Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Každý, kdo někdy navštívil hlasitý koncert, zná pocit zvonění v uších. Někteří lidé po ukončení hlasitého zvuku pociťují dočasnou nebo dokonce trvalou ztrátu sluchu nebo výrazné změny ve vnímání zvuku. Doktor Thanos Tzounopoulos, ředitel Pittsburgh Hearing Research Center na Lékařské fakultě Pittsburské univerzity, se ve své vědecké kariéře zaměřil na zkoumání fungování sluchu a na vývoj způsobů léčby hučení v uších a ztráty sluchu.
Podle nové studie vědců z Torontské univerzity Unity Health Toronto se lidem, kteří přestanou kouřit, již po několika letech výrazně prodlouží délka života.
Studie zveřejněná v časopise NEJM Evidence ukazuje, že kuřáci, kteří přestanou kouřit před 40. rokem věku, mohou očekávat, že budou žít téměř stejně dlouho jako ti, kteří nikdy nekouřili. Ti, kteří přestanou kouřit v jakémkoli věku, se 10 let po ukončení kouření vrátí na úroveň blízkou přežití nikdy nekouřících osob, přičemž přibližně polovina tohoto přínosu se dostaví během pouhých tří let.
Na rozdíl od obvyklých cest uvolňování energie v normálních buňkách se rakovinné buňky přizpůsobují tak, aby získávaly více energie z příjmu glukózy, po němž následuje fermentace kyseliny mléčné – takzvaný Warburgův efekt.
Tým z The University of Texas MD Anderson Cancer Center nyní učinil objev, který mění pravidla hry. V článku publikovaném v časopise Cancer Cell popisují, jak kyselina mléčná produkovaná bakteriemi v nádorovém mikrobiomu a jeho okolí může rovněž podporovat růst nádorů. 
Přítomnost bakterie Lactobacillus iners (L. iners) způsobuje v nádorových buňkách změny v mnoha metabolických drahách, což vede k odolnosti vůči radioterapii.
Nový výzkum naznačuje, že zdravý životní styl by mohl pomoci odvrátit demenci tím, že ve stárnoucím mozku vytvoří odolnou „kognitivní rezervu“.
Studie byla založena na pitvách mozku 586 lidí, kteří se dožili průměrného věku téměř 91 let. Výzkumníci porovnávali životní styl a duševní schopnosti jednotlivých osob na konci života s neurologickými příznaky demence, jako jsou mozkové bílkovinné plaky nebo změny v průtoku krve mozkem.
Rakovina močového měchýře je dnes jednou z nejčastějších rakovin. Obzvláště se to týká mužů, u nichž jde o čtvrtý nejčastější nádor vůbec.
Navzdory relativně nízké úmrtnosti je tento nádor považován za problematický. U téměř poloviny případů se nádor do 5 let znovu objeví. To vyžaduje neustálé monitorování pacientů. Časté návštěvy nemocnice a nutnost opakované léčby přispívají k tomu, že léčba rakoviny močového měchýře patří k těm nejdražším.
21. ledna 2024 zemřel, dva dny před svými 94. narozeninami, dr. Lubor Červa, jeden z významných českých parazitologů, jehož jméno je navždy spojeno s identifikací původce primární amébové meningoencefalitidy ve Vrbenského lázních v Ústí nad Labem. Úžasný rovný člověk. Čest jeho památce!
Vědci pracující na studii PROTECT, které se mohli zúčastnit lidé starší 40 let, prověřili údaje od dospělých osob starších 40 let, aby zjistili, jaký vliv má hra na hudební nástroj – nebo zpěv ve sboru – na zdraví mozku. Do studie PROTECT, která probíhá již 10 let, se přihlásilo více než 25 000 lidí.
Tým zkoumal hudební zkušenosti účastníků a jejich celoživotní kontakt s hudbou spolu s výsledky kognitivních testů, aby zjistil, zda muzikálnost pomáhá udržet mozek bystrý i v pozdějším věku.
V důsledku úrazu zemře ročně na celém světě více než 5 milionů lidí, přičemž více než třetina těchto úmrtí je způsobena nekontrolovaným krvácením.
Více než 11 milionů lidí ve Spojených státech užívá antikoagulační nebo protidestičkové léky, jako je heparin nebo aspirin, k léčbě závažných onemocnění, jako je srdeční infarkt a mrtvice. Tyto léky však také vystavují pacienty riziku život ohrožujícího krvácení v případě úrazu nebo při operaci.
Během pandemie covidu bylo na vědce upřeno více pozornosti, než doposud bylo zvykem. To vedlo na jedné straně k většímu povědomí a také k nárustu důvěry v tuto profesní skupinu v době krize, na straně druhé nabídlo volné pole pro dezinterpretace a spory. Jak se doba postpandemická odráží v důvěře lidí ve vědce v USA a jak jinde ve světě?
Vědecký tým z ÚOCHB AV ČR pod vedením Milana Vrábela vyvinul novou chemickou reakci, která umožní líp zacílit léčiva na konkrétní místa v lidském těle nebo sledovat, zda se léčivá látka dostává i jinam, než má. Tento efekt může pomoci odstranit nežádoucí vedlejší účinky terapie.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka