Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace krajiny na projevy klimatické změny. Drtivá většina občanů České republiky si dle výzkumů veřejného mínění uvědomuje probíhající změnu klimatu. Navzdory tomu však téměř polovina respondentů našeho výzkumu spíše nebo vůbec nezaznamenala v uplynulém roce v okolí svého bydliště konkrétní projevy změny klimatu. Stejný podíl lidí se domnívá, že si krajina s dopady klimatické změny poradí sama, bez zásahů člověka. Na druhou stranu česká veřejnost většinově podporuje adaptační opatření v krajině, zejména ta přírodní, iniciovaná státem, která nepředstavují pro lidi omezení.
Enzymy v pavoučím jedu mají značný bioekonomický potenciál
Pavouci jsou jedovatí. Svůj chemický arzenál využívají pro lov kořisti nebo k obraně. Významnou složkou jedu jsou neurotoxiny s malými molekulami, které cílí na centrální nervový systém kořisti.
Nanokvěty nabíjejí mitochondrie a pomáhají při léčbě neduhů stárnutí
Během stárnutí, nebo když jsou lidé oslabení nemocí, se snižuje schopnost „dobíjení buněk“ prostřednictvím mitochondrií, buněčných elektráren symbiotického původu. Když poklesne výkonnost mitochondrií, vede to k únavě, degeneraci tkání a zrychlení stárnutí.
Nový objev v léčbě endometriózy: Jak může metabolit 4HI zlepšit život žen s touto nemocí
Endometrióza je chronické onemocnění, které postihuje mnoho žen po celém světě a může mít vážný dopad na kvalitu jejich života. Nedávné výzkumy naznačují, že metabolit nazývaný 4HI, který produkují některé prospěšné bakterie v našem střevě, by mohl hrát klíčovou roli v léčbě tohoto onemocnění.
Dá se hurikán zničit atomovou bombou? Deset otázek a odpovědí o tropických bouřích
I ve 21. století zůstávají hurikány rizikem, s nímž se lidstvo nedokáže vypořádat. Co o nich vlastně víme?
Hurikány, tajfuny a cyklóny patří mezi ty nejnebezpečnější přírodní jevy. Jsou smrtící, špatně předpověditelné a neexistuje proti nim jiné obrany než útěk. Přesto toho o nich víme pozoruhodně málo.
Atomární antibiotika vyvinutá českými vědci dokáží čelit rezistenci bakterií
Vědci vsadili na grafenový derivát obohacený atomy kyslíku a dusíku, do kterého chemicky zabudovali mangan.
Krásnoočka vylepšená CRISPRem by mohla vyrábět biopalivo
Pokud nějaká látka obsahuje živočišný tuk, může se stát, že při nižších teplotách ztuhne, což může být při praktickém využití problém. Dochází k tomu kvůli dlouhým uhlíkovým řetězcům příslušných mastných kyselin.
Covid19 v otázkách a odpovědích
Byl covid vytvořen v laboratoři nebo má přirozený původ?
Většina odborníků v oblasti virologie a epidemiologie se domnívá, že covid-19 má přirozený původ, přenosem zvířecího viru na člověka, obdobně jako SARS a MERS. Tato teorie je podporována studiemi o podobných virech u netopýrů a luskounů. Hypotéza o laboratorním úniku byla zkoumána, ale Světová zdravotnická organizace (WHO) i odborná komunita a další instituce považují přirozený původ viru za nejpravděpodobnější vysvětlení.
Taliban přerušuje očkovací kampaň proti dětské obrně
Eradikace poliomyelitidy se opět vzdaluje. V Afghánistánu, což je jedna z posledních zemí světa, kde se toto nebezpečné onemocnění stále vyskytuje a nikdy se zde nepřestalo šířit. Rozhodnutí hnutí Taliban přerušit očkovací program tak může mít fatální následky nejen pro tuto zemi.
Geografické aspekty povodní
Povodní se obecně rozumí dočasné výrazné zvýšení průtoku a/nebo hladiny vody v řece tak, že dochází k jejímu přelévání do okolního území. Důvodů, proč k takovému jevu dochází, je několik. Za přirozený „přebytek“ vody v korytě nad rámec jeho kapacity může krátkodobý přítok srážkové (dešťové) vody, tavné vody ze sněhu a ledovců po extrémním tání, vytlačení vody z vodních nádrží sesuvy ze svahů, protržení jezer v horách, ať již jde o jezera hrazená ledovcovými morénami, sesuvy, balvano-bahennými proudy (sely) či výplavy bočních přítoků, vzácností nejsou podobná jezera hrazená sněhovými lavinami nebo bariérami ledu při tání. Z hlediska délky trvání v čase může jít o povodně extrémně krátkodobé (přívalové, resp. „bleskové“) v trvání od několika minut až po dlouhodobé (regionální) s trváním ve dnech až měsících. Z pohledu původu rozlévající se vody lze ve vnitrozemských regionech rozlišit dvě základní zdrojnice: pramenné (sběrné) povodí bez trvalého vodního toku a vlastní vodní tok. Za zvýšení hladiny vody v toku, aniž by došlo ke zvýšení průtoku (naopak se snižuje) může vznik dočasných překážek v určitých místech v řečišti. Vždy tak dochází ke zmenšení průtočného profilu a voda si hledá jinou volnou cestu k odtoku, zpravidla nad či vedle překážky. Tou mohou být popadané stromy, materiál z břehových nátrží, jazyky sesuvů, nahromadění matriálu selů či přinos sedimentů přítoků, „hrázotvorná“ činnost živočichů (bobrů), ba dokonce vlastní dnové sedimenty daného toku.
