Opiáty jsou velmi účinné jako přípravky proti bolesti. Není to ale zadarmo. Jejich užívání přináší řadu vedlejších účinků, od zmatenosti až po potenciálně smrtící zástavu dechu. Nelegální nebo nemírné užívání opiátů má každoročně na svědomí téměř půl milionu lidí po celém světě.
Je to ono?
Beletristicky zpracované biografe nebo vůbec části dějin jsou oblíbeným žánrem. Tyto knihy dokáží širší publikum seznámit s důležitými částmi historie a zájemci srozumitelnou a přístupnou formou objasnit to, v čem suchopárný kantor ve vzdělávacím procesu selhal. Touto cestou se vydala také Milena Štráfeldová v knize o Toyen, talentované surrealistické malířce, která v posledních letech vstala z popela pozapomnění a rozletěla se k mnoha umění nepolíbeným divákům.
Dopad obřího meteoritu mohl kdysi dávno životu spíše pomoci
Impakty asteroidů a dalších těles představují ničivé události, které stojí za (některými) masovými vymíráními. Tím dochází zase obvykle k následnému zrychlení evoluce. Speciálně před více než 3 miliardami let mohla taková událost fungovat ještě jinak, bez vymírání. Nadja Drabon z Harvardu uvádí, že před asi 3,26 miliardami let došlo k impaktu obřího meteoritu, tzv. událost S2, jejíž stopy jsou dodnes patrné v oblasti Barberton Greenstone v Jihoafrické republice. Sedimentologie, geochemie a analýza složení izotopů uhlíků vykresluje podle autorů studie následující scénář: Meteorit S2, který byl podle odhadů až 200krát větší než ten z konce křídy (asi míněno ve smyslu hmotnosti?), vyvolal tsunami, která promíchala oceán a spláchla trosky z pevniny do pobřežních oblastí. Teplo z dopadu způsobilo vyvření nejsvrchnější vrstvy oceánu a zároveň ohřálo atmosféru. Vše zahalil hustý oblak prachu, který zastavil veškerou probíhající fotosyntézu.
Lidské tělo je vynikající inkubátor pro mikroby, říká Miloslav Kverka
Co vše víme o mikroorganismech, které žijí v našem těle i na něm? V čem se zásadně změnil jejich výzkum od dob Louise Pasteura? A začínají všechny nemoci ve střevě? Epizodou věnovanou střevnímu mikrobiomu provází imunolog Miloslav Kverka, vedoucí laboratoře buněčné a molekulární imunologie v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Se svým týmem se zaměřuje na tři hlavní témata spojená s mikrobiotou: na imunitu, autoimunitní onemocnění a možná překvapivě i na duševní zdraví.
Revoluční materiál COF-999 pro zachycování CO2 ze vzduchu přináší naději v boji s klimatickou změnou
Vědci představili revoluční materiál pro přímé zachycování oxidu uhličitého ze vzduchu, který by mohl významně přispět k řešení klimatické krize. Nová technologie představuje zásadní pokrok v oblasti přímého zachycování uhlíku ze vzduchu (direct air capture, DAC) a nabízí dosud nevídanou účinnost a stabilitu. Jakých výsledků vědci dosáhli?
Tomáš Koblížek: Nevýhody bezmezna. Kritika absolutismu v otázce svobody slova
Tomáš Koblížek působí v Oddělení analytické filosofie na Filosofickém ústavu AV ČR. Aktuálně se zaměřuje na témata, v nichž se filosofie jazyka překrývá s etikou, jako jsou hate speech či dezinformace. Mezi jeho hlavní publikace patří francouzská monografie La conscience interne de la langue (2021), kde se mj. zabývá otázkami agresivity v jazyce. Celkem třikrát byl hostujícím vědeckým pracovníkem na badatelských centrech na École normale supérieure a CNRS v Paříži. Vedle toho absolvoval studijní pobyty na University of Washington v Seattlu a St Mary’s University College v Londýně.
O vlastencích a ukradených symbolech
Vlastenec. Dřív hrdina, dnes pomalunadávka. Proč? Kde se bere nenávist ve společnosti? Jaký vliv na ni mají dezinformace? A proč bychom se měli míň ohlížet do doby první republiky? Otázky pro filozofa a odborníka na hate speech Tomáše Koblížka z Akademie věd. Ptá se Janetta Němcová.
Jak může užívání konopí ovlivnit vývoj mozku během dospívání?
Nová studie publikovaná v Journal of Neuroscience se zaměřila na to, jak experimentování s konopím v období dospívání může ovlivnit tloušťku mozkové kůry a vývoj neuronálních spojení. Výzkum zahrnoval jak experimentální část na myších, tak analýzu mozkových skenů u dospívajících chlapců, což poskytlo lepší vhled do mechanismů spojených s účinky THC (psychoaktivní složky konopí) na mozek v tomto citlivém období.
„Co budeš dělat?“ „Nevím.“
Kniha Hejno bílých vran je souborem rozhovorů s mladými dospělými, kteří z různých důvodů vyrůstali v ústavní péči. Vyprávějí nejenom příběhy o odebrání z nefunkčních rodin, ale také o svých prvních krocích mimo zdi dětských domovů. Mnozí nejistými dny prošli bez úhony, jiní si museli každý den tvrdě vydřít. Popisují osamělost, střet s realitou a bohužel i následky podvodů různých chytráků. Ty je uvrhly do další nejistoty. Všechny příběhy však spojuje naděje i touha jít dál. Mnozí se z nedostatku jiných možností vracejí zpět ke svým rodinám, jiní udělali tlustou čáru a odmítají jakékoliv spojení s rodinou. Rozhodně doporučuji k přečtení, svět viděný jejich optikou je mnohdy smutný, ale hlavně inspirující s ohromnou vůlí nezastavit se a jít stále dál za svými sny.
Vědci vytvořili atlas microRNA
Letošní i loňské Nobelovy ceny odrážejí, jak zásadní je RNA pro naše zdraví. Prostřednictvím mRNA se přepisuje dědičná informace do bílkovin, microRNA ji kontroluje. Nejnovější výzkum vědců ze Švédska a Kanady je sledoval v prvních dnech vývoje lidského embrya.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 