Dezinformace a nerovnost brzdí očkování dětí, varuje nová studie

Míra proočkovanosti dětí ve světě v posledních letech roste pomaleji a v některých zemích dokonce klesá, popsali vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise The Lancet. Autoři to přičítají nerovnostem v přístupu ke zdravotní péči, omezením z doby pandemie covidu-19 a také dezinformacím o očkování. Ohroženy jsou kvůli tomu miliony dětí, hlavně v nejchudších částech světa, uvádějí vědci.

Další

Stát v pasti: dopady pandemie na postoje, důvěru a chování veřejnosti

Co se stane s důvěrou veřejnosti, když udeří pandemie? Proč se někteří lidé obracejí ke zdravotnickým autoritám zády, zatímco jiní respektují opatření více? V nové studii se těmito otázkami zabývá ekonom Christian Ochsner z CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Na příkladu španělské chřipky, která vypukla po první světové válce, zkoumá dlouhodobé dopady pandemie na skepsi lidí vůči zdravotní politice států. Jeho zjištění přinášejí zásadní vhled: když nastane krize, stát se často ocitá v pasti – mezi nutností jednat a rizikem dlouhodobé nedůvěry.

Další

Strašák jménem klíště

Naneštěstí se jim na našem území velmi dobře daří, a přesto je v České republice stále extrémně nízká proočkovanost obyvatel. Klíšťová encefalitida však může způsobit velmi vážné zdravotní následky, se kterými se člověk může potýkat po zbytek života. Proč klíšťatům někdo voní více a jiný méně, nebo jaký druh klíšťat přitahují ježci? Jak klíště správně vytáhnout či kde se nacházejí místa s výrazně vyšším počtem infikovaných klíšťat? To vše se dozvíte v rozhovoru s Danielem Růžkem z Biologického centra AVČR⬇️

Další

Vědci z CEITEC odhalili molekulárního „dvojitého agenta“ v buněčné komunikaci

Vědci z C E I T E C z Masarykovy univerzity ve spolupráci s Akademií věd České republiky a Univerzitou v Řezně popsali nový mechanismus, jakým spolu uvnitř lidských buněk komunikují proteiny. Zjistili, že určitý úsek bílkoviny (tzv. ligand) se může vázat ke svému partnerskému proteinu dvěma různými způsoby a mezi těmito vazbami neustále přepíná. Tento objev zpochybňuje dosud přijímanou představu o tom, jak jsou interakce mezi proteiny regulovány, a může změnit naše chápání buněčné komunikace (signalizace). Zároveň by mohl otevřít cestu k vývoji nových terapeutických strategií zaměřených na narušenou komunikaci mezi proteiny u některých typů onemocnění.

Další

Botanická zahrada hl. m. Prahy | FASCINACE ROSTLINAMI – Příběhy živoucích pokladů

Počátek pěstování exotických rostlin z dalekých zemí je možné dát do souvislosti s rozvojem objevitelských výprav raného novověku a značnou odvahou mnoha statečných mužů, kteří na svých cestách po souši i po moři trávili nekonečně dlouhé měsíce nebo i roky. V dosud neprozkoumaných krajinách hledali nové druhy rostlin, které by přivezli s sebou domů, a uspokojili tak stále se zvyšující poptávku jejich obdivovatelů a sběratelů z těch nejvyšších vrstev společnosti. S rozšiřujícím se sortimentem šla ruku v ruce též potřeba vytvářet co nejlepší podmínky pro dlouhodobé uchovávání teplomilných rostlin v chladném podnebí Evropy. Začal se tak psát příběh vědecké zvídavosti a rozvoje nových technologií.

Další

České lošáky v novém světle!

Ani tahle dobře známá skupina hub se nevyhnula taxonomickým otřesům. Díky nové rozsáhlé studii českých mykologů (včetně Dana Dvořáka a Petra Hroudy z Ústavu botaniky a zoologie) máme poprvé kompletní přehled českých lošáků s molekulárně ověřenou identitou.

Další

Vlny veder představují vážné zdravotní riziko, zejména pro lidi bez domova

V Evropě vzrostl podle nové zprávy Feantsa – Working Together to End Homelessness in Europe počet úmrtí spojených s extrémním horkem za posledních 20 let o 30 %. Lidé žijící na ulici čelí horku často bez přístupu k vodě, stínu nebo bezpečnému přístřeší. Lze navíc předpokládat, že se situace bude kvůli klimatické krizi v následujících letech zásadním způsobem zhoršovat.

Další

Na ME/CFS se v Česku stále nevěří

Mnozí pacienti od lékařů stále slýchají, že unavený je každý nebo že jsou jejich potíže psychického původu. To by však mohla brzy změnit nejnovější vědecká studie z Univerzity v Edinburghu. Potvrzuje totiž fyziologické změny, detekovatelné z krve pacienta, které jsou spojené s chronickým zánětem v jeho těle, inzulínovou rezistencí a onemocněním jater.

Další