Zápisky z jednoho stopování, které mělo šanci stát se sondou do života Rusů i jiných národů, které se střetávají na hranicích… Jenže tu šanci nevyužilo. Zápisky jsou skutečně „jen“ zápisky a pouze s povrchní znalostí Ruska a kultury vzdálenějších míst nemá čtenář mnohému šanci porozumět. Popisy nesmírně strohé a pro plné pochopení textu je nutné sedět v jedné ruce s knihou a v druhé s otevřeným internetovým vyhledávačem pro dohledávání souvislostí, které v knize nejsou uvedeny. A bohužel také s překladačem, protože polovina ruských slov a všechny ruské věty nejsou přeloženy. Je mnoho knih, kde si čtenář řekne, že hubenější o 100 stran a bylo by to lepší. Vladivostop by potřeboval dalších 100 stran navíc a byl by příjemnějším čtením. Fotografie z cest jsou však nádherné, bohužel v drtivé většině v textu nejsou popsána zobrazená místa, což knize ubírá další potenciál. Škoda.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 