Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR vyčísluje, o jaké prostředky každoročně přichází české veřejné rozpočty v důsledku nedostatku míst ve školkách. Analýza odpovídá na otázku, kolik peněz by do veřejných rozpočtů mohlo přinést navýšení kapacit školek. Také nabízí vysvětlení, proč je přesto míst ve školkách v určitých lokalitách stále nedostatek?
Nezastavitelná. Tak by se dala jedním slovem charakterizovat bioložka Bianka Mičke, se kterou si budeme dnes povídat. Na fakultu si přinesla nové téma výzkumu a do Čech nový sport. Zkrátka, jak sama říká, když něco dělá, tak to musí být pořádně. Svůj výzkum tak založila na působení opiátů na mikrobiom a metabolom ve střevě a jejím srdcovým sportem je wing. Že momentálně vůbec nevíte o čem je řeč? Bianka vám (a nám) to vše vysvětlí, příjemný poslech!
Želvušky, které obývají povrchy ledovců napříč Arktidou, jsou úzce přizpůsobené životu v ledovcových ekosystémech. Silná izolace jejich jednotlivých populací naznačuje, že ztráta každého ledovce může znamenat nevratnou ztrátu místní genetické rozmanitosti. Výzkum vědců a vědkyň z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR však zároveň odhalil, že tyto želvušky dokážou lokálně přežívat i dlouhá období bez ledu. Tato zjištění mění pohled na dynamiku a stabilitu ledovcových ekosystémů v kontextu klimatických změn.
Tým prof. Lucie Cahlíkové z Univerzity Karlovy uvádí na trh zcela novou řadu sypaných čajů na vědeckém základu. Jejich výroby se ujala společnost Mediate s.r.o, která je mimo jiné vlastníkem značky Apotheke, pod níž jsou čajové směsi v prodeji. Jde o příkladné spojení vědy s tradiční medicínou a ukázku tzv. evidence based medicine (EBM) v praxi. Řada celkem pěti čajových receptur bude v budoucnu doplněna o další směsi se specifickým určením.
Ječmen většina Čechů vnímá především jako základní složku piva, nicméně je pro lidskou civilizaci již více než 12 000 let klíčovou plodinou také v potravinářství či jako krmivo. Jeho schopnost růst v různých klimatických podmínkách – od mírných údolí Asie až po vysočiny Jižní Ameriky je důkazem jeho přizpůsobivosti. V důsledku sílících projevů klimatických změn se zachování odolnosti (nejen) ječmene stává velmi důležitým výzkumným tématem. Vědci se nyní zabývají genetickými příčinami odolnosti této rostliny jednak aby se její odolností inspirovali pro implementaci v jiných plodinách a také proto, aby zajistili, že se ječmenu bude i nadále dařit.
Ministerstvo zdravotnictví se letos rozhodlo dovézt pouze mRNA vakcínu Comirnaty od společnosti Pfizer, takže aktuálně v ČR chybí možnost výběru mezi mRNA a „klasickou“ proteinovou vakcínou. Podle dat z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) se však očkuje nejen schválenou vakcínou pro období 2024/25, která obsahuje mRNA spike proteinu varianty JN.1, ale i vakcínou z loňské sezóny 2023/24 s mRNA spike proteinu varianty XBB.1.5. U některých lidí, zejména dětí ve věkových skupinách 6 měsíců až 4 roky a 5 až 11 let, navíc nelze z dostupných dat přesně určit, jakou verzi vakcíny obdrželi – u těchto skupin totiž více než 90 % aplikovaných dávek není v datech ÚZIS blíže specifikováno.
Bílkovina syncytin-1 je zásadní pro tvorbu speciální vrstvy buněk na rozhraní mezi placentou a děložní sliznicí matky, díky které si matka a plod snáze vyměňují živiny a odpadní látky. Do procesu se musí zapojit také další bílkoviny, zejména receptory pro syncytin. Výzkumní pracovníci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., (IMG) v nové studii upřesnili fungování syncytinu v placentě a revidovali dosavadní poznatky o požadavcích na receptory.
Social Business Creation je globální soutěž, kterou pořádá jedna z nejrespektovanějších business škol HEC Montréal. Účastní se jí projekty, které mají kromě ziskovosti i pozitivní dopad na společnost. Společný tým vědců a studentů z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Vysoké školy báňské–Technické univerzity Ostrava se probojoval do finále v Montreálu, kde skončil v globální top 10 nejlepších projektů.
Odborníci z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity přišli s novinkou, která může v budoucnu znamenat průlom na poli vodíkové ekonomiky. V rámci základního výzkumu přinesli zcela nové poznatky v oblasti senzorů na bázi oxidů kovů. Detekce vodíku by tak v budoucnu mohla být dostupnější.
Živé mikróby v prastarej hornine môžu vedcom poskytnúť pohľad na raný život na Zemi alebo pomôcť pri hľadaní potenciálneho života na Marse.
Have a WordPress.com account? Log in now.
