Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže nekonečná trpělivost. Jeho pochopení zásadně prohlubují nové studie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Vosí dvojníci staří 33 milionů let obelstili i dávné ptáky
Vědci z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy objevili fosilii, která ukazuje, že přesná mimeze (tedy nápodoba) vos pestřenkami se vyvinula mnohem dříve, než se dosud předpokládalo – a nebyla formována současnými druhy ptáků. Objev byl právě publikován v prestižním vědeckém časopise Current Biology.
Učíme se, vybavujeme si a zapomínáme. Co dokáže paměť a jak ji přelstít?
Evoluční skok bez pravidel: Jaká prostředí osidlují rostliny s dvojnásobným genomem?
Studie Filipa Koláře z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Patricka Meirmanse z Univerzity v Amsterdamu právě vyšla v prestižním časopise PNAS. Výzkum ukazuje, že zdvojení genomu významně ovlivňuje ekologickou niku rostlin, ale obtížně předvídatelným způsobem.
Stereotypy sráží matematický um dívek už v první třídě
Až do nástupu na základní školu jsou matematické schopnosti dívek a chlapců v podstatě podobné. Ale stačí čtyři měsíce ve vzdělávacím systému, aby dívky za chlapci začaly v tomto oboru zaostávat. A po roce je dokonáno. Vědci nyní zjišťují, jak to řešit.
Může se koronavirus měnit bez imunitního tlaku? Laboratoř dává odpověď
Jak vznikají nové varianty koronaviru, když nejsou vystaveny tlaku našeho imunitního systému? Tuto otázku si položili vědci z laboratoře amerického National Institute of Allergy and Infectious Diseases a provedli zajímavý experiment, který odhaluje, jak se SARS-CoV-2 mění i bez působení vakcín, imunity nebo léků. Je možné, že virus získává mutace i bez toho, aby čelil imunitní obraně? A jaké změny se přitom objevují?
Proč mají lidé protilátky proti arašídům, i když nejsou alergičtí? Vědci odhalili genetický klíč
Zdraví lidé běžně vytvářejí protilátky typu IgG proti potravinám, které konzumují – například proti arašídům. Až dosud ale nebylo jasné, proč k tomu dochází. Nový výzkum týmu z Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School nyní přináší překvapivé odpovědi: náš imunitní systém má geneticky danou schopnost tyto protilátky vytvářet, a to u většiny lidí, bez ohledu na to, zda se u nich rozvine alergie.
CEDMO Trends: Česká společnost v době změn(24. vlna)
V aktuální vlně výzkumu opět většina respondentů uvádí, že dezinformacím v médiích vystaveni nebyli. Oproti předchozím šetřením se však výsledky liší, například se po delší době zvýšil podíl těch, kteří hodnotí šíření nepravdivých či manipulativních informací po internetu jako problematické. Přetrvává tak zjištění, že šíření dezinformací považuje za problém většina populace, zejména pak mladší lidé. Podpora regulace médií šířících nepravdivé informace dosáhla rekordní výše.
Konspirační teorie o „umělých zemětřeseních“ – případ Turecka 2023
Mnohé přírodní úkazy byly pro lidstvo dlouho obestřeny tajemstvím. Antika kolem nich vystavěla bohy, zasvětila jim nejrůznější obřady a mystéria. Přestože žijeme v 21. století, a věda posunula naše znalosti na naprosto jinou úroveň, existují lidé schopní vidět na pozadí přírodních úkazů nejrůznější absurdity.
Riziko horkých vln se zvyšuje; nový monitorovací a předpovědní web
Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 