Nejkanadštější hudební skupina roku 2026 pochází z vesmíru: Angine de Poitrine

V září 2026 získali na slavnostním ceremoniálu Polaris v Torontu ocenění za nejlepší kanadské album a nejlepší kanadskou píseň dva údajně 333letí mimozemšťané v puntíkovaných kombinézách. Kytarista Khn a bubeník Klek, členové mikrotonálního mathrockového dua Angine de Poitrine, obdrželi hudební cenu Polaris za album Vol. II a cenu SOCAN Polaris za skladbu „Fabienk“.

Stali se prvním interpretem, který v jednom roce získal obě ocenění, a obdrželi celkem 40 000 dolarů. Ještě významnější je však jejich symbolická role. V období, kdy Kanada opět intenzivně hledá vlastní národní identitu, se jejími nejvýraznějšími hudebními reprezentanty stalo québecké duo, které o sobě prohlašuje, že nepochází z této planety. Tato skutečnost vyvolává otázku, co jejich úspěch vypovídá o současném pojetí kanadské kultury.

Další

Kanada otevřela dveře k občanství milionům lidí s kanadskými kořeny – včetně Američanů. Co přesně se změnilo, proč právě teď a jaké to může mít dopady na USA?

Od 15. prosince 2025 platí v Kanadě novela Bill C‑3, která zásadně přepsala pravidla pro občanství „po předcích“ (citizenship by descent). Zrušila tzv. first‑generation limit – tedy stopku, která dříve bránila tomu, aby občanství automaticky přecházelo za první generaci narozenou mimo Kanadu. Změna je oficiálně vyhlášena v Canada Gazette a potvrzena ministerstvem IRCC.

Další

Kde hledat příčiny obrovského rozdílu ve vnímání morálky a etiky Američanů a Kanaďanů? Odpověď nabízí profesor Robert Reich

Nový průzkum Pew Research Center ukazuje, že více než polovina Američanů hodnotí morálku a etiku svých spoluobčanů jako „špatné“, zatímco v Kanadě naopak drtivá většina považuje ostatní Kanaďany za „dobré“. Proč jsou Američané tak negativně naladěni vůči sobě navzájem? Klíčovou roli mohou hrát politické faktory, hluboká polarizace a toxická rétorika, která roztříštila společenskou soudržnost. Výsledkem je rostoucí nedůvěra, úzkost a pocit, že lidé „na druhé straně“ nejsou jen oponenti, ale morálně špatní.

Další

Suchý až seschlý humor

Literární poklesky kanadského autora Stephena Leacocka poprvé vyšly v roce 1910 a jen u nás měly od té doby několik vydání. Svazek postřehů povídkového formátu má stále šanci zaujmout, glosované skutečnosti jsou často platné i více než sto let po jejich prvním vydání. Některé postřehy však uvízly za hradbou času a myslím, že jen málo čtenářů ocení knihu jako celek. Kratší kapitolky popisující všední starosti a nezabrušující příliš do uměleckých statí jsou však vtipné pořád a určitě doporučuji knihu i dnes. Je však dobré ji otrocky nečíst postupně a pokud vás po několika odstavcích příspěvek nechytne, přeskočte na další. Je velká šance, že ten už bude ten pravý.

Další