Kluk spolkne vesmír. Kluk vypráví příběh. Kluk vám leze už trochu na nervy. Zpočátku kniha snesla srovnání s vynikajícím Clayovým mostem, což ovšem v průběhu čtení vyšumělo, protože Clayův most byl pro mě mnohem lépe stravitelný a dal mi více, nehledě na to, že byl také o něčem úplně jiném. Příběh je trochu schizofrenický a zmítá se mezi existenciálními úvahami, životem s autistou (který není autista), životem mezi sociální spodinou a touze vydrápat se ke slunci až po celkem dobrý thriller. Jenže konečný mišmaš zanechá spíše zmatek než uspokojení z dobré knihy.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 