Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Co vlastně dezinformace jsou? Ministerstvo vnitra je definuje jako systematické a úmyslné klamání. Pojem „dezinformace“ znamená “šíření záměrně nepravdivých informací, obzvláště pak státními aktéry nebo jejich odnožemi vůči cizímu státu nebo vůči médiím, s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří je přijímají. (Ministerstvo vnitra ČR)
Složení bakterií na zdravé kůži je u každého člověka jedinečné. Je ovlivněno řadou faktorů, které mohou snadno narušit rovnováhu mikroorganismů.
Stejně jako střeva je i zdravá kůže osídlena složitým souborem mikroorganismů, jako jsou bakterie, houby (kvasinky, plísně), viry nebo roztoči. Nejpočetnější skupinou mikroorganismů na kůži jsou bakterie (106 až 109 bakterií/cm2 u člověka). Přítomnost těchto drobných souputníků významně ovlivňuje správnou funkci kůže a celého organismu.
Výzkum nanomateriálů na Jihočeské Univerzitě spojil fyziky, chemiky a biology, kteří společnými silami vytvořili unikátní povrch proti bakteriím a virům, včetně SARS-CoV-2. Vyvinuté nanomateriály jsou založené na uvolňování měděných iontů pomocí galvanické koroze, čímž se antimikrobiální účinky povrchu zvyšují až 100krát.
I když hlavní osa příběhu se pohybuje kolem jiného slovenského divu, pohoří Tribeč je i díky knihám Jozefa Kariky známé mezi čtenáři hororového žánru jako místo, kde se ztrácí lidé vlivem tajemných sil.
Mezi laiky stále dominují turisticky vděčné Tatry, kde se výletníci ztrácejí vlivem vlastní hlouposti, ale držme se tajemného Tribeče. Ovšem pro začátek příběhu samotného pojďme kousek jinam na Slovensku, a to na pohádkovou a divokou Muráňskou planinu, kam se hrdina knižní série Marek Koudelka stěhuje se svou mladou přítelkyní Martou. Začínají nový život po bestiálních brněnských událostech popsaných v předchozí knize a Marek se snaží navázat na trosky svého bývalého života s Andreou, které jsou popsány v první knize série.
V časopise Science právě vychází studie týkající se obchodu s luskouny a genetickou detekcí jejich původu. Spoluautorkami mezinárodní studie jsou vědkyně dvou fakult České zemědělské univerzity: Barbora Černá Bolfíková, Ph.D., a její doktorandka Iva Bernáthová z Fakulty tropického zemědělství a doktorandka Fakulty životního prostředí Markéta Swiacká. Vědecký časopis Science je považován za jeden z nejprestižnějších na světě.
Mezinárodní tým paleobiologů s českou účastí zkoumal zbytky ca 327 mil. let (spodní karbon, serpukhov) starých nálezů coleoidních hlavonožců z Montany.
Článek publikovaný v Nature Communications se zabývá hlavonožci, kteří mají unikátně zachovalé zbytky schránek i měkkých tkání. Na základě analýzy klíčových znaků byla přehodnocena fylogeneze dvoužábrých hlavonožců a potvrzena fylogenetická hypotéza (podpořená také molekulárními daty) o čase divergence osmi a deseti ramenných hlavonožců v intervalu mezi středním permem (ca 275 mil. tet) a spodním triasem (ca 250 mil. let). Zkoumané zbytky z karbonu USA představují evoluční experimenty raných coleoidů s řadou variabilních znaků, které se objevují v řadě fylogenetických linií pozdějších taxonů. Článek poukazuje na unikátní tafonomii, ale také neúplnost fosilního záznamu a limitované zachování jak původně měkkých, tak i pevných částí (např. omezené přetrvání biominerálu aragonitu v čase). Mezinárodní tým vedl prof. Christian Klug z Univerzity v Zurichu, českou paleontologii zastupoval prof. Martin Košťák, PřF UK.
Skupina Aleny Krejčí z Katedry molekulární biologie a genetiky PřF JU otestovala účinek houby sluky svraskalé (Cortinarius caperatus) proti vybraným včelím patogenům.
Zjistili, že alkoholový extrakt z této houby přidaný do včelího krmení potlačuje rozvoj infekce viru deformovaných křídel, který je v našich podmínkách jedním z hlavních faktorů způsobujících úhyny včel. Antivirový účinek sluky svraskalé byl otestován nejen v laboratorních podmínkách, ale také v kmenových včelstvech, čímž je studie unikátní a prakticky aplikovatelná.
Infekce vyvolaná koronavirem SARS-CoV-2 se v naší populaci nadále běžně vyskytuje. Nicméně oproti předchozím pandemickým rokům se její obraz významně změnil, což je dáno řadou faktorů. Významnou roli tak hraje, vedle snížení agresivity, dnes převažující virové varianty omikron, promoření i proočkování většiny naší populace. Tato fakta zásadním způsobem ovlivňují rozhodnutí o zahájení i výběru protivirové terapie, což se odráží ve výsledcích studií publikovaných v posledním roce. V této souvislosti jde především o dvě ambulantně používaná perorální antivirotika: ritonavir/nirmatrelvir a molnupiravir. Další možností ambulantně podávané protivirové terapie je intravenózní remdesivir, jehož aplikace je však možná pouze v lůžkových zdravotnických zařízeních, což ale v současnosti nabízí jen menší počet našich nemocnic.
Jak se liší mileniálové od svých rodičů? Jak výrazné jsou rozdíly v úrovni vzdělanosti, partnerských vztazích nebo relativních výdělcích? A žije se dnes mileniálům celkově lépe?
Studie představuje unikátní srovnání současného života generace Y, tzv. mileniálů (narozeni 1981–1996), s generací X jejich rodičů (narozeni 1965–1980) na základě dostupných statistik týkajících se úrovně vzdělanosti, partnerských vztahů či relativních výdělků.
Jak jsou některé rostliny, ryby, žraloci a korýši schopni přežít několik kilometrů pod hladinou oceánů – v hloubce, kde je teplota vody velmi nízká, nedostatek světla, ale především vysoký hydrostatický tlak?
Jakým způsobem se tyto organismy adaptovaly na tamní podmínky, především na odolnost vůči tlaku?
ptá se Martin Löffelmann, Olomouc
Have a WordPress.com account? Log in now.
