Nejvyšší nakažlivost začíná ode dne objevení prvních příznaků a trvá přibližně po dobu 7 dní, s vrcholem 1-5 dní. Někteří lidé mohou být infekční ještě 8 – 10 dní po objevení příznaků.
Tag Archives: COVID
Kdo za vědu hoří
FRANTIŠEK KOŽÍŠEK | Státní zdravotní ústav | Diskuse
Divný název mé glosy je parafrází slovenské obrozenecké písně (Kto za pravdu horí) a průhledně odkazuje na tradici Mistra Jana Husa, který raději obětoval svůj život, než by se vzdal své pravdy.
Co s tím má ale společného věda? Inspirací se mi totiž stal chvályhodný článek autorů Kleina a Bencka (3), který připomíná osobnost jednoho ze zakladatelů moderní hygieny Maxe von Pettenkofera. A to včetně známé události z jeho života, kdy Pettenkofer – chtěje dokázat svou teorii, že samotný bacil Vibrio cholerae není schopen vyvolat choleru, dokud v organicky (fekálně) kontaminované půdě „nevyzraje“ ve skutečnou patogenní substanci – vypil během veřejné přednášky dne 7. 10. 1892 sklenici vody s čistou kulturou V. cholerae, kterou R. Koch izoloval od nemocného z tehdy aktuální hamburské cholerové epidemie. Pettenkofer tento pokus přežil (i když následující týden měl průjem a plynatost) prý díky Kochovi, který věděl, na co má být kultura použita, a proto ji připravil oslabenou.
Bohatá země chudých duchem
Za poslední měsíc zemřelo v Česku na covid 230 lidí, tedy v průměru k 8 denně. Kolem tisíce lidí je v nemocnici, z toho stovka lidí na JIP nebo ÚPV/ECMO. Přičemž stát zaplatí za týden hospitalizace na JIP statisíce korun, nepočítaje náklady na léčbu postcovidu u těch, kteří jím budou trpět (5-10 % infikovaných).
Nanomateriály proti covidu-19
Výzkum nanomateriálů na Jihočeské Univerzitě spojil fyziky, chemiky a biology, kteří společnými silami vytvořili unikátní povrch proti bakteriím a virům, včetně SARS-CoV-2. Vyvinuté nanomateriály jsou založené na uvolňování měděných iontů pomocí galvanické koroze, čímž se antimikrobiální účinky povrchu zvyšují až 100krát.
Jaké jsou současné možnosti ambulantní protivirové terapie covidu-19?
Infekce vyvolaná koronavirem SARS-CoV-2 se v naší populaci nadále běžně vyskytuje. Nicméně oproti předchozím pandemickým rokům se její obraz významně změnil, což je dáno řadou faktorů. Významnou roli tak hraje, vedle snížení agresivity, dnes převažující virové varianty omikron, promoření i proočkování většiny naší populace. Tato fakta zásadním způsobem ovlivňují rozhodnutí o zahájení i výběru protivirové terapie, což se odráží ve výsledcích studií publikovaných v posledním roce. V této souvislosti jde především o dvě ambulantně používaná perorální antivirotika: ritonavir/nirmatrelvir a molnupiravir. Další možností ambulantně podávané protivirové terapie je intravenózní remdesivir, jehož aplikace je však možná pouze v lůžkových zdravotnických zařízeních, což ale v současnosti nabízí jen menší počet našich nemocnic.
Vědci objevili v lidských plicích receptor, který blokuje nákazu covidem
Vědci z univerzity v Sydney objevili v lidských plicích protein, který blokuje nákazu virem SARS-CoV-2 a vytváří v těle přirozenou ochrannou bariéru proti nemoci covid-19. Podle autorů otevírá práce zcela novou oblast imunologického výzkumu obrany proti covidu. Současně nabízí farmaceutickému průmyslu slibnou cestu k vývoji nových léků, které by zabránily virovým infekcím způsobeným koronaviry nebo se vypořádaly s fibrózou plic.
Příznaky „dlouhého covidu“? Problémy s pamětí i přemýšlením má čím dál více Američanů
Pouze korelace, nebo i kauzalita? V údajích Úřadu pro sčítání lidu, na které upozornil americký deník The New York Times, se objevuje znepokojivý nárůst počtu Američanů hlásících vážné kognitivní problémy, což představuje nejvyšší čísla za posledních 15 let. Růst, který je zvlášť patrný u dospělých ve věku od 20 do 50 let, přiměl výzkumníky pátrat po příčinách tohoto znepokojivého trendu. Čísla, patrně ovlivněná nástupem pandemie covidu-19, odhalují, že zhruba jeden milion pracujících dospělých nyní přiznává „závažné obtíže“ s myšlením, soustředěním nebo rozhodováním.
Všichni mí známí, co měli Covid, jsou v pořádku aneb Mravenčí vs. ptačí pohled na svět
Conor Browne: Hlavní částí analýz, které provádím, je změna perspektivy, abych dokázal vidět celý obrázek. Zabývám se hlavně širším pohledem na účinky infekčních onemocnění na populaci, spíše než na jednotlivce.
Conor Browne
– prognostik a analytik z Belfastu, konzultant společnosti Biorisk se specializací na kontinuitu podnikání po COVIDu-19
Lidé zde na mé příspěvky často odpovídají: „všichni mí známí, co měli Covid, jsou v pořádku“.
O rozdílnosti vzpomínek na pandemii
Vzpomínky na pandemii jsou zavádějící. Lidem je zkresluje jejich postoj k očkování
Lidé si už nepamatují, jak ve skutečnosti vypadala pandemie covidu. Ukazuje to nová studie, která zkoumala vzpomínky lidí na dobu lockdownů a začátků vakcinace. Právě to, jestli respondenti podstoupili, nebo nepodstoupili očkování, mělo největší dopad na to, jak si tři roky staré události pamatovali.
Prodělání covidu ani očkování proti němu nemůže za úmrtí mladých sportovců
Vědci shromáždili data, která se týkají úmrtí mladých a zdánlivě zdravých sportovců, za dvacet let. Nepodařilo se jim v nich najít žádný důkaz, který by ukazoval, že covid nebo očkování proti němu nějak zvýšily počet těchto tragických událostí.
Častou konspirační teorií je, že očkování proti covidu vede k úmrtím mladých, jinak zdravých lidí, zejména vrcholových sportovců. Nic takového ale nepotvrdila žádná demografická data – u mladých lidí nedošlo po vakcínách k žádnému skokovému nárůstu úmrtnosti. Ale vyvrátit tyto pověry o sportovcích bylo složitější.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 