Výzkumníci z Fakultní nemocnice Hradec Králové a Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu prokázali, že beta-kyseliny z chmele mohou pomáhat při léčbě povrchových ran infikovaných rezistentními kmeny bakterií, zejména MRSA (meticilin-rezistentní zlatý stafylokok).
Tag Archives: antibiotika
Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik účinných proti odolným bakteriím
Bakterie rezistentní vůči antibiotikům představují globální hrozbu pro veřejnost. Tato rezistence ztěžuje léčbu nemocí, jako je například tuberkulóza nebo zápal plic. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR ve spolupráci s Biotechnologickým ústavem AV ČR a CEITEC Masarykovy univerzity odhalili nový mechanismus, který by mohl vydláždit cestu k budoucí léčbě bakteriálních onemocnění. Výsledky zveřejnil časopis Journal of Bacteriology.
Studie brněnských vědců varuje před riziky využívání kovů v zemědělství
Zemědělci před dvěma dekádami přestali využívat antibiotika v chovech hospodářských zvířat a nahradili je zinkem. Tehdy se předpokládalo, že tento krok bude k životnímu prostředí s ohledem na rozvoj antimikrobiální rezistence šetrnější. Výzkum odborníků z Ústavu chemie a biochemie AF Mendelovy univerzity v Brně ale prokázal, že výraznější změnu nepřinesl. Zinek sice dobře slouží například jako prevence vzniku a šíření průjmu mezi selaty v náročném období odstavení od prasnice, má ale i řadu negativních jevů. Míra, v které se tento kov do koloběhu životního prostředí dostal, přinesla podobný výsledek jako antibiotika. Také zinek totiž způsobuje rezistenci. V půdě a životním prostředí je ho od roku 2006 tolik, že zabere další dekády, než se jeho koncentrace výrazněji sníží.
Jak bakterie unikají před účinky antibiotik?
Důležitý krok v boji s antibiotickou rezistencí, která patří mezi hlavní výzvy současné medicíny, udělali vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s dalšími kolegy z Akademie věd, konkrétně z Mikrobiologického a Biotechnologického ústavu. Pomocí pokročilé kryogenní elektronové mikroskopie a biochemických přístupů se jim podařilo popsat, jakým způsobem se mykobakterie brání proti antibiotiku rifampicin. Studii zveřejnil vědecký časopis Nature Communications.
Rizikový paradox: „Nízkorizikové“ antibiotikum způsobuje rezistenci nebezpečné bakterie vůči antibiotiku „poslední záchrany“
Bakterie rezistentní na antibiotika představují vážnou hrozbu. Jednou z takových bakterií je multirezistentní Enterococcus faecium (VREfm). V takových případech se na léčbu infekce nasazují antibiotika „poslední záchrany“. Když antibiotikum daptomycin, používané jako poslední možnost, ztrácí účinnost, je to alarmující.
Atomární antibiotika vyvinutá českými vědci dokáží čelit rezistenci bakterií
Vědci vsadili na grafenový derivát obohacený atomy kyslíku a dusíku, do kterého chemicky zabudovali mangan.
Tuberkulóza již nereaguje na antibiotika
Léčba odolné varianty trvá až dva roky a často nebývá úspěšná
Tak dlouho moderní společnost považovala tuberkulózu (TBC) za „nemoc minulosti“, až se z ní stala choroba, která připraví o život víc lidí než virus HIV a stává se stále hůř léčitelnou. V minulosti přitom nákaze podléhala až polovina nakažených a jde o nemoc, kterou lidé trpí už stovky tisíc let.
Umělá inteligence vytipovala antibiotika proti rezistentním bakteriím
Odborníci MIT využili služeb umělé inteligence s hlubokým učením a objevili třídu sloučenin, které jsou účinné proti rezistentnímu zlatému stafylokoku MRSA. Ten má přitom v dnešní době jen v USA na svědomí více než 10 tisíc úmrtí ročně.
Badatelé zjistili, že vytipované sloučeniny účinně zabíjejí MRSA stafylokoky na Petriho miskách i u myších modelů s MRSA infekcí. Tyto látky současně vykazují velmi nízkou toxicitu vůči lidským buňkám, což z nich dělá ideální kandidáty na nová antibiotika. Klíčovou inovací tohoto výzkumu bylo, že vědci částečně pronikli do „black boxu“ umělé inteligence a zjistili, jaké informace inteligence použila k identifikaci účinných antibiotik. Díky tomu mohou vylepšit budoucí modely a odhalit ještě účinnější sloučeniny, než ty, k nimž teď dospěla jejich inteligence.
V Evropě narůstá počet případů pohlavně přenosných chorob
V sérii zpráv, které vydalo Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), byl odhalen znepokojivý nárůst pohlavně přenosných infekcí v celé Evropě, který naznačuje znepokojivé trendy a významné důsledky pro veřejné zdraví.
Nejnovější zprávy ECDC o chlamydiích, kapavce a lymfogranuloma venereum (LGV) poukazují na prudký nárůst hlášených případů těchto pohlavně přenosných infekcí ve 27 zemích Evropské unie/Evropského hospodářského prostoru (EU/EHP) a společně odhalují dynamickou a náročnou situaci. Tento nárůst počtu případů je podobný nárůstu počtu případů syfilis, který ECDC hlásilo již dříve, a ilustruje desetiletý trend rostoucího počtu STI v celé Evropě, a to i přes pokles počtu případů během pandemie COVID-19, pravděpodobně v důsledku změn v přístupu k testování a snížení sociálního smíšení.
Snadný a praktický test zjistí, zda vám zaberou antibiotika
Mikrobiální rezistence vůči antibiotikům je v dnešní době přímou příčinou úmrtí asi 1,3 milionů lidí ročně. Rezistence se šíří kvůli užívání antibiotik, které působí jako mocný selekční faktor. Pokud jsou antibiotika užívána zbytečně, situaci to zhoršuje.
Velký význam pro prevenci šíření rezistencí mají testy, které zjišťují, jak je konkrétní patogen citlivý na antibiotika. Takové testy již existují, ale jsou velmi pomalé. Typicky trvají přes 20 hodin. Proto je velká poptávka po rychlých testech rezistencí, aniž by ale rezignovaly na spolehlivost.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 