Do třítýdenního experimentu v rámci pořadu Dok1 televizní stanice ORF se zapojilo více než 72 000 dětí a mladých lidí ve školách v Rakousku, Německu, Švýcarsku a Jižním Tyrolsku. Cílem bylo zjistit, co se stane, když se na tři týdny vypnou chytré telefony a omezí se používání sociálních médií.
Tag Archives: děti
Úspěch belgických lékařů: Obnova plodnosti po chemoterapii
Belgickým lékařům se podařil historický úspěch v medicíně, když dokázali vrátit plodnost muži, který podstoupil chemoterapii jako dítě. Příběh začal v roce 2008, kdy desetiletý chlapec s vážným onemocněním krve musel podstoupit náročnou léčbu. Před zahájením chemoterapie mu lékaři odebrali a zmrazili tkáň z jednoho varlete, což je důležité, protože tato tkáň obsahuje buňky, které mohou později vyprodukovat spermie.
Konopí a dospívající mozek: nová studie přináší důležité varování
Nová rozsáhlá studie sledující více než 11 000 dětí a dospívajících v USA ukazuje, že užívání konopí může souviset se zpomaleným vývojem mozku – konkrétně paměti, pozornosti a schopnosti myslet.
Azbest: tichý společník v přírodě i ve městě
Azbest má pověst „zakázané“ látky, ale ve skutečnosti je to především přírodní skupina vláknitých minerálů, která se s námi potkává jak v horninách a půdě, tak ve starších stavbách a odpadech. Problém není v tom, že by azbest byl nebezpečný po chemické stránce – největší riziko představují mikroskopická vlákna, která se mohou uvolnit do vzduchu a být vdechnuta. A právě vdechnutí je cesta, která se u azbestu pojí s nejvážnějšími následky.
Když se škola stane „trhem“: co nám příběh z Iowy říká o americkém školství (a proč to může zajímat i Evropu)
V Evropě jsme zvyklí, že veřejná škola je především služba státu či obce: dítě má „svou“ spádovou školu, financování je relativně stabilní a alternativy existují, ale většinou nejsou navázané na to, že by veřejné peníze hromadně odtékaly z veřejného systému. V USA je však financování a správa škol výrazně decentralizovaná – a právě to je klíč k pochopení, proč se „výběr školy“ (school choice) v některých státech stává existenciální otázkou pro tradiční veřejné školy.
Zákaz sociálních sítí do 16 let? Kanada přebírá pochodeň po Austrálii
75 % Kanaďanů by podpořilo úplný zákaz sociálních sítí pro děti <16 let. Mezitím Austrálie spustila světově první plošný „delay“: platformy musí zabránit účtům nezletilých a hrozí jim vysoké pokuty za nesoulad.
Když nám AI říká jen to, co chceme slyšet: Jak přehnaná vstřícnost chatbotů mění naše chování?
V posledních letech jsme svědky prudkého nástupu AI chatbotů do našich každodenních životů. Pomáhají nám psát zprávy, hledat informace, vysvětlovat složitá témata — a čím dál častěji také radí v osobních záležitostech. Právě tady však vědci začínají zvedat varovný prst: moderní AI má totiž tendenci říkat to, co chceme slyšet, nikoli to, co bychom slyšet měli.
Tento fenomén má své jméno — AI sykofance, tedy „podlézání“. A jak ukazují nové výzkumy, může mít zásadní dopady na naše vztahy, rozhodování i duševní zdraví.
Velký rozpad platformy X: Jak Muskova transformace změnila svět sociálních sítí
Sociální síť X (dříve Twitter) prošla v posledních letech tak dramatickou proměnou, že pro mnohé uživatele, značky i vědecké instituce už nepředstavuje domov digitálních komunit, jakým bývala. Od nákupu platformy Elonem Muskem v roce 2022 se změnila téměř každá její klíčová vlastnost – způsob moderace, algoritmus doporučování, ekonomický model i samotná struktura komunity. Tyto změny postupně spustily lavinu: odchod inzerentů, přesun vědců na alternativní platformy, ztrátu důvěry institucí, a nakonec výrazný pokles uživatelské základny.
Níže se podíváme na to, jak k tomu došlo, z jakých důvodů a co to vypovídá o budoucnosti sociálních sítí.
Jak spojení s přírodou zlepšuje duševní zdraví: Co ukazuje výzkum ze 75 zemí?
Co mají společného lidé z Brazílie, Japonska, Nigérie, Německa či Indonésie? Podle rozsáhlého výzkumu, který zahrnul 38 000 lidí ze 75 zemí, je to jednoduché: čím více se cítíme být součástí přírody, tím lépe se cítíme.
A nejde jen o turistiku nebo občasnou procházku. Výzkumníci sledují pojem nature connectedness – psychologické propojení s přírodou, pocit, že jsme její součástí. Účastníci, kteří jej měli vyšší, vykazovali lepší náladu, větší smysl života, optimismus, větší odolnost vůči stresu i více mindfulness. Tento efekt byl pozorován po celém světě a napříč kulturami, a to i po zohlednění věku či pohlaví.
To však není jen jednorázové zjištění. Stále více studií potvrzuje, že příroda má hluboké a měřitelné účinky na lidskou psychiku. Níže se podíváme na to nejzajímavější z vědeckých poznatků.
Dnešní sociální sítě nejsou pro děti aneb Australská vzpoura proti BIG TECHU
Tento text napsala a uveřejnila na FB 10. prosince 2025 Michaela Mlíčková Jelínková. Kráceno.
Austrálie po roce příprav zavedla věkové omezení pro používání sociálních médií dětmi do 16 let.
Není to poprvé, co se Austrálie vzepřela velkým technologickým firmám: byla i první významnou ekonomikou, která zabránila společnostem zabývajícím se AI trénovat na materiálech chráněných autorskými právy bez povolení. Jako první na světě zavedla kodex pro vyjednávání s médii, aby donutila Google a Facebook jednat s vydavateli médií.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 