
Výběr z domácích a zahraničních médií zabývajících se oblastmi popularizace vědy, techniky, zdraví, sociálních sítí, kyberbezpečnosti a boje s dezinformacemi.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání

Výběr z domácích a zahraničních médií zabývajících se oblastmi popularizace vědy, techniky, zdraví, sociálních sítí, kyberbezpečnosti a boje s dezinformacemi.

Moderní děti se stále častěji vyskytují v digitálních světech. Žádné generace v minulosti něco takového nezažily, proto vědce zajímá, jak se taková zkušenost na dětech projevuje.
Děti narozené po roce 2000 prožívají začátek svého života obklopené digitálními technologiemi. Vědce logicky zajímá, jaké změny to působí – ať už k lepšímu, nebo k horšímu.

Klíčovou roli v ochraně koroptví mají zemědělci a způsob jejich hospodaření v krajině. Někteří z nich stále častěji obnovují meze, zakládají květnaté pásy nebo snižují množství použitých pesticidů.
Od letošního roku s nástupem nového Strategického plánu společné zemědělské politiky navíc mohou vstupovat do agro-environmentálně klimatického opatření kombinované biopásy, které má za cíl podpořit v krajině právě zmíněné koroptve i další polní ptáky. Více o tomto opatření např. na tomto odkazu Kombinovaný biopás pro koroptve.

Hladiny řek na mnoha místech našeho území stouply až na povodňové stupně. Státní zdravotní ústav proto přináší návod Ministerstva zdravotnictví České republiky, jak postupovat v případě, že byl zasažen Váš zdroj pitné vody – studna.
Při povodních může být individuální zdroj pitné vody (studna) viditelně postižen, pokud hladina záplavové vody dosáhne zhlaví studny nebo se dokonce přes něj přelije, ale k ovlivnění kvality vody může v některých případech dojít i v případech, že zhlaví studny je zcela netknuté a povodňová vlna ke studni zdaleka nedosahuje. Vše záleží na propustnosti podloží.

Tato nemoc, nazývaná subakutní sklerotizující panencefalitida (SSPE), se zřejmě bude v následujících letech objevovat častěji, protože stále více rodičů odmítá své děti proti spalničkám očkovat. Onemocnění se vyskytuje přibližně u 1 z 10 000 případů spalniček. Vědci nyní studovali případ muže, který následkům SSPE podlehl. Pacient se spalničkami nakazil v dětství. Podle vědců z Mayo Clinic trvalo několik let, než se virus dostal do mozku, kde zmutoval a způsobil smrtelné onemocnění.

Vyrostli jsme na nich všichni. Původně přitom pohádky dětským uším nepříslušely. Jsou ty české něčím specifické? A co vlastně dělá pohádky pohádkami? Přečtěte si druhou část nového článku z A / Magazínu, který vydává Akademie věd ČR.
Evergreen jménem Popelka
A která pohádka by mohla hrdě nosit titul Největší pohádkový šlágr všech dob? Přece ta O Popelce! Její syžet etnologové zachytili ve většině starého světa, díky kolonizaci se pak dostal i do Ameriky a Austrálie. Popelka si zkrátka podmanila doslova celý svět. Vždyť jen u nás se dochovalo minimálně čtrnáct verzí tohoto příběhu.

Studie Mass Shootings: The Role of the Media in Promoting Generalized Imitation mj. uvádí:
Masová vražda v médiích má efekt „nákazy“, kdy výskyt jedné hromadné střelby zvyšuje pravděpodobnost, že v blízké budoucnosti dojde k další hromadné střelbě. Existují důkazy, že pokud dojde k hromadné střelbě, dojde i k dočasnému zvýšení pravděpodobnosti vzniku další obdobné události.
Vyrostli jsme na nich všichni. Původně přitom pohádky dětským uším nepříslušely. Jsou ty české něčím specifické? A co vlastně dělá pohádky pohádkami? Přečtěte si nový článek z A / Magazínu, který vydává Akademie věd ČR.

Byl jeden chlap a ten měl tlustó ženu a ta ju měla moc velikó a on zas jak hléstu. Touto větou začíná lidová pohádka z Němčic nad Hanou s názvem O jedném chlapovi s malém ftákem. Žena v ní svého muže vyžene z domu, protože má malý penis (hlésta totiž znamená žížala). Nešťastník dostane od žebráka kouzelný prsten, díky kterému si velikost svého přirození může upravovat dle vlastní chuti. Když prstenem pootočí na jednu stranu, jeho mužská chlouba povyroste, když na druhou, zmenší se. Šperk mu však ukradne kněz, který neví, jak s ním zacházet, a dostane se kvůli tomu do problémů.

„Nejdražší matko, myslím, že jsem dnes zažil jeden z nejzvláštnějších pohledů, jaké se kdy komu podařily vidět. Kolem 10. ranní jsem nahlížel přes okraj zákopu, když jsem zahlédl dva Němce, kteří vylezli ze svých linií a mávali rukama…”, tak začíná dopis kapitána A. D. Chatera z druhého batalionu Gordonských horalů na západní frontě.
Červený kříž i papež Benedikt XV. vyzval v prvním roce Velké války bojující strany na západní frontě, aby ve dnech mezi 24. až 26. prosincem uctily Vánoce jako svátky dobré vůle, pokoje, míru, soucitu, naděje, lásky a víry v rodinu.

Představa idylických vánočních svátků pro řadu z nás vzala za své. Prožíváme mnoho rozdílných emocí, potřebujeme různě dlouhou dobu na zhojení a také vědomí, že si můžeme říct o pomoc a nejsme na všechno sami. Platí to i během Vánoc, kdy jsou posílené krizové linky a nabízí podporu všem, kteří byli ať přímo či nepřímo zasaženi událostmi posledních dní. To se týká samozřejmě dětí a mladistvých. Ti potřebují pomoc třeba i proto, že se jejich rodina nachází v náročné situaci.
Have a WordPress.com account? Log in now.