mnohdy smutný, ale hlavně inspirující s ohromnou vůlí nezastavit se a jít stále dál za svými sny.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 