Tajný život krvetvorných kmenových buněk

Výzkumný tým vedený Meritxell Alberich Jordà z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., (IMG) objevil nečekanou ochrannou strategii, kterou krvetvorné kmenové buňky uplatňují při chronickém zánětu. Studie publikovaná v časopise Science Advances ukazuje, že když dlouhodobý zánět naruší funkci kostní dřeně, krvetvorné kmenové a progenitorové buňky opouštějí své obvyklé prostředí a přesouvají se do jiných, dosud přehlížených tkání. Zde úzce spolupracují s regulačními imunitními buňkami, společně tlumí zánětlivou reakci a udržují tvorbu krve. Vědci tak popsali dosud neznámé propojení kmenových buněk s imunitním systémem, které pomáhá objasnit, jak se organismus vyrovnává s narušenou krvetvorbou při chronickém zánětu.

    Další

    Včely a počítání: Co ukazuje nový výzkum

    Včely medonosné mají překvapivou schopnost rozlišovat počty objektů, přestože jejich mozek je velmi malý, velikosti sezamového semínka. Vědci z italské Univerzity v Trentu zkoumali, zda včely skutečně počítají, nebo zda jen reagují na to, jak složitě obrázek vypadá. Předchozí studie ukázaly, že včely dokázaly správně přiřadit symboly k číslům v 75 až 80 procentech případů, ale skeptici tvrdili, že možná jen reagují na vizuální složitost obrázků.

    Další

    Historie mapování atomového světa

    Nový článek ve slovenském časopisu Quark se zabývá historií mapování atomového světa, což je velmi malý a složitý svět, který jsme začali zkoumat až ve 20. století. Mapy jsou známy už od starověku, kdy lidé vytvářeli mapy země a hvězdné oblohy. První skutečnou mapu Měsíce vytvořil Galileo Galilei. Až po vynálezu mikroskopu jsme byli schopni zkoumat mikrosvět.

    Další

    Úspěch belgických lékařů: Obnova plodnosti po chemoterapii

    Belgickým lékařům se podařil historický úspěch v medicíně, když dokázali vrátit plodnost muži, který podstoupil chemoterapii jako dítě. Příběh začal v roce 2008, kdy desetiletý chlapec s vážným onemocněním krve musel podstoupit náročnou léčbu. Před zahájením chemoterapie mu lékaři odebrali a zmrazili tkáň z jednoho varlete, což je důležité, protože tato tkáň obsahuje buňky, které mohou později vyprodukovat spermie.

    Další

    Duby s rašením listů otálejí, aby přelstily škůdce

    Studie ukazuje, že duby mají zajímavou strategii, jak se bránit škůdcům, jako jsou housenky. Vědci z univerzity ve Würzburgu sledovali stromy v jižním Německu pomocí satelitních snímků během pěti let. Zjistili, že když jsou stromy silně poškozeny hmyzem, vyraší listy na jaře později, průměrně o tři dny.

    Další

    Kočka divoká jako vlajkový druh ochrany biodiverzity

    Na Ústavu biologie obratlovců AV ČR odstartoval nový mezinárodní projekt „Kočka divoká – vlajkový druh ochrany biodiverzity“ realizovaný v rámci programu Slovensko-Česko 2021–2027. Projekt navazuje na předchozí iniciativu „Hledáme kočku, pozor, divokou!“ a zaměřuje se na detailní výzkum a ochranu kočky divoké v česko-slovenském pohraničí. Monitoring bude nově rozšířen i do dalších navazujících oblastí.

    Další

    Předpověděl seriál „Akta X“ hantavirus? aneb „Jak uplést z hovna bič“

    Konspirační weby a účty na sociálních sítích, samozřejmě i včetně těch českých, zveřejnily článek, který se zabývá nedávným výskytem hantaviru na výletní lodi MV Hondius v souvislosti se seriálem Akta X. Šiřitelé této konspirace tvrdí, že hantavirus je součástí „plánovaného Armageddonu“ a obviňují z něj mimozemšťany, přičemž rok 2026 označují jako „rok X-Files“.

    Další